Měl poslední minutu.
,,Emo?"
Ema ale spokojeně odchovala a svírala ve své ruce tu jeho.
Jemně jí položil vedle a s letmým polibkem ji zanechal znovu samotnou.
Od cely odcházel s těžkým srdcem.
Došel nahoru do třetího patra.
Zaklepal na dveře Eweril.
,,Děkuju vám.."vrátil jí klíč.
,,Kdo byl dnes u Emy?"ptal se zamračeně.
,,Nevím..proč?"
,,Mučil jí..ten odporný hajzl jí ublížil..nevím kdo to byl, ale nenávidím ho.Přísahám že ho jednou zabiju!"rozčiloval se
,,Draco..dnes jsem u Emy byla jen já..a.."nedokončila
,,A kdo?"
,,Ne..Draco..nechme toho"
,,A kdo..chci to vědět slečno Aswonová"
,,Tvůj otec"
Dracův výraz ztuhl.
,,Děkuji vám"zamumlal nepřítomě a odešel.
Ve svém pokoji napsal čtyři stejné vzkazy.
Ema žije.Drží ji on!
Postarám se o ní
V tomto krátkém vzkazu poprvé přiznal že je s takovými lidmi v kontaktu.Bolelo ho to, není to cesta kterou by sis sám vybral.
Poslal sovu s dopisy k Anabeth, a i když tomu stále nemohl uvěřit, Harrymu s Ronem a Hermionou.
•••••
Vážený pane profesore
Doufám že se vám daří dobře.
A teď to, co vás asi nejvíce zajímá..
Mám už přesný plán útěku.
Stane se tak za tři dny.
Severus a já budeme na schůzi, budeme hlídat aby nikdo neodcházel a případně se o něho postaráme.
Sonia se postará o stráž, na mazání paměti a omračování je skvělá.
Eweril se postará o Emu.
Dostane jí z vězení a venku bude čekat Remus Lupin a přemístí se s Emou pryč.
Dejte prosím pozor na Anabeth.
Děkuji
S přáním krásného dne
J.
Jacob vzkaz zapečetil a předal havranovi.
Měl trochu strach, mají tři dny..Emě zbývá za těchto podmínek, už jen několik málo dní..
Doufal že všechno vyjde tak jak má.
Bylo to čiré zahrávání si se životem, celý svůj život však nečinil jinak.Nebyla to zase taková změna.
•••••
Sonia trénovala omračovací kouzla dennodenně.
Na Jacobovi.Sice se mu to nelíbilo, ale byl jediná možnost.
Eweril se učila přesnou cestu z cely k nejbližšímu východu, učila se jí nazpaměť.Dalo by se říct, že by ji prošla i poslepu.
Severus se nabouraval do mysli různých níže postavených Smrtijedů a trénoval případné zastavení, v případě že by se chystali k odchodu.
Jacob vymýšlel o jakém fiktivním obdarovaném by mohl hovořit na schůzi, aby ji co nejvíce protáhl.
Čas kdy se měl jejich plán uskutečnit se neúprosně blížil.
•••••
Dnes byl den před dnem útěku.
Ema pořád nic nevěděla, byla slabá, zraněná a psychicky zničená.
Každý večer za ní přicházel Draco, přes den byl neustále pod dozorem své matky.
Měl vztek, příšerný vztek, nemohl spát, nemohl jíst byl na dně.
Toho večera, kdy už se podle Eweriliných zkušeností ošetřující, zdálo že Ema nepřežije déle než dva dny, se Draco vydal k Eweril.
Vyprosil si u ní o deset minut navíc.
Dnes tedy bude moct být s Emou celých dvacet minut!
Což byla opravdu úžasná zpráva.
Draco se bál že o svou Emu nadobro přijde, pokoušel se trávit celé dny s otcem, aby neměl kdy chodit za Emou.
Lucius Malfoy však dostal jasné příkazy.
Má tu malou mučit, dokud se nebude ochotná přidat ke Smrtijedům.
Voldemortovi by se jistě ještě mohla hodit, protože dar který čaroděj převezme, už nikdy není tak silný a dokonalý jako byl dřív.
Draco se tiše vyplížil ze své ložnice.
Před schody ke sklepení na něho už čekala Eweril.
Odemkla mu celu a opatřila ochranné kouzlo.
Pak spěšně odešla.
,,Emo?"
Odpovědí mu bylo jen vzlyknutí, Dracovi to rvalo srdce.
,,Emičko..to jsem já"
,,D..D..Dra..co?"vydala ze sebe tichounce.
,,Lumos"Dracova hůlka se rozsvítila
,,Draco"řekla Ema z koutku cely.
,,Neboj se Emičko..bude to v pořádku"přiblížil se k ní opatrně.
Něžně si jí přivinul k tělu.Ema bolestně sykla, Draca začala uvnitř stahovala bolest.
,,Promiň"pustil jí.
,,Ne..to..nic"snažila se k němu pevně přitisknout.
Její stav jí však dovolil jen letmý dotek.
,,Bolí mě to"semkl Draco víčka
,,Promiň"odtáhla se znovu
,,Ne!Tohle nemyslím.."přitulit se k ní znovu
,,Bolí mě co ti udělal..bolí mě tvá bolest Emo..já tě miluju, chápeš to?"
Ema uslzeně přikývla těsně u jeho ucha zašeptala
,,Já tebe taky"byla to jediná věta, za posledních několik dní, kterou pronesla pevným hlasem.
Draco toužil, si jí k sobě přivinout pevněji, toužil jí políbit..alespoň jeden polibek.
Nemohl však, Emu bolel každý dotek, byd lehký a něžný.
•••••
Anabeth seděla v okně ve svém pokoji.Terily spala, byl totiž den.
Včera s ní mluvila, prý si nemá o Emu dělat starosti, ale copak neco takového šlo?
Ne, měla příšerný strach, jako nikdy v životě.
Kdykoliv zamhouřila oka budila se s křikem, nejedla, pohubla o několik čísel.
Anabeth Blacková se děsila, že svou sestru ztratí.
•••••
V domě Weasleyových byla nálada prakticky stejná.
Ema už u nich párkrát byla, paní Weasleyová i pan Weasley a jejich děti si ji oblíbili.
Měli o Emu starost, možná že už jí nikdy neuvidí, možná že touhle dobou je už mrtvá, všechny je ta představa zžírala zevnitř.
•••••
Harry ani Hermiona na tom nebyli lépe.
Harry trčel u Dursleyových a neměl žádné zprávy.Dohánělo ho to k šílenství.
K Hermioně se do mudlovského světa také příliš informací nedostalo, nevěděla ale že ani ve světě kouzelníků žádné, nemají.
Každý večer se za ní modlila.
Harry Potter si přál jen jediné, aby to tenkrát v Bradavicích, nebylo jejich poslední společné setkání.
•••••
Emy se zmocňoval pocit beznaděje.
Každý večer, když Draco odešel, se jí před očima přehrával celý její život.
Maličká Ema si hraje u jezírka.
Jsou s Eweril na procházce
Ema si hraje venku se svým nejlepším kamarádem
Ema dostává dopis z Bradavic
Jede do prvního ročníku
Potkává Harryho, Rona a Hermionu a ostatní
Najde svou sestru
Poznává Draca
Její první let na koštěti
Její první polibek s Dracem
...Krásný to život
Mnoho dalšího se Emě přehrávalo pořád dokola, říká se že před tím než umřete se vám promítne celý váš život.
Ema Blacková cítila že umírá.
Cítila že brzy bude po všem.
ČTEŠ
Did you love me? Maybe
Fantezie-reupload Prosím abyste k této povídce nahlíželi jako k mé prvotině se spoustou chyb, dějových nedostatků a abyste brali v potaz můj tehdy nízký věk. Časem se určitě chystám na její kompletní opravení ale zatím to není mezi mými prioritami. Děkuji...
