Defender 《Avengers》✔

Prolog

Bylo něco okolo druhé ráno. Stála jsem na balkóně a kochala se výhledem. Jsou to čtyři měsíce od toho, co mě Steve požádal o ruku. A dnes nastal ten den, kdy se stanu manželkou Steva Rogerse. Pořád tomu nějak nemůžu uvěřit. Tony ze začátku se svatbou nesouhlasil a byl zásadně proti, ale nakonec jsem ho přemluvila a on to přijmul. Pod podmínkou, že do plnoletosti zůstanu v Toweru. Neměla jsem s tím problém. Budeme všichni po hromadě. Aspoň si se Stevem seženeme nějaký hezký byt. Jo asi taky stojí za zmínku, že si nechávám i své příjmení. Ego se nezapře. Ne větší váhu na to měla tak trochu “nenucená a dobrovolná“ podmínka od Tonyho. Takže ze mě bude Kate Stark Rogers. No není to nádherné. Když teď nad tím přemýšlím, začíná se mi to líbit. Ale zpátky ke svatbě. Natasha hned po zásnubách začala vše plánovat. Chtěla jsem jí to vymluvit, ale moc mi to nevyšlo. Prý to dělá na oplátku, když jsem připravovala její svatbu. Pak mě překvapil i Tony, když řekl, že svatební šaty mi sežene s Wandou. Na to, že s tím ze začátku neouhlasil, to bylo opravdu překvapení. Popravdě mi to ani moc nevadilo, věděla jsem, že kdybych je vybírala sama, tak si nevyberu. Jedinou mojí podmínkou bylo, aby nebyli bílé. Já vím, na svatbu patří bílé šaty. Jenže já bílou ze srdce nenávidím. Je to opravdu jediná barva, ketou si na sebe nikdy nevezmu. To už mám radši třeba fialovou, no i když. Za mě je nejlepší modrá a černá. Ale, jdeme pryč od barev. Asi bych vám měla konečně říct, proč stojím ve dvě ráno na balkóně. Odpověď je prostá. Jsem strašně nervózní. A taky pořád nemůžu uvěřit, že si beru Steva Rogerse. Hrdinu Ameriky, kterého všichni milují. Proto nemůžu ani spát. Je to až moc neuvěřitelné, že se to děje zrovna mě. Největšímu smolaři na světě. Aspoň je vidět, že zázraky se dějí.

„Co, že naše oslavenkyně nespí?“ ozval se za mnou Tony.

„Vidět tě Nat, tak už posloucháš kázání.“ dodal s úšklebkem.

To jsem vám vlastně zapomněla říct. Aby toho nebylo málo, dneska mám i 20 narozeniny. Lépe mi to vyjít nemohlo, že?

„Nervozita před svatbou.“ otočila jsem se na něj.

„To by chtělo panáka.“ opřel se o zábradlí.

„Radši ne, ale díky za nabídku. Kdyby Nat zjistila, že jsem jen trošku pila, tak mě zabije.“ zasmála jsem se.

„Já bych jí zastavil.“ zasmál se taky.

„To doufám.“ ušklíbla jsem se

„Něco pro tebe mám.“ změnil téma a koukl se na mě.

„Tati. Řeklo se žádné dárky.“ povzdechla jsem si.

„To je blbé, protože ho už mám. Takže zavři oči a nastav ruku.“ pobídl mě.

Povzdechla jsem si a udělala přesně to, co po mě chtěl. Na zápěstí jsem ucítila něco, studeného.

„Můžeš otevřít oči.“ povolil mi.

Otevřela jsem je a podívala se na ruku. Na zápěstí jsem měla náramek s hvězdou, ve které bylo vyryto písmeno T.

„To, aby si mě měla pořád u sebe a taky něco pro štěstí.“ usmál se.

„Děkuju. Je krásný.“ objala jsem ho.

„A strašně egoistický. Hlavně v kombinaci s tou hvězdou.“ dodala jsem.

„Já vím, to byl záměr.“ oplatil mi objetí.

„A teď si běž ještě na chvilku lehnout.“ pustil mě.

„No jo no. Už běžím.“ ušklíbla jsem se.

Vrátila jsem se do pokoje a Tony odešel. Steve tu dneska nebyl, jelikož mu to zakázala organizátorka Natasha. Už aby bylo po svatbě. Lehla jsem si vedle spícího Bluea a jako zázrakem jsem na chvíli ještě usnula.

Ahooj😊♥

Tak jsem zpět společně s třetím dílem, na který jste se těšili. Prolog je kratší, normální kapitolu budou standardně 1000+ slov. Máte se na co těšit. Doufám, že se vám příběh bude líbit.

Budu se těšit z další kapitoli.

Mám vás ráda❤❤

Phapha❤❤

628 slov

PS: Za čtvrt opět moc děkuju desperatechild.❤ Je opravdu krásný.😊❤