Cullenovi a čarodějnice Mia

5. Kapitola

Mia
Myslela jsem si, že mě chce mučit, nebo mi něco udělat. Mohl to být nějaký poskok Jessicy, od které měl příkazy mě mučit. Mohla se tu taky každou chvíli objevit. Ale místo toho mě tišil a uklidňoval, abych nebrečela. Bála jsem se jich. Můj instinkt mi radil, abych se bála a zdrhla. Jsou nebezpeční, dávej si na ně pozor. Proč by byli ale nebezpeční? To jsem nepochopila. Když jsem přestávala brečet, tak mě položil na lehátko a podíval se mi na nohu. Bolela hodně. Ale jeho dotyky byli příjemně studené.
Něco si zamumlal a odešel do vedlejší místnosti. Já pod náporem únavy jsem usnula v sedě.

Carlisle
Odešel jsem si pro mast a pro nový obvaz. Když jsem se vrátil, tak už spala v sedě. Nad tím jsem se usmál a položil věci na stolek. Pomalu jsem ji položil na lehátko, aby ležela a měl jsem lepší přístup k noze.
Trochu se zamlela, ale spala dál. Zatím jsem ji potřel postižené místo a obvázal, pak i tu ruku. Uklidnil jsem to tu a odešel dolů.

Esme
S ostatními jsme si povídali o té dívce, když přišel Carlisle. ,,Víš, jak se jmenuje?" ,,Ne nevím, Rose, nestihl jsem se zeptat.",,Jak nestihl, to proskočila oknem?" Začal se smát Emmet. ,,Emmete​!" Okřikla ho Al a Rose ho drsně dloubla do žeber. ,,Ne, usnula." Přikývli jsme. Přišel ke mně a zvedl mě ze křesla, on sám si sedl do křesla a mě si posadil do klína. Líbilo se mi to. Takové nádherné příjemné gesto.
,,My jdeme s Bellou na lov, jde někdo s náma?" Zeptal se Edward a na všechny pohlédl. Stejně věděl všech odpověď. ,,My s Rose jo, že jo?" ,,Jasně, přijdeme na jiné myšlenky." ,, A vy?" ,,My půjdeme s Al na procházku a pak kdyžtak taky." ,,A vy dva?" Chtěla jsem odpovědět ale Carlisle mě předběhl. ,,My máme jiný program." Usmála jsem se, tušila jsem, jaký myslel. Ostatní přikývli a odešli.
My jsme šli do svého pokoje. Tam si mě vyhodil do náruče a s políbil mě na mé rty. Bez přestání přešel do koupelny.

O sedm hodin později
Mia
Probudila jsem se, ani nevím, jak dlouho jsem mohla spát. A pak jsem si vzpomněla, co se stalo. Musíš pryč. Ano musela. Nechci je ohrožovat před moji sestrou, ale v útěku mi vadila ta noha. A pak jsem si vzpomněla na jedno uzdravovací kouzlo, které by mi mohlo pomoct.
Přiložila jsem ruce na postižené místo a začala šeptat to kouzlo dokola, které mi trochu uzdraví tu nohu. Ne úplně ale částečně a to by mělo stačit.
Postavila jsem se nejistě na nohy, měla jsem ji dost slabou ale já musela odejít, takže jsem se pomalým, opatrným a tichým krokem vydala k oknu. Otevřela jsem ho a vlezla si na něj. Kouzlem jsem si vytvořila bílé křídla a sletěla dolů. Nechala jsem je zmizet a poté jsem se pomalu a trochu jistěji rozběhla pryč.

Carlisle
Šel jsem zkontrolovat tu dívku. Musím nějak zjistit, jak se jmenuje. Ale když jsem přišel do pracovny, tak tam nikdo nebyl, jen otevřené okno. Rozběhl jsem se k oknu a když jsem nic podezřelého neviděl, rozběhl jsem se upíří rychlostí do obýváku. ,,Utekla!" Všichni stuhli, v tuhle chvíli vypadali všichni jako upíři, nehybní a klidný. No klidný na pohled. První se vzpamatoval Jazz.
,,Jak?" Zeptal se nechápavě. ,, Nevím, nemám tušení, musela vyskočit oknem." ,,Jak sakra mohla vyskočit oknem?!" ,,Jak to mám vědět, Rose!" ,,Uklidněte se, za prvé musíme ji najít a pak se jí na vše zeptáme." Řekl Edward a my přikývli. Rozběhli jsme se do lesa za jejím pachem, který jsme jasně cítili.

Tak tady je nová část příběhu. Doufám že se vám bude líbit.