Probral mě rachot brnění, které se ozývalo z chodby. Taky si nemůžou pochodovat jinde. Otevřela jsem oči a zarazila se. Přede mnou ležel Tony, kterého jsem objímala a kolem mého pasu byli obmotané Stevovi paže. Pomalu jsem se posadila a koukla se na druhou postel. Na té se v pohodičce a nerušeně roztahoval Pietro. Zívla jsem a přemýšlela, jak ty ospaly vzbudit. Nenapadlo mě nic lepšího, než oba dva narušitele mojí postele, zchodit dolů.
„Co… co se dejě?“ vyjekl Tony.
„Kate?“ zbystřil hned Steve.
„Buďte ticho, tady se spí.“ zamumlal Pietro a přikryl si hlavu polštářem.
„Proč si to udělala?“ koukl na mě zaraženě Steve.
„Jasně jsem vám řekla, že vaše postel je tamta a né ta moje.“ koukla jsem na oba a ukázala na postel před sebou.
„Kdyby v ní nespal Turbo, tak k tobě nelezeme.“ postěžoval si Tony a vstal ze země.
„To je tvůj problém. Ty si ho bral sebou.“ mrkla jsem na něj.
„To jsem ještě nevěděl, že má náš rychlík, divoký sny.“ zabrblal podrážděně.
„To, teď už s tím stejně nic nenaděláš. Měl si zůstat doma a vyspal by ses. Tvoje chyba, tatínku.“ uculila jsem se.
„Neštvi mě-.“ zvedl varovně prst.
„Nebo co? Vrátíš se a přestaneš mi dělat chůvu.“ usmála jsem se.
„Vzdávám to.“ zabrblal a lehl si zpět do postele.
„Jedna nula pro Kate.“ ušklíbla jsem se.
Tony něco zabrblal a otočil se ke mně zády. Nechala jsem ho být a otočila se na Steva. Ten pořád ležel na zemi.
„Ty jako dneska nestáváš?“ zvedla jsem tázavě obočí.
„Ne.“ usmál se, ale oči nechal zavřené.
„Fajn. Vaše chyba. Já vstávat budu.“ chtěla jsem se zvednout.
Steve mě ale rychle chytl za ruku a stáhl mě k sobě, takže jsem spadla na něj. Pevně mě objal a dál “spal“.
„Hale jako.“ bouchla jsem ho do hrudi.
„To mělo bolet?“ ušklíbl se a konečně otevřel oči.
„Ne šimrat.“ protočila jsem oči.
„Nebuďte hned nepříjemná, Rogersová.“ zasmál se a povolil stisk.
„Nemáte mě štvát, Rogersi.“ usmála jsem se a vlepila mu pusu.
„Nechte si to na to, až tady nebudu.“ napomenul nás Tony.
Odtáhla jsem se od Steva a podívala se na něj. Ležel na posteli a koukla na nás.
„Tak koukej jinam a máš to.“ odbyla jsem ho s úsměvem.
Potom jsem vstala ze Steva, který se zvedl hned po mě. Ozvalo se klepání a do pokoje vešla Frigga.
„Nerada vás ruším, ale Odin tě chce vidět.“ usmála se a otočila se na mě.
„Nic se neděje. Za chvíli jsme tam, jen vzbudíme Pietra.“ oplatila jsem jí úsměv.
„Dobrá.“ kývla na souhlas a zmizela.
Došla jsem potichu k Pietrovi a trhla jsem s dekou, na která ležel. Pietro se skutálel dolů a ozvala se už jen rána.
„Auu.“ zaúpěl.
„Jé, promiň. Já si tě nevšimla.“ zasmála jsem se.
„Taky si mě mohla probudit jemněji.“ postěžoval si, když se zvedal.
ČTEŠ
Defender 《Avengers》✔
Hayran KurguMarion je mrtvá a všichni slaví. Nic jim už nebrání v klidném a spokojeném životě. Kate také čeká největší krok v životě. A to svatba se Stevem. Netuší ale, že jí čekají nepříjemné a neodvratná rozhodnutí, která jí život zase obrátí naruby. Nemimou...
