I psychopat má lidské srdce

3.

"Ano, přesně tak." Jen jsem tak seděl a díval se mu do očí. Hmm... Co kdybych v něm zkusil najít nějaké jiné emoce než nenávist? Musím ho znovu nějak překvapit, ale... Jak? Co by ho hodně překvapilo. Asi se ničeho nebojí, takže... Nějak hezky překvapit? Něco mu koupit?

Ne... Nebudu z taťky tahat peníze. Tak nějaké gesto? Rozhlédl jsem se kolem. "Přemýšlíš jak utečeš?"

Zatřepal jsem hlavou a dál se rozhlížel. Není tu nic co by mi dalo nějaký nápad... A co třeba- No fuj. Na co to myslím? Já nejsem gay! Tak jen tak ho obejmout? Ne to ne... Pak už tu je asi jen ta možnost, ale tu odmítám.

Mám nápad! "Kde máš nějaké filmy?" Znovu jsem se rozhlížel.

"Tam jich pár je. Ale na co to potřebuješ?" Bez odpovědi jsem šel k poličce kam ukázal. Takže milovník horrorů jo? 

"To tu nemáš něco jiného než horrory?"

"Ne. Na nic jiného se nedívám." Zatřepal jsem nad tím hlavou a vybral ten, který vypadal nejmíň děsivě, i když... Vybíral jsem podle obalu, takže nevím... "Ty se tu budeš koukat na film, jo?"

"My!" Nařídil jsem a poklepal vedle sebe. 

"Huh? No dobrá, tak si s tebou nejprve pohraju." Zašeptal tiše, ale i tak jsem ho slyšel. ignoroval jsem to a pustil film. On si nakonec sedl vedle mě, i když hodně pochyboval jestli to má udělat. 

Asi po patnácti minutách to začalo být hodně děsivé a ještě ke všemu se venku setmělo, začalo pršet a myslím, že bude i bouřka... Sakra... Podíval jsem se na něj a on se psychopaticky usmíval. Možná je on ten psychopat. Chování a ty řeči to potvrzují. Tak teď- "Fuuj..." Znechuceně jsem se podíval mimo obrazovku. Tohle jsem vidět nemusel.

V půlce filmu jsem to už nevydržel a začal se třást. Byla mi zima a začal jsem se bát. Skoro vůbec se nebojím, ale tohle je na mě až moc brutální. On si toho samozřejmě všiml a natáhl se pro ovladač, nejspíš aby to vypnul. V tom jsem mu ale zabránil. Udiveně se na mě podíval. 

Konečně nějaká emoce! Počkat... Um... Já ho tak trošku objal, když jsem se natahoval pro jeho ruku. Nevím jak se mi to povedlo, ale nějak jo. "Můžeš mi vysvětlit co děláš?!" 

Je podrážděný... Právě jsem naštval psychopata. "Promiň!" Zčervenal jsem a odtáhl se od něj. 

"Ty se červenáš? To myslíš vážně?!" Podíval jsem se jinam, aby to neviděl a chtělo se mi brečet. "Kchawai..." Něco zamumlal a pokud se nepletu tak myslel... Kawaii? Že bych v něm vážně vyvolal nějaké emoce? Nemožný. "Hej, co to má všechno znamenat?"

"Huh?" Otočil jsem se na něj. 

"No jen tak si v cizím domě pustíš film a pak toho člověka ještě objímáš, když ten film chtěl vypnout." Když nad tím uvažuju takhle, tak to nedává smysl to je pravda...

"Jen chci u tebe vidět nějaké emoce."

"Psychopati nemají-" Zasekl se.

"Neboj, už mi to došlo." Řekl jsem úplně klidně. Nemám strach, protože vidím, že za touhle maskou má srdce. Ano, brutálně zabil už hodně lidí, ale... Pokoušeli se ty lidi s ním nějak komunikovat? Já myslím, že ne. A to jen kvůli strachu. Kdyby se o to pokusili, tak by viděli to, co já.