Dívka, co se neměla narodit

5.

S princem jsme šli chodbami a schody pořád a pořád dolů. Divila jsem se, kolik má tenhle zámek vlastně pater. A hlavně tomu, jak moc hluboko jsme. Vypadalo to na nějaké sklepení. Za dveřmi  jsme slyšela pohyb něčeho velikého, ale nevěděla jsem čeho. Koukala jsem se neustále doprava i doleva. Bála jsem se.

"Uklidni se." Řekl princ. "Za těmi dveřmi jsou ostatní draci. Všech mých bojovníků, jezdců a všech. Dokonce se stává že i služebné mají draky. Přece je nemohou nechat venku. Ale tvůj drak je trochu jinde." Nezastavil se. Pokračovali jsme dá chodbami, až jsme došli k velikým dveřím. 

Princ si zašátral v kalhotách a vytáhl klíč. Strčil ho do zámku a dvakrát s ním otočil. Strčil do nich a dveře se s rachotem otevřeli. Za nimi byla další místnost, ve které byli další dvoje dveře. "Tady." Řekl princ a ukázal na dveře na pravé straně. "Je tvůj Eridor. A tyhle." Princ ukázal na dveře vlevo. "Je můj drak." Usmál se. Vykulila jsem oči. Věděl jsem že princ bude nejspíš mít draka, ale nenapadlo mě, že by mého Eridora dali k draku prince. Překvapilo mě to. 

Až teď jsme si uvědomila, že koukám s otevřenou pusou na dveře od cely s princovým drakem. "Chceš se na něj podívat?" Zeptal se s úsměvem princ. Přikývl jsem. Tentokrát se zasmál trochu víc nahlas. Vzal za kliku a otevřel dveře, ale jen na kousek. "Zavři oči. Podej mi ruku." Vložila jsem svou ruku do jeho a zavřela jsem oči. Princ mou ruku stiskl a mě začalo divoce bušit srdce. 

Udělala jsem krov vpřed a málem zakopla o práh dveří, kdyby mě princ nezachytil. "Pomalu pod nohy. Zem tady není úplně rovná. Pomalu našlapuj." Přikývla jsem a víc stiskla jeho ruku. Ještě o dva kroky jsem popošla a pak princ pustil mou ruku. Stála jsem na místě a nehýbala se. Uslyšela jsem bouchnout dveře a pak kroky, které se ke mě blížil. Ucítila jsem něčí ruce na svých a za sebou uslyšela princův dech. "Dej ruce před sebe." Udělala jsem co po mě princ chtěl. 

Na svých prstech jsem ucítila jemnou kůži. Hmatala jsem po šupinkách, tak jemných, jaké bych na svém drakovi sotva cítila. Otevřela jsem oči a uviděla červenou kůži. Vzhlédla jsem malinko nahoru a uviděla mohutnou hlavu. Sáhla jsem na její spodek, tedy na bradu toho ohromného tvora. Hlava se ke mě sklonila a na mně pohlédly ohromné žluté oči. Pohladila jsem ho na hlavě a přitiskla k němu čelo. Drak pomalu oddechoval a tiskl se mi opatrně k hlavě. Usmála jsem se. 

Princ se ke mě pomalu přiblížil a chytil mě zezadu za boky. Pak jednu ruku pustil a pohladil s ní draka. "Jsi zvláštní dívka Diano." 

Otočila jsem se v princi. "Proč Výsosti?" Zeptala jsem se. 

"Tak za jedno žádná Výsost. Jsem Max." Usmál se. "A jsi, protože jen málo kdo dokáže vycházet s tolika draky najednou. Je to tak, že jeden drak - jeden člověk. Ale ty si rozumíš i s drakem který má vlastníka. A na víc to vypadá jako by tě měla moje dračice radši než mě." Drak těžce povzdechl a strčil prince hlavou do ruky. "Jo dobře, to jsem přehnal. Takže Dio, tohle je jedna z mých největších lásek, Luna." Princ pohladil svého draka po hlavě. "Nechápu jak můžeš s Lunou vycházet. Nikoho před tebou k sobě nepustila ani do cely, na tož pak aby si jí někdo hladil." Princ se usmál, ale nekoukal se na mě. Koukal se na svého draka. 

"Proč Luna? Jako Lunu bych si představovala modrého, nebo bílého draka, ale ne rudého, jako je váš." Zeptala jsem se prince, který nepřestával hladit svého draka. 

"Protože Luna je stejně jako ty, je výjimečná. Chceš to vidět?" Přikývla jsem. "Tak jdi za svým drakem a sejdeme se za deset minut venku. Zmáčkneš ve své kleci na páku vedle dveří." 

"Dobře." Vyběhla jsem ze dveří a přeběhla ke dveřím, za kterými měl být můj Eridor. Rozrazila jsem je a hned ho spatřila. Koukal na mě svýma zelenýma očima. Rozběhla jsem se k němu a objala ho kolem mohutného krku. "Zlato, stýskalo se mi." Eridor si oddychl a přitiskl se na mě. "Proletíme se?" Podívala jsem se mu do očí a ty se mu radostí zableskly.  

Zatáhla jsem za páku a vyšvihla se na hrb svého draka. Za Eridorem se otevřeli velikánské dveře, kterými můj drak vyletěl. Vzlétly jsme a kroužili ve vzduchu. Pak jsem uslyšela zapískání a uviděla pod sebou červenou šmouhu. Princ se svou Lunou. Zamával na mě a já se za ním rozletěla. 

Létali jsme oblohou hrozně dlouho, ale jako by to bylo pár minut. Kličkovali jsme okolo sebe a vytvářeli obrazce. Letěli jsme daleko od hradu až k naprosto dech beroucímu místu. Byl tu krásný vodopád, pod kterým se shromažďovala voda do malého rybníčky, který pak potokem odplouval dál. Koukala jsem se na to místo s otevřenou pusou. Princ ukázal, že přistaneme a já s radostí přikývla. 

Pomalu jsme přistály a sesedli z draků. Eridor se okamžitě rozeběhl k vodě a skočil do ní. Luna ho následovala a oba draci spolu ve vodě švitořili. "Mám pocit, že se mému drakovi líbí Váš Maxmiliáne." Usmála jsem se a posadila se do trávy. 

Princ si přisedl a zasmál se. "Ano. I Luna si přítomnost vašeho draka užívá. Že to ti draci vždy tak spolehlivě prásknou." Zasmál se princ a poškrábal se na hlavě. 

"A co?" Zeptala jsem se a podívala se na něj. 

"Ale nic." Usmál se princ a pohlédl na mě. "Nechce se ti do vody? Je teplá neboj. Jsme tu s Lunou skoro každý den." Přikývla jsem. Princ se začal vysvlékat. 

"Ale já nemám plavky." Podívala jsem se na své oblečení.

"Já také ne." usmál se princ, který ze sebe sundal triko a rozběhl se k vodě. Pomalu jsem ze sebe sundala všechno oblečení a přišla k vodě. Princ se na mě koukal a já pomalu vešla do vody. Ani jsem si nevšimla, že už je skoro noc. Slunce už nebylo ani vidět, ale tady, jako by čas ani  neběžel. Jako by nic se na oblohu vyhoupl měsíc.  Byla jsem skoro ve vodě, když se stalo něco neuvěřitelného. Červená kůže Luny začala zářit. Celý drak začal svítit tak oslnivě, až jsem musela zavřít oči. Když jsem je otevřela, stál přede mnou místo rudého draka nádherný bílý drak. 

Princ se ke mě opatrně přiblížil. "Říkal jsem ti, je výjimečná." Pohladil mě mokrou rukou po tváři. "Stejně jako ty." Pomalu se ke mě přiblížil a políbil mě. Rychle dýchal když se ode mě odtahoval. "Nechtěl jsem Dio, promiň."

"Ale já ano." Přitáhla jsem si jeho hlavu ke své a políbila ho znovu. 

Princ na mě vytřeštil oči. "Ale já myslel, že... že je to jen z mé strany." 

"Co?" Zeptala jsem se a hladila ho palcem po tváři."

"Víš jak Luna hopsala okolo Eridora. Myslel jsem si že to co cítím je jen úcta, ale teď vím, že to není jen úcta." Přitiskl mě k sobě blíž. "Myslím že tě miluji Dio." Usmála jsem se a znovu ho políbila.