>Deirdre<

.17.

Cesta byla zvláštní. Nastalo to trapné ticho, které nikdo nemá rád. Dívala jsem se z okýnka ven a Luke.... No on... Prostě byl na telefonu a nijak neulechčoval situaci se kterou si já nevím rady.

Začala jsem přemýšlet... Jak mu vyzpovídat se mi mohlo pomoct. Asi to musel dusit dlouho v sobě.

Položila jsem si hlavu na sedačku a zavřela jsem oči. Tak jsem do něj zamilovaná nebo ne? To ticho mě vážně nutí hodně přemýšlet...

Najednou jsem ucítila ruku kolem mých ramen. Luke si sedl vedle mě a přitiskl se na mě. Vážně?

"Není ti zima? Že se tady třeseš?" Usmál se na mě tak upřímně že jsem měla chuť ho obejmout a... Možná i něco víc...

"No.. ani ne, díky." Oplatila jsem mu úsměv. Jak jsem tak přemýšlela, ani jsem nevnímala tu zimu.

Pevněji mě stiskl a já začala cítit motýlky v mé břišní části. Začala jsem si uvědomovat, co k němu vlastně cítím...

"Jseš krasná." Odhrnul mi pramen vlasů za ucho. Připadala jsem si jak v románu. Není to snad sen?!

Začal se ke mě sklánět, když zrovna vláček zastavil. Odsunula jsem se dál od něj. Luke udělal to samé. Byla tu divná atmosféra...

***

Měli jsme ještě dvě hodiny volna. Rozhodla jsem se že si to teda užiji.

Rose jsem koupila tričko z mopsem, které ona zbožňuje. A sama jsme si pořídila pár věcí, do mého kreativního koutku.

Šla jsem se projít na náměstí k fontáně. Bylo už šero, tak na ulicích svítili lampy.

Je zajímavé, když člověk večer, ve tmě přemýšlí trochu jiným způsobem... Jak tak jsem se procházela náměstím, chtělo se mi zpívat. Tak jsem spustila oblíbenou písničku. Hudba mě naplňuje a teď večer to bylo nádherné.

Zaslechla jsem u fontány chůzi... Šla jsem tedy jejím směrem. Viděla jsem Luka s Benem...

"Hele, dal jsem ti jediný lehký úkol a ty? Ty to ani nedokážeš splnit!" Zvedl obočí Ben a přísně se na Luka podíval.

"Prostě mě tahle hra už nebaví..." Obrátil se Luke a protočil očima. "Měl si ji prostě stáhnout do postele a pak ji ponížit!" Ukázal na Luka Ben a falešně se ušklíbl.

"Vždy jsi to zvládl a teď... Nějak ti to trvá!" Zakrotil hlavou. Luke už ho měl nejspíš dost, dal mu pěstí do obličeje a podstoupil.

"Končím s těmahle hrama. A ty bys měl taky!" Sjel ho Luke pohledem a odešel.

Co jsem to právě viděla?! Hlavní otázka teď je.. O kom mluvili? Ben se pak také zvedl a odešel na druhou stranu. Bylo mi divně...

***

Seděla jsem v autobuse sama. Pak si ke mně, ale sedl James. "Ahoj." Usmála jsem se. "Čau." Usadil si batoh na klín a začal si vytahovat sluchátka.

"Kde máš Dana?" Zajímalo mě proč nejsou spolu. "No, pohádali jsme se. Ale to neřeš." Odvrátil ode mě pohled.

"Fajn, už jsem ticho." Zvedla jsem obě ruce nahoru. Bylo to gesto něco jako "vzdávám se" a oba jsme se rozesmáli.

S bratrem jsem měla dobrý vztah a když něco nechtěl řešit, tak jsem to neřešila.

Někdy zapomínám že mu je deset. Prostě se někdy chová jak čerstvej puberťák... Nad tou myšlenkou jsem se musela usmát.