Defender 《Avengers》✔

28.Loki na útěku

Probudila jsem se brzy ráno, ale Steve už tu nebyl. Povzdechla jsem si a přitáhla si peřinu blíž k tělu. Pořád mi nebylo nejlíp. Jako by moje pravé já nechtělo něco pustit ven. Pomalu jsem zase usínala, když jsem zaslechla otvírání dveří. Otočila jsem se a u dveří zahlédla Steva.

„Proč nespíš?“ zeptal se starostlivě a došel ke mně.

„Nějak nemůžu.“ kuňkla jsem a sedla si.

„Špatný sen?“ sedl si vedle mě a objal mě kolem ramen.

„Spíš krutá realita.“ položila jsem hlavu na jeho rameno.

„Všechno zas bude dobré. Slibuju.“ zpevnil stisk a dal mi pusu do vlasů.

Nepatrně jsem kývla a na chvíli zavřela oči. V jeho objetí jsem se cítila v bezpečí. Věděla jsem, že když jsem u něho, nic mi nehrozí. Tahle jsme tam seděli asi věčnost. Tentokrát mi nevadilo ani to ticho, které v pokoji panovalo. Nějakým způsobem mě to uklidňovalo. Z ničeho nic se ozvalo zakňučení.

„Náš prcek bude mít asi hlad.“ odtáhla jsem se od Steva.

„Přinesu flašku s mlékem.“ políbil mě na čelo a šel pro ní.

Chtěla jsem se zvednout a dojít pro toho prcka, ale Blue to vyřešil za mě. Vzal štěně opatrně do tlamy, jako nějaký vlk, a pomalu ho donesl ke mně. Pomalu jsem si prcka převzala a schovala ho v náručí. Blue na nic nečekal a vyskočil za námi.

„Tady v sobě někdo probudil ochranářské pudy.“ pohladila jsem ho.

Blue si vlezl do nejblíž ke mně a lehl si. Do pár minut se vrátil Steve společně s flaškou.

„Jedno papání pro prcka.“ předal mi jí s úsměvem.

„Děkuju.“ usmála jsem se a převzala si ji.

Blue hned zvedl hlavu a olízl se.

„Jestli máš hlad, tak si zaběhni do kuchyně. Tohle je pro tvého kamaráda.“ pousmála jsem se.

Blue mi věnoval jeden štěněčí pohled, který mu zůstal, i když už vyrostl a seskočil s postele. U dveří se ale zastavil, protože byli zavřené. Steve se zvedl a šel mu otevřít. Já jsem přiložila dudlík od láhve k tlamičce prcka a ten si začal s radostí pochutnávat.

„Pořád jsme nevymysleli jméno.“ sedl si ke mně zpátky Steve.

„Chce to něco speciálního a přímo dělaného na něj. Stejně jako má Blue.“ zamyslela jsem se.

„Tebe něco napadá?“ zajímal se.

„Nějaké jména mě napadají, ale pořád nevím. Myslela jsem, že se zeptám i zbytku.“ pousmála jsem se.

Flaška byla už celá prázdná, tak jsem jí odložila na noční stolek

„Můžeme jít hned, jestli chceš.“ navrhl.

„Tak jdeme.“ usmála jsem se.

I s prckem v náručí jsem vylezla z postele. Steve mi otevřel dveře, které i následně zavřel. Potom jsme se vydali do obýváku. Tam debatovali Tony, Nat, Clint, Wanda, Bucky a Pietro. Takže skoro všichni. Jediný kdo chyběli, byli Sam, Peter a Bruce. Jo a Thor, ale ten byl zase, kdo ví kde.

„ Ahoj, vespolek.“ pozdravila jsem je.

„Ahoj.“ odpověděli mi sborově.

„Děje se něco, zlatíčko?“ zeptal se mě Tony.

„Nic vážného. Jen jsem myslela, že byste mi pomohly vymyslet tady jméno pro chlupáče.“ usmála jsem se a sedla si vedle něho.

„My máme nového pejska.“ rozzářili se Buckymu oči.