Hermiona Grangerová.
Ministryně kouzel.
Přítel Ronald Weasley.
23 let.
-----------Draco Malfoy
Ředitel podniku.
Přítelkyně Astorie Greengrassová.
23 let.
------------Hermiona se stala opravdu výbornou ministryní. Bavilo jí to a byla hrdá, že už v tak mladém věku může být na tak vysoké funkci.
Její přítel ji miloval. Ona jeho také, ale ne tak jak by chtěla. Ale byla spokojená a šťastná, takže jí nic nebránilo v tom s ním být.
Draco, kterého nebavilo sedět doma si založil firmu. Také ho to bavilo. Domů se vracel pozdě a tak nemusel být v tom velkém sídle celý den. Stačilo mu tam být jen tu chvíli, kdy se má vyspat.
Jeho přítelkyně ho nemilovala. To on bohužel nevěděl. Jenže on si myslel, že to, co pociťuje je láska. To, co on považuje za lásku pro něj bylo chabé přátelství se ženou.
Byl rád, že ze školy vypadl. Byl rád, že on a jeho matka pomáhali těm dobrým. Těm, co byli proti němu samotnému.
Díky tomu se nedostali do Azkabanu.
Takové štěstí neměl jen jeho otec.Byl rád, že už se do té školy nikdy nemusí vrátit. Že už nikdy nebude vídat Pottera a jeho povedenou partičku.
Zrovna se vracel domů ke své matce a Astorií. Stejně jako se Hermiona vracela zpátky domů k Ronovi.
Oba dva měli stejné pocity. Oba dva něco tížilo. Jen nevěděli co. Cítili se jaksi prázdní. Něco jim chybělo. Jenže ani jeden to nehodlal zjistit.
Draco byl velice unavený a tak vůbec nevnímal, co mu jeho matka říkala.
Věděl jen, že mu smluvila nějakou velice důležitou schůzku na ministerstvu příští týden. To mu stačilo.Nakonec se omluvil a šel za svojí přítelkyní, která se právě věnovala sama sobě. Seděla před zrcadlem a rozčesávála si vlasy.
Draco ji políbil na tvář a odešel do koupelny.
Mezitím Hermiona došla domů celá utahaná, takže na sprchu jaksi zapomněla. Bylo jí to jedno. Hlavně, že si mohla jít konečně lehnout.
Vůbec neregistrovala Rona.
Ron se divil. Nikdy takhle utahaná domů nepřišla a tak se bál aby s ní něco nebylo. Říkala, že toho je teď na ministerstvu hodně, ale nedokázal si představit, že toho bylo tolik aby přišla domů a šla rovnou do postele.Draco vyšel z koupelny a šel si lehnout.
Po chvíli si k němu šla lehnout i jeho přítelkyně, která se k němu lehce přitiskla. On na ni zrovna dnes neměl náladu. Proto se otočil zády k ní.Hned jakmile Ron dodělal věci, které měl mít hotové se vydal za Hermionou.
Nebyl unavený, ale přesto chtěl být teď u ní.
Draco nemohl přestat přemýšlet nad tím, co se to dnes stalo. Chyběla mu snad přes den Astorie? Nebo to byl prostě chvilkový výpadek?
Nemohl na to přestat myslet.
Stejně jako tomu tak bylo u Hermiony.
Nedokázala si to vysvětlit. Stále se jí ten nepříjemný pocit vracel. Nenáviděla ho. Věděla, že to takhle dál nepůjde.
Nedokázala usnout. Stále myslela na ten hnusný pocit, co už jí nějaký ten pátek užírá.
Usnula až někdy nad ránem.
A to, co se stalo včera se rozhodla hodit za hlavu.Ano.. vím, že je to krátké, ale je to první kapitola. Příští už budou delší.
A ráda bych vás přivítala u mé nové knihy. Doufám, že se vám bude líbit.
ČTEŠ
Nemůžu Tě Nechat Jít.
FanfictionKaždý si žije svůj život. Hermiona s Ronem a Draco s Astorií. Jeden jediný den to celé změní. Hermiona k Dracovi vždycky něco cítila. Stejně jako on k ní.