Did you love me? Maybe

Kost pro psy

V obývacím pokoji vládla klidná a uvolněná atmosféra.
Maya spokojeně předla v Siriusově klíně, Lucie nalévala čaj a Jacob s Anabeth ho s úsměvy přijali.
Ozvalo se cvaknutí kliky.
Během pár vteřin se atmosféra změnila.
S příchodem Draca ztěžkla, zhořkla, neboť všichni cítili jeho trápení a žal.

Seděli u stolu, nikdo nezačal rozhovor. Seděli mlčky.
Zaslechli prasknutí v krbu.
Nejdříve spatřili vyjít jednu nohu, na vysokém podpatku, a po ní i druhou.
Stála před nimi, a její smaragdy zářily do tmy.
Ema všechny s úsměvem pozdravila.
,,Ahoj"první se k ní hrnula Anabeth, Lucie se Siriusem a pak Jacob.
Draco k ní ani nevzhlédl.

,,Draco?"špitla potichu.
Ani se na ni neotočil, seděl jako přibitý.
,,Draco.."hlas se jí trochu zachvěl.
Stále však zůstal otočený.
,,Draco, prosím.."
Když se k ní otočil, v jeho očích se leskly slzy.
Pevně jí sevřel v objetí a prohrabával její vlasy.
,,Draco"oslovila ho a podívala se mu do očí.
,,Emo
Proč..proč si vezmeš volno na něho..a na mě ne?!
Proč...Emo promiň, ale..ty jsi tak krásná..zasloužíš si mnohem víc, než ti já můžu kdy dát"
Tentokrát to bylo její oči které podlily slzy.
,,Ale Draco..já miluju tebe!"stoupla si na špičky a hleděla k jeho rtům.
Vyzvedl si jí výš, a políbil jí.
Dlouze, hluboce a neskutečně naléhavě.
Ema omotala své nohy kolem jeho pasu a Draco jí odnesl nahoru.

Jeho polibky se prodlužovaly, brzy přejížděl ústy po celém jejím obličeji.
Přes lícní kosti až ke krku.
Tam zůstával o něco déle.
Ema si ho něžně přitáhla za vlasy a umírala pod vášní jeho polibků.
Přejížděl ústy přes celý krk a dekolt.
Ema své nohy, na jeho pasu, tiskla pevněji k němu.
Draco jí jemně pohodil do veliké postele.
Něžně jí z ramen tahal tričko a ona rozepínala knoflíčky na jeho košili.
Nyní už obsypával polibky celé její ploché břicho a krk.
Rukou přejížděl po její páteři, Ema se pod jeho doteky mírně svíjela.
Zaryla mu nehty do zad a on vydal zvuk podobný kočičímu předení.
Prstem přejížděl po krajích její černé podprsenky a dravě jí stáhl ramínka.
Líbal jí po holých ramenech, rukama hladil její boky a záda, ústy se postaral o políbení každičké holé kůže Emiina těla.
Něžně se zahryzla do jeho ušního lalůčku a pak se svými rty pohybovala po jeho krku a začátku hrudi.
Prsty zarývala do jeho zad.
Přejížděl něžně prsty po její tváři, líbal jí na krku, mačkal jí k sobě pořád blíž a blíž.

•••••

Fred ležel bezvládně na zemi.
Zpod zrzavých vlasů, mu vytékal pramen krve.
Jeho ruka byla zvláštně pokroucená a oči, otevřené, hleděli do tmy.
Brzy se ocitl v náručí svého strýce Charlieho, přemístili se.
Objevili se před velkou vstupní bránou.
Vyběhla z ní jedna mladá, krásná dívka v bílém.
Její dlouhé blond vlasy za ní vlály, její půvab působil, jakoby snad byla samotná víla.
Nejsme však daleko od pravdy, vždyť její prababička skutečně vílou byla.

Victoria Weasleyová zděšeně přelétla očima svého bratrance Freda.
Odvedla ho spolu se strýcem Charliem na pokoj 186 a položila jej do postele.

Během několika málo minut byl již při vědomí.
,,Tak jak se cítíš?"
,,Jak kost pro psy"
,,Co?"
,,Pohryzal mě drak..chápeš?"
,,Je tolik skvělejch vtipů o kousancích, a ty si vzpomeneš na kost pro psy"rozesmála se Vicky.
Pohladila ho něžně po vlasech a odcupitala mu pro šálek čaje.

•••••

George a Angelina zrovna vycházeli z nemocnice u svatého Munga.
Byli navštívit jejich syna Freda.
,,Já bych toho Charlieho zastřelila!"vztekala se Angelina.
George mlčel, a pokoušel se nedat najevo žádné emoce.
Jeho nejstarší bratr Charlie vždycky riskoval, byl už zkrátka takový.
A jejich prvorozený syn byl už od malička, svým strýcem přímo unesen.
Nadšení pro práci s draky, se Freda drželo i nadále.
Tahle práce, ač nebezpečná, ho neskutečně bavila a naplňovala.

•••••

Linna Baridgová se prohýbala v zádech.
Opírala se o dřevěný stůl v kanceláři.
Louis Weasley si jí k sobě mačkal pořád pevněji a pevněji.
Plenil její ústa a prohrabával její červené vlasy.
Několikrát něžně obkroužil jazykem linii jejích rtů.
Líbal jí a ona jen tiše vzdychala.

Chodili spolu už třetím měsícem.
Začalo to naprosto nevině, Louis se jí podíval do očí a vyznal jí své city.
Linna se rozplakala, už dávno se jí ten pohledný mladík, z jejich oddělení, líbil.
Šťastně mu hopsla do náruče a bázlivě a stydlivě ho políbila.
On jejich polibek okamžitě prohloubil a naplnil jí tak touhou.

•••••

,,Kdo je támhle ta?"
,,Myslíš tuhle?"
,,No, ta pěkná hnědovlasá.."
,,To je Heidi..."řekl Albus.
,,Pěkná Heidi"hvízdl obdivně Jessey.
,,Moment..moment..tohle je Johnsová...dcera Sonii Johnsové..Sonia pomáhala kdysi naší babičce a tvýmu tátovi..
Je to jeho dobrá kamarádka.."řekla Sarah Jesseymu.
,,Nikdo prý neví, kdo je jemim otcem..ale říká se že ji snad splodila s nějakým upírem.."dořekla.
,,Cože?Takže..to jako upírka?"podíval se na ni Abe.
,,Prý se hrozně opilí na jedné oslavě Jacobových narozenin..no a bylo to..."pokrčila Sarah rameny.
,,Wow Sáro..wow"pohlédl na ni Jess, zvedl se a odkráčela směrem k právě probírané dívce.

,,Ahoj..jsem Jessey, Jassey Jackson.."
,,Ahoj, Heidi Johnsová"pohlédla na něj ostře.
,,Nechtěla bys..jít třeba na večírek?
Pořádáme s kámošema večírek, je to na téma královský ples, bude to taková menší party v bývalé učebně Jasnovidectví"
,,No, proč ne"nakrčila svůj bledý nosík.
,,Dobře, vyzvednu tě v sedm u vaší společenky"pohlédl letmo na její školní kravatu, jenž byla červeno žluté barvy.
,,Fajn"pohlédla na něho a v očích jí zajiskřilo.
,,Tak jo
Zítra v sedm..děkuju"a odešel.

Tohle bylo zvláštní.
Jessey Jackson nikdy nebyl nervózní při rozhovoru s dívkou.
Čím byla tahle tak výjimečná?
A navíc, U Merlina vždyť on jí i poděkoval!Tohle se Bradavickému lamači dívčích srdcí, vůbec nepodobalo.
S připitomělým výrazem se vrátil k Sarah s Abem.

,,Musíme uspořádat úžasný večírek..zítra.."
Řekl a očima přejížděl po postavě Heidi kousek od nich.
,,Jessey!?"
,,C..co je?!"
,,Ty jsi se snad zamiloval!"pošklebovala se Sára a odtancovala, skoky pryč.
Albus jí vesele následoval.
Jessey zůstal stát jako přimražený.
Zmateně rejdil očima po hnědovlasé dívce, zřejmě ucítila jeho pohled, a otočila se.

Jejich pohledy se střetly.