Defender 《Avengers》✔

25.Pietro?!

Tony povz.

„Dobrá, Wando. Zkus to.“ souhlasil jsem nakonec s jejím nápadem.

„Zvládnu to.“ ujistila mě.

Chytla Kate za ruku a zavřela oči. Najednou zmizeli. Povedlo se jí to. Spadl mi kámen za srdce. Teď už to bylo jen na Kate, jak se s tím popere. Ještě chvíli jsem tem jen nechybně stát a přemítal si hlavě, co mi Kate ukázala. Nemohl jsem uvěřit, že by Pierto mohl žít. Přeci je to už čtyři roky, co se obětoval, aby zachránil Clinta.

„Tony, hodila by se mi pomoc.“ ozval se Clint.

„Hned jsem u tebe.“ vzpamatoval jsem se.

Vlezl jsem do obleku a vyletěl za ním. Blížilo se k němu asi další 10 Hydráků. Zastavil jsem ve vzduchu a všechny zaměřil. Na rameni se mi objevil zásobník s malými střelami.

„Můžeš, Jarve.“ pokynul jsem.

Střely vyletěly proti nim a za chvilku už se všichni váleli na zemi. Přistál jsem vedle něho a odklopil jsem si masku.

„Kde je Kate?“ zajímal se.

„Wanda se s ní teleportovala do Toweru.“ odpověděl jsem mu.

„Kate to zvládne, je to bojovnice.“ povzbudil mě.

„Musí to zvládnout.“ zabrblal jsem.

„Pane, našel jsem polohu agenta Maximoffa, kterou si vyžádala slečna Kate.“ přerušil mě Jarvis.

„Dej mi jí.“ nařídil jsem mu.

 „Jistě.“ odpověděl mi.

„Co se děje?“ zajímal se Clint.

„Pak se dozvíš.“ mrkl jsem na něj a zaklopil jsem masku

Za pár sekund se mi na displeji objevila Pietrova přesná poloha. Zažehl jsem trysky a vyletěl jsem k budově. Vrazil jsem dovnitř. Cestu mi ale zastavělo pár Hydráků. Napřáhl jsem obě ruce a vmžiku je dohodil do dáli.

„Měli jste radši zůstat doma.“ podotkl jsem a rozletěl se dál.

Dorazil jsem ke dveřím místnosti, kde měl být. Odklopil jsem si masku, napřáhl levou ruku a pomalu jsem otevřel dveře. Pietro seděl přivázaný na židli.

„No nazdar, Turbo. Kde si se flákal?“ ušklíbl jsem se.

„Potřeboval jsem dovolenou.“ ušklíbl se nazpátek.

„Tak to ti ji zkazím. Kate mi to nařídila.“ odvázal jsem ho.

„Kde je?“ zajímal se.

„Wanda se s ní teleportovala do Toweru, jelikož byla zraněná.“ objasnil jsem mu.

„Musí být v pořádku. Dlužím jí jedno velké díky a život.“ povzdechl si.

„Zvládne to. Je přece po mě.“ pousmál se se.

„Všichni, co jste vevnitř ven. Za půl minuty to vyletí do povětří!“ zařval do sluchátka Sam.

 Chytl jsem Pietra a i s ním jsem proletěl stropem ven. Vyletěli jsme a ozvala se obří rána. Celá základna postupně vybuchovala. Doletěl jsem k ostatním a položil jsem Pietra na zem.

„Pietro.“ vydechli všichni zaraženě.

„Taky vás rád vidím.“ usmál se.

„Vidíte ho taky, nebo mám halušky.“ zabrblala Natasha.