Nemůžu Tě Nechat Jít.

5. Nikdy nebudeme pouze přátelé

Cesta do Dánska nezabrala moc času. Jen díky letaxu. Hermiona a Ron neměli společný pokoj, protože každý bydlel na jiném hotelu.

Draco a Hermiona se objevili před hotelem, kde měli strávit dalších čtrnáct dní. Ron to samé, jen se změnou, že měl bydlet někde dál k ministerstvu v Dánsku, než Hermiona s Dracem.

Draco si užíval pohled na Weasleyho, když zjistil, že musí bydlet úplně jinde než jeho Hermiona. A co víc Rona rozčílilo bylo, že bydlela právě s Dracem.
Nenáviděl ho.

-----------------

„...Takže vám děkuji, že jste dorazil pane Malfoyi a všechno si s námi ujasnil. A vám slečno Grangerová, že vám nevadilo přijet zde s panem Malfoyem." Řekl dánský ministr kouzel.

„To nebyl žádný problém pane ministře."

„Jen Wille, co jsme si o tom říkali minule?" Pokáral ministr Hermionu.

„Řekla jsem jen pod podmínkou, že mi budete říkat Hermiono."

„Dostala jste mě Hermiono." Chtěla aby jí tykal, ale to už po něm chtít nemohla. Lehce se usmála a odešla s Dracem pryč.

„Kdybych byl Weasley, myslel bych si, že flirtuješ Grangerová."

„Ale Ron nejsi."

„Ne, to opravdu nejsem."

„Tak dělej. Nemám čas ani náladu na to se tu s tebou vybavovat Malfoyi." Dnes měla v plánu zajít s Ronem do jednoho z barů, který je tu nově otevřený pár dnů.

„Máš naspěch Grangerová?"

„Kupodivu ano Malfoyi."

„Je v tom Weasley?" Zněl trochu žárlivě. Popravdě, žárlil. Dost mu to vadilo, že s ním netráví čas. Nevěděl proč to tak bylo, ale cítil to tak.

„Vypadá to, jako by ti to vadilo Malfoyi."

„Ale není to tak."

„To je dobře. Tak jdeme sakra?" Chytla ho za ruku a táhla ho pryč.

Když se objevili před hotelem, tak se rozdělili.

Popravdě to Mie vyhovovalo. Už na Malfoye neměla náladu.

---------

Stála na předem určeném místě, kde si s Ronem dali sraz. Bylo půl páté a Ron tu už měl být před půl hodinou. Bála se aby se mu něco nestalo.

„Stále tu není co?" Ozvalo se za ní. Malfoy. To jediné, co jí tu chybělo.

„Ty mě snad šmíruješ Malfoyi? Nemáš nic lepšího na práci?" Zeptala se dost rázně.

„Ne. Jen tu stojíš nějakou chvíli a mě bavilo sledovat tě samotnou. Nic víc. Kde tedy je?"

„Kdybych to věděla, tak bych tu tak hloupě nestála."