I psychopat má lidské srdce

7.

Tiše jsem ho následoval až do... Klubu? Chodí do klubů často? A co v těch klubech dělá?

"Shune? Tohle je ten Hiro o kterém jsem mluvil."

"Oh! Ahoj Hiro těší mě, jsem Shun, Sotarův kamarád." Podal mi ruku a já ji přijal.

"Hiro.."

"Tak co? Jak to jde Soto-chan?"

"Gr... Říkal jsem ti ať mi tak neříkáš." Shun se zasmál.

"Tak promiň."

"Sota-chan?" Oba se na mě podívali. Shun s úsměvem a Sotaro spíš naštvaně.

"Ano, tak mu říkám. Řeknu ti proč."

"Tak to tady nemusím být..." Sotaro se zvedl, odešel dál od nás a něco si objednal. Podíval jsem se na Shuna a naznačil mu ať mluví. Chtěl jsem to slyšet.

"No... Jednou jsme šli spolu ven, hrát fotbal. Sotaro byl v tu dobu mezi holkama populární. Byli jsme na střední. Jedna holka od nás ze třídy měla menší sestru a zrovna kolem nás procházela se svou maminkou. Nevěděli jsme, že to je ona. No a představ si tu situaci, že ti kolem krku skočí cizí malé dítě a říká ti Sota-chan. Ještě ke všemu Sotaro nemá rád malí děti a nenávidí, když mu někdo dává přezdívky. Rád ho tím štvu."

"Mě to nepřijde nějak vtipný.."

"Protože jsi neviděl ten jeho obličej." Shun se začal smát a já ho jen nezaujatě pozoroval. "No jo no jo promiň." Pokrčil rameny.

"Za co?"

"Miluješ ho, ne?" Budu se opakovat, ale rajče se zase objevilo. "Takže jo."

"N-Neřekl jsem, že jo!"

"Ale neřekl jsi ani ne."

"Co se to tu děje? Proč se Hiro červená? Co jsi mu řekl?!" Sotaro si naštvaně prohlédl Shuna.

"N-Nic neprovedl..."

"Co se tu stalo? Dobře... Příště tu radši zůstanu. Shune dej mi panáka."

"Jasan." Podíval jsem se na Sotara. Už do sebe pár těch panáků musel kopnout, protože vypadá trošku mimo. Všiml si, že ho sleduju a tak se naše pohledy střetly. Neuhýbal jsem. "Tady."

V tu chvíli se podíval na stůl , kopl do sebe dalšího panáka a naznačil Shunovi, aby mu dolil. "Hele nepřeháníš to trošku?"

"Takhle pije vždycky. Bude v pohodě!"

"Pojď tancovat~"

"Huh?" Chtěl jsem něco namítnout, ale už bylo pozdě, protože mě Sotaro začal táhnout do davu. Proč musel zrovna vybrat chvíli, kdy byl ploužák?! "Neumím tancovat!"

"Prostě dělej to, co já." Zkoušel jsem to a po nějaké té chvíli jsem se už trošku chytil. Nikdy v životě jsem netancoval ploužák... "No vidíš jde ti to."

"Táhle z tebe alkohol."

"To ze všech tady, tedy až na tebe..." Jak skončila písnička, tak jsem protestoval tancovat dál, ale nakonec zase vyhrál on a tancovali jsme dál. Tentokrát tam byla naštěstí trošku hodně jiná písnička.. Dangerous od Left boy.

Poprvé v životě jsem se vykašlal na to cosi o mě lidi budou myslet a rozjel jsem to. Heh... Taky to může být tím, že nechodím na disko, proto je to poprvé. Tancovat docela umím. Párkrát jsem doma zkoušel něco se naučit. Taťka mě jednou dokonce přistihl a od té doby se mě ptal, jestli nechci do nějakých kroužků s tancem.

Jak skončila písnička tak se mi nakonec podařilo ho přesvědčit a šli jsme si sednout. Shun tam ale už nebyl. "Shun už dopracoval?"

"Ne. Končí až v osm a je... Půl sedmé." Hned jak to dořekl, tak nás zaujal hlas na jevišti. Shun! Oba jsme se tam podívali a poslouchali.

Nahoře je to Dangerous, co jsem tu zmínila. Ano vím. Je to MEP, ale já už originály skoro neposlouchám.  =D Tak jak se vám líbilo ve škole/práci?  =D xD