Did you love me? Maybe

Weaseyová vs Jackson

Kráčela dlouhou chodbou, a její kroky se odrážely od stěn.
Míjela jedny dveře za druhými až konečně našla ty, které hledala.
Zaklepala a vešla dovnitř.
,,Inspekce.."ohlásila se

Zvedl k ní oči, na tváři se mu roztáhl široký úsměv a už se zvedal aby jí mohl obejmout.
,,Copak vás k nám přivádí, paní ministryně?"zasmál se.
Předala mu červenou obálku, byl to Hulák.
Zděšeně jí přijal a otevřel.

,,Jacobe Jacksone!"rozkřikla se ona obálka.
,,Jak to že jste dnes ráno, v sedm hodin nula pět minut, použil kouzlo, v přítomnosti dvou mudlů?!"hulákala dál obálka.
Překvapeně na ni zamžoural očima.
,,Co?"vydal ze sebe jediné.
,,Jacobe..o čem..o co se jedná?"
,,To bych také rád věděl..já jsem byl v sedm ještě doma.."nechápal Jacob.
,,Pak tedy..nemají pravého.."napadlo Emu.
Jen přikývl.
,,Prodiskutuju to s Judit Parkindovou..vedoucí odboru pro utajení před mudli.."usmála se a odešla.

•••••

Seděl ve své kanceláři a hleděl do hromady papíru.
V krbu za jeho zády, najednou hlasitě zapraskalo.
Vyjeveně se otočil, ve svém křesle a hleděl do krbu.

Stála v něm jakási ženská postava.
,,Ano?"
,,Pane Malfoyi, přišla jsem vám vyřídit vzkaz, od ministerstva kouzel..jedná se jen o pouhou formalitu o výcvikovém pobytu, vaší dcery"odpapouškovala naučenou zprávu zpaměti.
Pak se její tvář roztáhla úsměvem.
Upravila si svůj modrý svetřík, vysoukala se z krbu a několikrát si prohrábla světlé vlasy.

Přistoupila k Dracovi, hrubě chytila jeho paži a silou si ho přitáhla k sobě.
Natiskla své odporné, úzké rty na jeho.
Draco zaprskal a odstrčil jí od sebe.
,,Fuj!
Co si to dovolujete?Máte štěstí, že ženu bych nikdy neuhodil.."prskal jedovatě na onu ženu.
Ta se jen líbezně usmála, a znovu se k němu přiblížila.
,,Varuji vás, nedotýkejte se mne, nebo zavolám ochranku"vyhrožoval a couval pryč od ní.

Znovu se přisála k jeho rtům, když Draco otevřel odporem zavřené oči, nehleděl na tu ženu.
Hleděl na někoho docela jiného.

Stála před ním štíhlá černovláska, se zelenýma očima a vesele se smála.
,,Fuj!U Merlina, proč mi tohle děláš!?"vyjekl dotčeně.
Ema se jen zatetelila.
,,Přivezli nám na ministerstvo nějaké vzorky mnoholičného lektvaru, jako reklamu..tak jsem jeden náhodný vyzkoušela..no..
Bylo to tak zlé?"ušklíbla se se smíchem.
,,Emo, ty potvoro jedna"sykl a naléhavě jí políbil.

Kdyby do jeho kanceláře nevstoupil Bill Weasley, Dracův nadřízený, jistě by z Emy její kostýmek, dávno serval.
Laškovně se s ním rozloučila, a zmizela.

Bylo až k neuvěření, že po ní mohl tak moc toužit, tolik let.
Byla to pravá, neuhasínající láska.

•••••

Christine nevěřila že to řekne, ale už se těšila domů.
Byla tak zničená, všechno jí bolelo, byla unavená a Lucasovi nároky se den ode dne zvyšovali.
Myslela si že vypustí duši.

Lucas, jenž byl na podobné tréninky zvyklí, si je náležitě užíval.
Občas se se smíchem pozastavil nad tím že Christine běhá stejně jako Ema.
Nemotorně a nevytrvale.

•••••

Bylo šest hodin ráno, ještě měli čas, než jim začne vyučování.
Probudili se vedle sebe.
Pohlédli si do očí.
Něžně jí položil ruku na tvář a pak k ní po čtyřech dolezl, aby jí mohl obejmout.
Z krátkého objetí se stalo nekonečné líbání, četné osahávání a neuhasínající milování.

Sarah zaryvala nehty do Albusových zad a užívala si jeho doteky a polibky.
Svými ústy tišil její hlasité vzdychy a přitahoval si jí za boky k sobě.
Když mu něžně skousla ret, zavrněl a přitáhl si jí o něco mocněji.
Sára ho líbala a rejdila rukama po jeho holé kůži.
Jeho doteky jí přiváděly k šílenství.
Tohle ráno, po jejich první společně strávené noci, v sobě mělo něco zvláštního.
Snad to byl nádech něčeho nového, nebo té lásky mezi nimi, těžko říct co přesně to bylo ale jasné je jedno-bylo to něco krásného.

•••••

Jessey se probudil v křesle, ve Zmijozelské společenské místnosti.
Vyhlédl z okna hleděl do hlubin jezera.
Pak se podíval na hodiny, už bylo sedm.
Před necelými šesti hodinami, dostal polibek, snad první polibek při kterém cítil něco výjimečného.
Něco co doposud nepoznal, byla to snad láska?
Ptál se sám sebe.
Rozhodl se že půjde už pomalu na snídani.
Ve Velké síni bylo nezvykle prázdno.
Až když si dopřával druhou porci vajíček se slaninou, nahrnul se sem doslova dav lidí.

Heidi se posadila, místo ke svému stolu, hned vedle něho.
Lehce si opřela hlavu o jeho rameno a pohladila jeho dlaň, položenou na desce stolu.

•••••

Byla hodina lektvarů.
Byla to nudná, nezáživná výuka kde nic nemíchali, jen tiše seděli a poslouchali.
Rose, celá rudá, přejížděla nenápadně Zmijozelskou část třídy.
Když konečně zazvonilo, počkala na Dominique a vyšli společně na chodbu.
Sáru museli násilím odtáhnout od Abea, toho si vzal na starost Jessey.
Vyšli ze dveří a namířili si to podél zdi, za roh a směrem k učebně přeměňování.
Zpoza rohu, vystřelily něčí paže a zatáhly Rose dozadu.
Vyděšeně vypískla, ale to už jí umlčely něčí rty.

Byla na chlapeckých záchodcích, namáčklá na chladné zdi a k jejím rtům se tiskli ty Scorpiusovi.
Z jeho polibků se jí podlomila kolena a svezla se mu do náruče.
Když už oboum docházel kyslík, nachvíli se odtáhl.
,,Myslel jsem že už to nevydržím"postěžoval si.
,,Je to takové mučení..jsi tak sladká, když tam sedíš, červenáš se a dychtivě se hlasíš"řekl a pak se znovu přisál k jejím rtům.
Rose jen zalapala po dechu.
,,A..a to to budeme dělat takhle?
Budeš mě prostě unášet, při cestě na hodinu?"zeptala se ho a v očích jí tančili jiskřičky.
,,Máš lepší nápad?"zeptal se znovu se k ní natiskl.
,,No..zatím asi ne..zůstane to jen mezi námi.."usmála se svádivě, čímž Scorpiuse dokonale odrovnala.
,,Rose, já tě tak miluju"mumlal jí do rtů a zuřivě jí líbal.
Mírně se zachcichotala a pootevřela ústa.
Scorpius zneužil situace a zapojil jazyk.
Rose hlasitě zavzdychala.

Jejich okamžik vyrušilo zvonění.
,,A do prdele"zaklel a naposled jí hltavě políbil.
Pak vyběhli na chodbu.

•••••

Profesorka McGonagallová, k jejich smůle, už ve třídě byla.
,,Jdete pozdě, co jste dělali?"vyjela na ně nasupeně.
Rose okamžitě zrudla.
,,Uděluji vám školní trest"když se Scorpiusův obličej zkřivil ve spokojený úsměv, dodala.
,,Zvlášť"
Scorpius si nasupeně sedl a zahleděl se na tabuli.

Když procházela Rose ke své lavici, Jessey do ní, nepříliš jemně štouchl.
,,Tak jakej je Weasleyová?"
,,Jessey!"sykla podrážděně a vyděšeně zároveň.
Jessey se hlasitě rozchechtal.
,,Neboj, tvé tajemství, je u mě v bezpečí"zahihnal se.
Rose zbledla.
Znala Jesseyho víc než dobře.
Dávala mu tak tři dny, tři dny než se to dozví celá škola.
,,Jo Weasleyová..děkovat mi nemusíš, to zamykací kouzlo, bylo maličkost"ušklíbl se vítězoslavně.

,,Ty!Ty bídáku!!"rozkřikla se na něho Rose.
,,Slečno Weaseyová!
Právě jste připravila Nebelvír o dva body!"zahřměla McGonagallová
Jessey propukl v záchvat smíchu.
,,A vy rovněž, pane Jacksone!"sykla k němu triumfálně.
Tentokrát to byla Sára s Abem kdo se hlasitě smáli.