"Co tady děláš tak pozdě v noci?" Došel ke mě Will. Cukla jsem sebou a přitom se blbě usmála. "Nemůžu už spát, a ty?" Oplatila jsem mu jeho otázku, při pomyšlení na Rose jsem se usmála. Chci aby spolu ti dva byli i když má Rose ráda i Bena. "Taky nemůžu spát a navíc jsem slyšel před chatkou kroky, jsi moc hlučná." Zasmál se a sedl si na zem.
Sedla jsem si taky a ucítila na zadnici studenou zem, hned jsem si lehla a prohlížela si zbytek hvězd, které na neby ještě zbyly. "Víš... Líbí se mi jedna dívka a já nevím jak jí to říct" lehl si vedle mě a upřel zrak na oblohu. Kdo to je? Kéž by to byla Rose... "A kdo to je? Znám ji?" Zajímala jsem se a prohlédla jsem si ho jak leží a přitom si jeho prsty hrají s květinou. Myslím že je to jetel... "No... Jen chci aby jsi mi řekla jak bych jí to mělo říct." Podíval se na mě a pak zase na nebe. Zamylsela jsem se... "Řekni jí proč ji máš rád, čím je jiná než ostatní, jedinečná a řekni co k ní cítíš." Usmála jsem se a myšlenkama běhala na jiné trati než bych měla, nebo jsem spíš myslela na někoho...
"Aha, díky pokusím se jí to říct." Usmál se na mě Will a zvedl se. "Už půjdu, díky za radu a zatím." Obejmul mě a odešel. Zatím jsem vyplašila ty myšleny na někoho a lehla si zpět na zem. Po pár minutách jsem šla zpět do chatky, viděla jsem Rose jak ještě pochrupává. Rozhodla jsem se že se půjdu vysprchovat, než tam bude narváno. Ano jdu do sprchy ráno, protože to zbožňuju, hned po ránu dopadající kapky na mé tělo.
***
"Zdál se mi tak zvláštní sen, že jsem už neusnula a šla jsem se projít." Odpověděla jsem na Rose otázku, proč jsem byla brzo vzhůru. "Aha" s plnou pusou mi odpověděla a víc se už nezajímala. K snídani byl jogurt a byl fakt výbornej. Mňam! Jen tak jsem se rozhlížela po jídelně a zjistila že na snídani chybí Luke a jeho parta, tedy i Will a některé holky, třeba Rora... Šla jsem si odnést špinavé nádobí. Zrovna když jsem ho položila do okénka tak do mě někdo vrazil a vylil mi na triko šťávu. Zastuděla mě hruď a jelikož jsem měla býlí triko tak jsem tam měla červený flek. "Sakra!" Jen jsem křikla a vzhlédla na dotyčného. Stál tam on a omluvně mě probodával pohledem. "Ppr... Promiň, já jsem fakt nechtěl." Když jsem se mu zahleděla do očí viděla jsem výsměch a výhru. "Moc vtipný, běž někam. Nechápu co jsem ti udělala že jsi takový, s lidmi jako ty se nemá cenu ani bavit!" Křičela jsem, a všimla si stolu kde seděli ještě smějící se parta Luka. Co se týče Luka... Byl překvapený a pohled měl najednou bez emocí. Jen jsem ho obešla a odběhla do chatky.
***
Převlékla jsem se a počkala na Rose, která přišla asi po 5 minutách. "V pohodě? To co udělal fakt přehnal!" Zamračila se Rose. "Ale za to jsi ho pěkně sprdla, tohle si na něj ještě nikdo nedovolil až na pár kluků, ale holka ještě ne." Zasmála se Rose a já s ní. Měla pravdu, on si to zasloužil! "Aha, aspoň někdo mu to řekl ne?" Nakazila jsem jí svým postiženým smíchem. Byla jsem ráda že jsem byla první, ale zároveň jsem se cítila provinile. Proč? Protože mi zachránil životm. I když mi udělal to co mi udělal, se mu půjdu omluvit! Nebyla jsem s toho zrovna nadčená, ale nechtěla jsem být jako on!Došli jsme znova do jídelny, aby jsem si poslechly od Toma dnešní program. Zahlédla jsem partu Luka, ale jeho ne. "Ahoj, je mi líto co ti udělal Luke, je prostě takovej." Usmál se na mě Will a chytl mě za ruku. "Jo, to už jsem zjistila." Usmála jsem se na něj a pustila jsem jeho ruku. Nebylo mi to zrovna příjemné. "Ale jako kamarád je skvělí. Nebyl vždy takový jako teď, nevím proč se změnil." Spadly mu oči dolů na zem a z jeho pohledu jsem vyčetla že je mu to líto a že to myslí vážně. "Vezmu to na vědomí, díky" usmála jsem se ještě a přemýšlela co ho tak změnilo. "Nebavte se a poslouchejte prosím, nebudu to opakovat dvakrát!" Podíval se naším směrem přísný Tom a dál pokračoval.
•
Doufám že se vám můj příběh líbí❤. Jsem ráda že tohle ještě někdo čte :).Omlouvám se za chyby, které se v příběhu vyskytují, tak to prosím nijak neřeste :D.Tak zatím.❤

ČTEŠ
>Deirdre<
RomanceDeirdre Bellon je 16 léta dívka. Musí jet na tábor se svým bratrem, ale moc se jí tam nechce. Je to knihomol, takže hodně čte, nejradši má knížky o lásce. Vždy chtěla tu lásku zažít. Ale na táboře kde bude 20 dní, potká někoho kdo jí ukáže, co láska...