Láska není sport, láska je život

13 1 0
                                    

Druhý den odvezla Ema Jesseyho a Albuse do Prasinek, a pak s nimi došla až do hradu, k ředitelně.

,,Dobrý den, děkuji vám mnohokrát..tady vám je vedu"usmála se na profesorku McGonagallovou a pak odešla.
Vrátila se zpět domů.
,,Ty jsi ještě tady?"
,,Hm"usmála se mírně.
,,A co se stalo?"vyptával se laškovně, a přicházel k ní.
,,Miluju tě"zašeptala těsně před tím, než jí Draco políbil.
,,Řekl bych..že to není nic špatného
Alespoň je to vyrovnané..
Miluju tě, Emo"a tentokrát už mu obyčejný polibek nestačil.
Začal zuřivě líbat její krk a dekolt a když začal prahnout po něčem, ještě víc, urychleně jí odnesl nahoru do ložnice.
Opatrně jí zajel rty pod tričko a líbal její tělo.
Ema měla zavřené oči a užívala si každý jeho dotek.

•••••

Sarah ležela u sebe v pokoji, a četla si.
V nohách postele spala Maya a tiše chrápala.

Lucie sem přinesla Sáře čaj a Sirius se zastavil na kus řeči.
Byla ráda že je tu s nimi, ale hrozně jí chyběli Bradavice.
Jessey a Rose a Dominique a všichni!
Ale hlavně Albus.
Občas jí v noci budila představa jeho rtu a prstů na svém holém těle.
Všechno se v ní svíralo, a i přes svou slabost, pociťovala chuť chtíče.

Zavřela oči a soustředila se.
Ze zadu jí do hlavy začala prostupovat magie.
Rozvinula jí kolem sebe a snažila se najít Jesseyho.
Brzy se jí podařilo, nabourat se mu do hlavy pomocí blood concentration.

,,Jessey?"
,,Sáro!Jak je ti?"
,,Není to nejlepší..co u vás?
Už mi moc chybíte"
,,Chtěla jsi říct, že já ti chybím"dodal egoisticky.
Jen si posměšně odfrkla.

Její bratranec seděl zrovna na hodině kouzelných formulí, když ucítil v hlavě tupou bolest.
Jakmile se magii zcela poddal, bolest ustala a on uslyšel její hlas.
Byl rád že jí slyší, jen asi vypadal divně když seděl v lavici, oči zavřené a obočí svraštělé soustředěností.
Ale to už je vedlejší.

•••••

O týden později

,,Mami?Už?"
,,Sarah..je pět ráno..co je zase?"
,,Už můžu do Bradavic..?"
Ema si odevzdaně povzdechla.
,,Fajn..ale..
Žádné běhání
Žádný Famfrpál
žádná námaha
Žádný stres!
Absolutní klid a taky..."
,,Dobře mami, chápu to"zastavila další příval podmínek.
Ema se shovívavě usmála a postavila se s dcerkou do krbu.

Objevily se přímo v kanceláři McGonagallové.
Ema si s ní ještě promluvila, a zahrnula jí podmínkami které nemá Sarah porušit.

Sára mezitím odcupitala na svoji kolej.
Vyšla schody, a zastavila se před ložnicemi sedmých ročníku.
Zaklepala.
Když se nikdo neozval, usoudila že ještě spí, a tak vešla dovnitř.
Na tváři se jí roztáhl široký úsměv.
Posadila se na kraj jeho postele a něžně ho políbila do vlasů.
Jessey se téměř okamžitě probudil.
,,Sáro?"mžoural ve tmě.
,,Sáro!"objal jí pevně.
Seběhli dolů do společenky, seděli v objetí a povídali si.

Když odbila šestá hodina ranní, přesunula se Sára k Nebelvírské věži.
Pohlédla na hodinky.
,,Jedna..dva..tři"odpočítávala.
Přesně na tři, prolezla otvorem rozespalá, rozčepýřená zrzka.
,,Sáro!"vypískla Rose, a vešela se jí kolem krku.
,,Pustíš mě dovnitř?"zeptala se jí pak Sarah.
,,Jo tak.."ušklíbla se když pochopila.
Pak jí uvolnila cestu, a Sára rychle prolezla dovnitř.

Vyšla schody k chlapeckým ložnicím a vešla potichu dovnitř.
Prošla přes několik hromad oblečení a posadila se na kraj postele.
Neudržela se.
Naléhavě ho políbila.

,,Ehm.."vydal ze sebe a začal otevírat zmateně oči.
Pohlédl na Sáru a srdce mu začalo tlouct o něco rychleji.
,,Sáro..tolik..jsi..mi..chyběla..
Miluju tě"mumlal mezi polibky.

Sára konečně začala konejšit touhu co v ní vřelá už tak dlouho.
Jenže tohle jí přestávalo stačit.
Zajela Albusovi rukou pod noční košili a začala jí z něho tahat dolů.
,,Sáro"rozesmál se.
,,Co je?"řekla dotčeně.
,,Ty dračice"zavrněl jí u ucha.
,,Já ti to připomenu, Albusi Pottere!"zvedla se a odcházela ke dveřím.
Odhrnula si při tom vlasy na jednu stranu a odkryla tak svůj dokonalý krk.
Mírně vlnila boky, a Albus začal slintat.
Zvedl se, rychlostí blesku vyrazil k ní.
Ona se mu ale vysmekla.
,,Sáro.."znovu uhnula jeho rtům.
,,No tak..už mě netrap.."
,,Zasloužíš si to"řekla těsně před tím než se jejich rty spojily.

Jemně se zhoupla boky proti němu, tím ale způsobila že jí Albus vyhodil do své náruče a sprintem se přesunuli do sedmého patra, do
komnaty nejvyšší potřeby.

Položil Sáru na velikou postel.

,,Ale..jsi už..ehm..máš dost síly?"
,,Láska není sport, je to život"políbila ho.

,,Láska možná..ale milování..no..ehm.."
,,Toužím po tobě Abe"
Procítěně a vášnivě přitiskl své rty k jejím, pomalu je přesouval ke krku.
Tam své nástroje lásky, ponechal nejdéle.
Při tom z něho Sára strhla pyžamo.

Svíral jí silný chtíč a bezděčně se proti němu znovu zhoupla v bocích.
Albus se zastavil.
,,Sáro, tohle mi nedělej"zavrčel tiše.

,,A proč ne?"usmála se nevině, a pohyb zopakovala.
Albus se proměnil v dravé zvíře, zmáčkl její boky a přitahoval je k sobě.
Zajel rukou pod Sářinou tričko a pak pod sukni.

Brzy rejdil prsty po jejím nahém těle a líbal jí.
Přejížděl rty od jejích chodidel, přes nárt, lýtka a letmo stehna.
Pak udělal skok jejím rtům, od nich se přesunul ke krku a přes dekolt níž.

Pomalu se přesunul na její břicho a lehce políbil pupík.
Sára se vzepjala.

Mocně si k sobě Albuse přitáhla a podívala se po jeho těle nahoru a dolů.
Škrabála jeho pevná záda a pak jejich těla i duše, splynula v jedno.

Sarah skousla jeho ret a Albus jí přejížděl rukou po holé kůži, cítila se jako znovuzrozená, síla se jí doslova přolévala žilami a prostupovala celým tělem.
,,Miluju tě"
,,Miluju tě"
A to jim dvěma stačilo, nepotřebovali nic víc.

Přečtěte si bonusové příběhy
,,Říkali jí Cholito" a ,,Life of Lucas Frair"
   :)

Did you love me?  Maybe                                 Kde žijí příběhy. Začni objevovat