Defender 《Avengers》✔

23.Wakanda 1.část

Stála jsem uprostřed prázdné místnosti vymalované na bílo s černou podlahou. Nebyli tu okna ani dveře. Jen místnost a já. Okolo mě se začali objevovat těla zavražděných agentů, které mám na svědomí. Najednou černou podlahu přebila červeně rudá krev. Chtěla jsem utéct, ale jako bych byla přikovaná k zemi.

„Jsi vrah.“ ozval se odněkud hlas.

„Monstrum.“ ozval se další.

„Zrůda.“ zakřičel nový.

Takhle se začali překřičovat další a další. Každým novým jich přibývalo, čím dál víc.

„Prosím, už dost.“ křikla jsem zoufale.

„Vrahu.“

„Zrůdo.“ křičeli dál.

„Už dost prosím.“ vzlykla jsem.

„Kate.“ zatřepal se mnou Bucky.

Otevřela jsem oči a spatřila jsem jeho starostlivý pohled. Byl to jen sen. Naskočila mi husí kůže a chtělo se mi strašně brečet. Bucky to na mě poznal a vtáhl mě do objetí.

„Musíme to dokončit a vrátit se domů.“ zabrblala jsem.

„Můžeme se vrátit klidně hned. Hlavně ty.“ hladil mě po zádech.

„Ne. Chci to dokončit.“ zavrtěla jsem hlavou.

„Nemyslím, že je to dobrý nápad.“ nesouhlasil.

„Zvládnu to. Prostě to dotáhneme do konce.“ stála jsem si za svým.

„Jsi si jistá?“ pustil mě a podíval se mi do očí.

„Jsem.“ oplatila jsem mu pohled.

„No tak dobrá. Ale kdyby se to zhoršilo, tak se okamžitě a bez keců vracíš.“ povzdechl si.

„Domluveno.“ pousmála jsem se.

Zatřepala jsem se a zachumlala se do deky. Zase mi nějak nebylo dobře. Asi mám nějakou virózu.

„Chceš uvařit čaj na zahřátí?“ zeptal se mě Bucky, když si všiml, že mi není dvakrát teplo.

„Jo. Děkuju.“ pípla jsem.

Bucky mi věnoval úsměv a zmizel z pokoje. Zachumlala jsem se do deky a zakoukala jsem se do blba. Nechtěla jsem přemýšlet. Pořád jsem byla mimo z té noční můry.

Bucky povz.

„Chceš uvařit čaj na zahřátí?“ zeptal jsem se Kate, když jsem si všiml, že jí je zima.

„Jo. Děkuju.“ pípla.

Usmála jsem se a vydal se do kuchyně ho uvařit. Došel jsem tam a postavil jsem vodu. Vůbec se mi Katin stav nelíbil. A tak jsem vytáhl mobil a vytočil jsem Tonyho.

„Co e děje, Branesi?“ zvedl to po chvíli Tony.

„Jde o Kate.“ nakousl jsem.

„Poslouchám.“ pobídl mě.

„Včera se psychicky zhroutila, protože zabila najednou asi dvacet agentů Shieldu. Řádila jak smyslů zbavená.“ vysvětlil jsem mu.

„Dobře. Přijedu si pro ni.“ rozhodl se.

„Ne, Tony, počkej. Nechce s tím seknout. Chce pokračovat.“ zastavil jsem ho.

„Vždyť jí to zničí.“ protestoval.