20.Projekt Extremis

1.1K 69 6
                                    

Vzbudil mě zvonící mobil. Natáhla jsem se pro něj a sedla si.

„Ano?“ zvedla jsem to.

„Elizabeth, rád tě slyším.“ ozval se z druhé strany Killian.

Otočila jsem se na Steve a hodila jsem po něm trochu vyděšený pohled. Jestli přišel na to, že je tu, tak jsme všichni v háji.

„Pane, co potřebujete?“ snažila jsem se znít klidně.

„Potřeboval bych, aby ses vrátila už dnes. Mám pro tebe a Barnese úkol.“ objasinl mi.

„Jistě. To nebude problém. Zařídím si to.“ oddechla jsem si.

„Dobrá. Barnes by měl být ve vašem bytu. Až se vrátíš, tak se oba dostavte u mě.“ nařídil mi.

„Dobrá.“ odpověděla jsem a típla to.

„Kdo to byl?“ zajímal se hned Steve.

„Killian z Hydry.“ prohrábla jsem si vlasy.

„Budu muset jít.“ oznámila jsem mu a zvedla jsem se z postele.

„Nejradši bych šel s tebou.“ sedl se.

„Ani nevíš, jak bych byla ráda. Ale nejde to.“ povzdechla jsem si.

Steve se zvedl a došel ke mně. Objal mě kolem pasu a já mu zabořila hlavu do hrudi.

„Musíš počkat, než odjedu. Určitě před domem stojí ten Hydrant, kterého na mě nasadili.“ pohlédla jsem mu do očí.

„Rozumím.“ usmál se.

Natáhla jsem se a spojila naše rty. Nechtěla jsem, aby tenhle moment skončil. Ale musela jsem se vrátit zpět do práce. 

„Miluju tě.“ odtáhla jsem se.

„Já tebe taky.“ pohladil mě po tváří.

Usmála jsem se a spojila jsem ještě naše rty v krátký polibek. Potom jsem Steva pustila a přešla jsem k tašce. Rozhodla jsem se, že se upravím až v bytě. Tak jsem jen vyměnila kraťasy za černé legíny a hodila jsem přes sebe černou mikinu s kapucí. Nazula jsem si botasky, vzala si tašku a společně se Stevem se vydala dolů.

„Ozvu se večer. Pozdravuj zbytek.“ dala jsem Stevovi poslední pusu.

„Vyřídím. Ty na sebe dej pozor. A pozdravuj Buckyho.“ věnoval mi úsměv.

„Budu. Ahoj.“ věnovala jsem mu taky úsměv.

„Vyprovodím tě, ať je to věrohodné.“ rozešla se za mnou Hillová.

Otevřela jsem dveře a vyšla jsem. Ona vyšla hned za mnou.

„Tak se měj hezky a dej na sebe pozor, Eliz.“ objala mě.

„Budu, teto.“ oplatila jsem jí objetí.

Pustila jsem jí, tašku jsem hodila na sedačku spolujezdce a obešla jsem auto.

„Ahoj.“ rozloučila jsem se a nasedla.

Nastartovala jsem a vyjela zpět k budově Hydry, kde jsme měli byt. Jen co jsem se rozjela, se za mnou objevilo zase černé BMW. Jak nenápané, vážně. Přišlo mi to strašně vtipné, že ani toto si Hydra nedokáže nějak vylepšit. Po čtvrt hodině jsem zastavila před domem. Vzala jsem tašku, vylezla jsem z auta a vydala jsem se nahoru. Zastavila jsem se před dveřmi a teleportovala jsem se dovnitř. Bucky seděl na křesle a koukal na televizi.

„To děláš teda dost užitečnou věc.“ zasmála jsem se a hodila tašku ke krabicím.

„Je, Kate.“ vypl to a zvedl se.

Defender 《Avengers》✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat