Sluneční paprsky jí lechtaly na bílé tváři.
Otevřela své šedomodré oči a upřela je na hodiny.
Bylo sotva půl sedmé, oblékla si černé tričko a světlé, roztrhané džíny, vlasy sepla do uzlu.Její neposedné kadeře, jí však stále spadaly do tváře.
Seběhla schody dolů a posadila se ke krbu.
Zrovna v ten okamžik na ni zpod křesla vykoukl prasečí obličej.
Polekaně nadskočila a nyní, místo na prase, hleděla na kachnu.
,,Edwarde Remusi Lupine!"zahřměla ale nedařilo se jí příliš dobře zamaskovat úsměv.
,,Ano?"zatetelil se její kamarád, teď už ve své obvyklé podobě.
,,Pitomče"dloubla ho do žeber a pak se ke svému kamarádovi přitiskla.
,,Máš tu esej pro McGonagallovou, že jo?"zeptal se pobaveně, když mu začlo její dlouhé objetí docházet.
,,No..ne...ale můj nejlepší a nejúžasnější kamarád určitě ano" zašklebila se na něj a nasadila roztomilý úsměv.
,,To nevím, jakého myslíš"hrál zamyšlení, Lupin.
,,Tebe přece"obejmula ho pevněji.
Pak se oba hlasitě rozesmáli.
,,Ten se ti povedl..kdy já jsem prosimtě psal esej?"zašklebil se a hýkal smíchy.
,,No..právě"vydala ze sebe mezi záchvaty smíchu.
•••••
Sarah seděla ve Zmijozelské společenské místnosti a debatovala s Jesseym o jejich dalším žertíku, tentokrát na paní Norisovou.
,,Nejradši bych ji prostě nakopnul"rozjásal se.
,,To by nás viděla..musíme na to chytřeji"zasmála se bratránkovi.
,,Probereme to s Abem"rozchchtal se Jessey a okamžitě se zvedal k odchodu.
Sarah ho pobaveně následovala.
Ve Velké síni panoval obvyklí rozruch.
Usadili se k Nebelvírskému stolu, i když tam neměli co dělat.
,,Čau Abe"zahlaholil Jessey.
,,Zdar"zasmál se na oba kamarády.
,,Musíme probrat tu Norisovou"uvedla ho Sarah okamžitě do děje.
Albus Potter se rozesmál a jeho přátelé se k němu okamžitě přidali.
To už si k nim ale sedala Rose Weasleyová.
,,Dobré ráno"popřála jim.
,,Dobré"zahuhlali jí nepřítomě, v odpovědi.
,,Ahooj"přisedla si Alice Longbottomová.
,,Nazdárek"usmála se i Riley.
,,U Merlina..my něco řešíme lidi"snažil se Jessey.
,,Ehm..Jess, ty tady ani nemáš co dělat, tvůj stůl je totiž támhle"ukázala Dominique prstem ke Zmijozelskému stolu.
Dominique, světlovlasé děvče, studující v prvním ročníku v Nebelvíru, dcera Billa a Fluer Weasleyových.
Její sestra Vicky studovala v sedmém ročníku, chodila s Teddym Lupinem.
Jejich bratr Louis byl v pátém ročníku, stejně jako Fred Weasley, syn George a Angeliny.
,,Ale Dom.Vím jak bych ti chyběl"mrkl na ni svůdně Jessey.
Dominique si vyměnila s Rose pobavený pohled a dala se do jídla.
•••••
Ráno jí vzbudil ostrý zvuk budíku.
,,Kolik je hodin?"šmátrala poslepu rukou, ve snaze onen zdroj zvuku, nahmatat.
,,Šest"zaslechla vedle, rozespalý hlas.
,,U Merlina!Musím běžet!"chytila se za hlavu a začla hledat oblečení.
Když se jí podařilo najít černé šaty, nad kolena a světlé lodičky, konečně trochu zvolnila.
,,Měj se zlato"líbla svého manžela a už se natahovala pro kliku u dveří.
,,Počkej"zatarasil jí Jacob cestu.
Podebral jí bradu a dlouze ji políbil.
,,Musím...běžet"vydrala ze sebe těžce.
Po cestě odbočila do dětského pokoje, kde políbila, ještě spící dvojčata.
Na schodech se srazila s Emou v navlas stejných šatech i botách.
,,Tohle už vážně není normální"zasmála se Ema při pohledu na sestřih zevnějšek.
Pozdravily rodiče a hrnuly se ke krbu.
,,Ne tak rychle"zarazil je Sirius
,,Co se děje, tati?"zeptala se Anabeth.
,,Dneska vás chci vidět v sedm doma!"zahřměl, se smrtelně vážnou tváří.
,,Tati ale to nejde.."snažila se Ema.
,,Už jsem řekl, v sedm doma, nebo si vás sem přivleču násilím"pohrozil jim, s cukajicími koutky.
Anabeth s Emou poražené vydechly a urychleně se nacpaly do krbu.
•••••
V atriu ministerstva panoval toho dne neobvyklý chaos.
,,Co se děje?"zastavila Ema, Hermionu která si prodíral cestu davem.
,,Vzbouření.. Obři už s námi nechtějí vůbec spolupracovat, ne že by tomu někdy bylo jinak, vůbec se jim nelíbí že mají vyhraničena svá území..i když jinak mají prakticky plnou svobodu.."vychrlila to na ně.
,,A do háje"zaklela Ema a hnala se do své kanceláře.
Tady však nebudu moc platná, došlo jí v tom.
Neměla moc času, běžela okamžitě na oddělení bystrozorů.
Harry se zrovna chystal přemístit, okamžitě ho drapla za volnou ruku a zmizela spolu s ním.
,,Emo"podivil se když byli na místě.
,,Ahoj"políbila ho letmo na tvář, a připravila si hůlku.
,,Tohle se mi vůbec nelíbí..obři a jejich vzpoury..nikdy to nedopadne dobře"zamrmlal Harry jejím směrem.
Ema už však, se značnou dávkou adrenalinu, hleděla vzdorovitě do obrovi tváře, pravděpodobně to byl jejich vůdce.
•••••
,,Kde je vaše sestra?"optal se náhle, kdosi Anabeth.
Poznala tu vlídnou postarší tvář, Barnabáš Nithingwell.
,,Dobré ráno Barney, odešla s Harrym Potterem do terénu"řekla mu, protože svou sestru, znala víc než dobře.
,,U Merlina!To je ale velmi nebezpečné.. děkuji vám"poděkoval a vzdálil se.
Oba dva věděli že je to krajně nebezpečná situace.
Anabeth se zatím rozeběhla na Odbor pro kouzelnickou spolupráci.
,,Jacobe!Musím jít za Emou..je v terénu"vychrlila ze sebe.
Neměla pochyb že by Jacob nevěděl o čem mluví, o té vzpouře vědělo celé ministerstvo.
,,Ne Anabeth!"věděl že je to však marné.
,,Půjdu s tebou"řekl nakonec, a vyrazili.
Anabeth se ještě rychle přemístila na Příčnou ulici.
,,Pana Malfoye, prosím..rychle!"vyštěkla na prvního skřeta, na kterého narazili.
Ten se na ni jen ošklivě zakřenil.
Naštěstí právě jeden z čarodějů sbíhaly dlouhé mramorové schodiště.
,,Co se děje?"řekl Draco přidušeně.
,,Vzpoura..ministerstvo...Ema!"nedokázala Anabeth už ani zformovat větu.
Dracovi ta slova stačila, zorničky se mu rozšířili, vytáhl hůlku a okamžitě se všichni tři přemístili.
•••••
Dorazili na místo.
Obr zrovna promlouval s Emou.
Draco se rozlíceně hrnuly přímo k nim, připraven zabít kohokoliv kdo Emě zkřiví, byť jen vlásek.
Anabethina ruka ho však zadržela.
Nasupeně se po ní ohlédl, ale zůstal.
,,Sama ministryně kouzel osobně..
Čemu vděčím za vaši návštěvu slečno Blacková?"
,,Malfoyová"opravila ho klidně.
Draca ta slova zahřála u srdce.
,,Dobrá dobrá.."mávl obr netrpělivě rukou.
,,Vůbec se mi nelíbí postupy ministerstva, víte?"obeznámil jí se svým problémem, onen obr.
,,Opravdu nechápu, v čem shledáváte problém"obrátila se k němu přímo.
,,Že ne?A jakpak by se líbilo kouzelníkům, žít odděleně od ostatních tvorů, jen na vymezených místech, co?"
,,Kouzelníci ovšem nepředstavují pro ostatní druhy nebezpečí"řekla mu drze.Draco s Harrym a Anabeth v ní na okamžik viděli znovu, tu černovlásku z Bradavic.
,,To jste ovšem neměla"řekl a hlas vypovídal, že obr nabírá na vzteku.
Mocně zařval a několik desítek obrů se vrhnout proti ní a bystrozorům.
Rozpoutala se bitva.
ČTEŠ
Did you love me? Maybe
Fantasi-reupload Prosím abyste k této povídce nahlíželi jako k mé prvotině se spoustou chyb, dějových nedostatků a abyste brali v potaz můj tehdy nízký věk. Časem se určitě chystám na její kompletní opravení ale zatím to není mezi mými prioritami. Děkuji...
