Nemůžu Tě Nechat Jít.

20. Zlé časy musí odeznít III.

Hermiona zakolísala a stále se držela na místě kam jí Astorie udeřila.

Podívala se na ni pohledem, kterým nevyjadřovala žádnou že svých dobře ovládaných emocí.

Jen tam proti sobě stály.
Astorie opravdu oddechovala jako rozzuřený býk.
A Hermiona? Ta byla více než zaskočená reakcí ze strany Astorie.

Jejich oční kontakt, který bychom mohli nazvat i očním soubojem, nepřerušila ani Narcissa, která si to k nim kráčela a ne zrovna potichu.

Stála za Astorií a sledovala jak se nic neděje.
Vlastně slyšela všechno, co Astorie vykřikla, proto je taky tady.

Draco za ní přišel hned jakmile se dohodl s Hermionou jak to mezi nimi teď bude.
Chtěl jí to celé oznámit.

„Jsi nejvýše postavená osoba v kouzelnickém světě, tak si myslíš, že můžeš mít všechno? Že můžeš krást všechno, co se ti zlíbí? Jsi jen mudlovská šmejdka! Nic dobrého si nezasloužíš!" V tom přistála další facka.
Jen ne na obličej Hermiony, ale Astorie.

Hermiona vypadala ještě víc zaraženě než před chvílí.

Nebyla to totiž ona, kdo vztáhl ruku na obličej Astorie Greengrassové.

Byla to samotná Lady Malfoyová.

„Ty jsi mnohem míň než Hermiona, pokud používáš takové oslovení jako před chvílí! Pro mého syna jsi nikdy nebyla dost dobrá. Šla jsi jen po jeho penězích. Proto ti to tak vadí, viď? Okamžitě si sbalíš všechny své věci, které zde máš a odejdeš! Zde už tě nechci nikdy vidět!" Vykřikla Narcissa a přešla za Hermionou, aby si jí odvedla do salónku.

Když šla zrovna okolo Astorie, lehce se ušklíbla. Úšklebek typický pro Malfoye.
Ona sama se divila jak se to tak rychle dokázala naučit.

Dosedly do jednoho z mnoha křesel, které se zde nacházely a straší žena jim oběma nalila čaj, který ležel na stole před nimi.

„Omlouvám se za moje chování Hermiono, ale.." odmlčela se a podívala se na mladou čarodějku.
„Ale toto se prostě nedělá. Nikdo, kdo se sníží natolik, aby ti nadával kvůli tvému původu zde nemá, co dělat. A už určitě ne osoba, která mého syna využívala a zničila půlku našeho domu." Když to dopověděla, lehce se pro sebe usmála.

„Děkuji vám Narcisso. Opravdu vám děkuji. Bylo milé vás mít na své straně." Řekla kudrnatá hnědovláska a napila se čaje.

„Na tvé straně já byla vždycky. A bude to tak i nadále." Usmála se na ni a podala si svůj čaj.

„Co bude i nadále matko?" Ozval se nový příchozí. A kdo jiný by to byl, než Draco Malfoy, že?

„To vlastně ani není tvoje věc. Ale vůbec? Co tu děláš? Nevíš, že zde nemáš co dělat? A navíc? Víš, jak je neslušné odposlouchávat cizí rozhovor a ještě se na něj ptát? Copak jsem tě nic nenaučila Draco?" Řekla lehce dotčeně hned potom, co se rychle postavila.

„Omlouvám se matko, ale hledal jsem Hermionu." Pokusil se o omluvu a přešel k Hermioně.

Ta se rychle zvedla a on jí rychle vztáhl k sobě, aby ji mohl konečně obejmout.