Defender 《Avengers》✔

39.Otravnější než blecha

Byla jsem uprostřed ničeho. Kolem mě byla jen nekončící oranžová záře. Rozešla jsem se dopředu, ve snaze něco nebo někoho najít. Ale nic se neobjevovalo a oranžová záře se jen zvětšovala. Pomalu mě začala přepadat panika, když jsem v dálce uviděla postavu ženy. Nadechla jsem se a vydala se jejím směrem. Žena ke mně celou dobu stála zády. Byla jsem pár kroků od ní a zarazila se.

„Pepper?“ vydechla jsem zaskočeně.

„Kate?“ otočila se na mě a věnovala mi překvapený pohled.

Neváhala jsem a vrhla se jí kolem krku. Silně jsem jí objala a jen, co jsem pocítila, že mi stisk oplatila, jsem nechala pár slz spadnout na její rameno.

„Ani nevíš, jak ráda tě vidím.“ zašeptala jsem.

„Taky tě moc ráda vidím.“ zašeptala nazpět.

„Ale co tu děláš, snad nejsi-“ pustila mě a zarazila se.

„Neboj. Mrtvá snad ještě nejsem.“ pousmála jsem se.

„Co tu tedy děláš?“ zajímala se.

„Dlouhý příběh, na který teď nechci myslet.“ odbyla jsem to.

„Doufám, že tě Tony nezlobí.“ usmála se.

„On, nikdy. Dal se do hromady s Natashou a teď spolu čekají dítě.“ usmála jsem se.

Pepper na chvíli ztuhla a mlčela. Asi jsem měla radši mlčet.

„Promiň, já nechtěla.“ omluvila jsem se.

„No jo, Starkovská prořízlá pusa.“ zasmál se za mnou dost známí hlas.

„Rhodney?“ otočila jsem se.

„Ahoj, Kate.“ usmál se.

Dvěma kroky jsem došla k němu a věnovala mu silné objetí, jako předtím Pepper. To mi také oplatil.

„Vidím, že už tu chybím jen já.“ ozvala se další osoba.

Pustila jsem Rhodneyho a podívala se tím směrem. Stála tam drobná, stejně vysoká blondýna s úsměvem na tváři.

„Jessico.“ usmála jsem se a také se jí vrhla kolem krku.

„Taky tě ráda vidím.“ oplatila mi objetí.

„Konečně ti můžu pořádně seřvat, za to, proč si přede mě skočila.“ pustila jsem jí.

„Stejně to už nezměníš, tak se zbytečně nerozčiluj.“ odbyla to s poloúsměvem.

Stála jsem tam mezi nimi a poprvé za ten celý čas jsem se cítila normálně. Žádné starosti, žádná Hydry, žádní pošahanci, co chtějí Zem. Prostě nic. Jen klid. Dala bych vše za to, aby to takhle zůstalo. Prostě jen klid, bez všelijakých kamenů a schopností. Klidně bych tu zůstala.

„Tak na to ani nemysli!“ probudila mě z transu Jess.

Sakra. Telepat v blízkosti.

„Co?“ vytřeštila oči Pepper.

„Chtěla tu zůstat.“ odpověděla jí Jess.

„Na to ani nemysli. Dole tě potřebují. Tohle není tvůj konec, máš toho před sebou ještě dost.“ koukla na mě Pepper.

I když mi něco říkalo, že bych tu měla zůstat, nemohla jsem. Jak řekla Pepper, tam dole jsem potřeba. Kdybych to takhle vzdala, později bych si to vyčítala. Jsem Starková a ty se bez boje nevzdají. Musím ochránit rodinu a nevinné lidi, před Thanosem. To je můj osud.