Nemůžu Tě Nechat Jít.

2. Příval známých emocí

Dnes byla domluvená schůzka nicnetušícího Draca a stejně tak Hermiony.

Draco věděl, že to bude někde na ministerstvu, ale to, co nevěděl bylo, že mu jeho matka sjednala schůzku se samotnou ministryní kouzel.

Hermiona o schůzce věděla, ale myslela si, že jí má sjednanou s nějakou ženou s ne s někým, kdo jí tak moc ublížil.

Draco se zrovna chystal, když ho zarazila Astorie.
„Kam jdeš?" Zeptala se ho.
„Ale..mám schůzku na ministerstvu." Odpověděl jí, přičemž si upravoval kravatu.
Omluvil se, že už musí jít a odešel ke krbu. Vzal si letaxový prášek.
Když ho hodil před sebe řekl adresu ministerstva.

Když se tam objevil, uvědomil si, že ani neví kam má jít.
Najednou ho za ruku vzal někdo, koho nepoznal a táhl ho za sebou.
Po chvíli se mu vykroutil ze sevření a poklepal ho na rameno.
Dotyčný se otočil a on v něm spatřil svého dlouholetého přítele Blaise Zabiniho.
„Sakra Blaisi! Co děláš?!" Vykřikl mladý Malfoy a Zabini se jen uchechtl.
„Vedu tě na tvojí schůzku. Poprosila mě o to Narcissa." Odpověděl a hlavou naznačil aby ho následoval.
Potom se rozešel a Draco šel hned za ním.

Zrak mu spočinul na dveřích, kde stálo: Ministryně kouzel - Hermiona Grangerová.
Popravdě?
Zděsil se. Nechtěl jí vidět. Věděl, co to pro oba bude. Vzpomněl si na jejich první a taky poslední polibek po bitvě o Bradavice.

Flashback

Byl mrtev. Prostě se před nimi rozprášil.
Všichni smrtijedi se začali pomalu vypařovat, protože věděli, co to pro ně znamená. Jediný kdo tam stál byl Draco Malfoy.
On se neměl čeho bát. Pomohl Potterovi. Stejně tak jeho matka. Byli to smrtijedi, ale nechtěli jimi být. Ani jeden. Byli nimi jen kvůli jeho otci.
Rozešel se směr hrad. Chtěl si ho naposledy prohlédnout. I když to tak nevypadalo, měl to tu rád. Chtěl vidět vše, co zničil. Narazil však na jednu osobu, kterou nechtěl vidět. Ne kvůli původu, to už si vyjasnili, ale kvůli tomu, že k ní něco cítil.
Narazili do sebe a spadlna zem. On na ni.

Dívali se do očí toho druhého. Draco to nevydržel s prostě jí políbil. Pokusil se do toho polibku dát veškerý cit, co k ní choval. Když se odtáhli pomohl jí vstát a odešel.
Ona tam stála s nedokázala uvěřit tomu, co se právě stalo. Líbila se s tím, kterého tajně milovala. To nevěděla, že i on miloval ji.

End Flashback

Draco se nadechl a zase vydechl.
Potřeboval se uklidnit. Cítil příval jemu už známých emocí, které se pokoušel zavřít do neviditelné truhly v jeho hlavě.
Stejně i v jeho srdci. Řekl si, že už to nikdy nebude chtít pocítit znovu. Bylo to silné jako nic, co zažil.

Otočil se na svého kamaráda, který ho povzbudivě poplácal po rameni a odešel.
On jediný totiž věděl o jeho citech.

Zaklepal a po vyzvání vešel dovnitř.

Když se Hermiona otočila směrem ke dveřím nemohla uvěřit svým vlastním očím. Stál tam ten, kterého milovala tak moc dlouho. Věděla, že nikdy nepřestane, ale stejně jako Draco své city schovala co nejvíc to jen šlo.

Stáli naproti sobě nejméně patnáct minut. Nemohli se nabažit pohledu na toho druhého. Neviděli se tak dlouho.

Jejich city opět dostali zelenou.
Proplouvaly zpátky na povrch. Ani jeden z nich to nedokázal zastavit.