Marion je mrtvá a všichni slaví. Nic jim už nebrání v klidném a spokojeném životě. Kate také čeká největší krok v životě. A to svatba se Stevem. Netuší ale, že jí čekají nepříjemné a neodvratná rozhodnutí, která jí život zase obrátí naruby. Nemimou...
Ráno mně probudili sluneční paprsky, které si v klídku svítily na můj obličej. Steve byl přilepený na mých holích zádech a držel mě v pevném objetí. Když jsem si vzpomněla na včerejší večer, musela jsem se usmát. Pomalu jsem se vymanila z jeho objetí, tak abych ho nevzbudila. Když se mi to po delší chvíli povedlo, popadla jsem jeho tričko, které leželo na židli nedaleko ode mě, a oblékla jsem si ho. Potichu jsem se vyplížila z pokoje ven.
„Jarve, ostatní už jsou doma?“ zeptala jsem se ho, jakmile jsem vyšla z pokoje.
„Ne, slečno. Měli by se vrátit za hodinu.“oznámil mi.
Docela jsem si oddechla. Aspoň mám čas, uklidit všechny ty svíčky, které vedli z obýváku až sem. Doběhla jsem do kuchyně pro pytel a začala jsem sbírat vyhořelé svíčky a házela jsem je do něj. Některé, které ještě hořely, jsem sfoukla a hodila je tam též. Celou dobu mi za zadkem stepovali Blue se Spikem. Sebrala jsem poslední a pytel jsem nechala v kuchyni. Nasypala jsem těm dvěma granule, do kterých se hned pustili. Vešla jsem zpět do obýváku, ve chvíli, kdy z něj vycházela Wanda s Bellou.
„Ahoj, holky.“ pozdravila jsem je.
„Ahoj.“ obě se zarazili a povytáhli obočí.
„Dělejte, že jste mě neviděli. Hned jsem tu.“ ušklíbla jsem se a letěla k sobě.
Vletěla jsem do pokoje a zavřela jsem za sebou. To zas budou otázky. Nechala jsem to být a přešla jsem ke skříni. Z té jsem vytáhl spodní prádlo, obyčejné béžové tričko s kapsičkou a modré roztrhané džíny.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Zalezla jsem do koupelny, kde jsem si dala rychlou sprchu, převlékla se, a učesala si vyšší culík. Vlezla jsem zpátky do pokoje, nazula jsem si obyčejné bílé botasky a vydala jsem se do obýváku.
„Tak povídej.“ pobídla se s úsměvem Wanda.
„A co?“ dělala jsem blbou.
„Ty moc dobře víš, nebo se tu snad ty svíčky objevili sami.“ vzala do ruky ten pytel.
„Dejme tomu, že jsme měli takový romantický večer. Ale do zbytku ti nic není.“ ušklíbla jsem se a sedla si do křesla.
„Tohle mi stačí.“ zasmála se a taky si sedla.
„No tak jak si dopadla?“ otočila jsem se na Bellu a vyzvídal.
„No.“ sklopila pohled.
„Jsem agentka Ross a nový právoplatný člen Avengers.“vypískla nadšeně.
„Blahopřeju. Já říkala, že to zvládneš.“ zvedla jsem se a šla jí obejmout.
„Bez vás dvou bych to nedala.“ oplatila mi objetí a pustila mě.
