𝐦𝐚𝐤𝐞 𝐲𝐨𝐮 𝐛𝐞𝐥𝐢𝐞𝐯𝐞 𝐢𝐧 𝐥𝐨𝐯𝐞 | 𝐦𝐚𝐫𝐜𝐮𝐬 & 𝐦𝐚𝐫𝐭𝐢𝐧𝐮𝐬

- 𝐧𝐞č𝐞𝐤𝐚𝐧á 𝐧á𝐯š𝐭ě𝐯𝐚 -

Pomalu jsem otevřela oči, ale hned jsem je zase zavřela, protože do pokoje se silně opíraly paprsky Troforského ranního slunce. Pořádně jsem se protáhla a pak jsem si sedla na postel. Co je vlastně dneska za den? Hm.. Čtvrtek? Ne, ten byl včera. To znamená, že dneska je pátek a že zítra letíme na první zastávku Moments tour - Dánsko. Plus, táta říkal, že pro mě má prý velké, velké, VELKÉ překvapení, tak jsem zvědavá, co to bude.

Vstala jsem, vyčistila jsem si zuby a udělala jsem si klasickou ranní hygienu. Pak jsem si oblékla pohodlné adidas tepláky a nějaké volnější tričko, přes které jsem si přehodila mikinu. Vyšla jsem z mého... Ehm, pokoje? Něco jako pokoje pro hosty a nakoukla do pokoje kluků, abych se podívala, jestli ještě spí. Ano spí, jak jinak. Zasmála jsem se a koukla jsem se na hodiny. Je skoro dvanáct a oni ještě furt spí! No, co si budem, já taky vstala teprve před chvilkou. Za chvíli je přijde Gerd vzbudit. Ještě jsem se mrkla na Emmu, která už byla vzhůru a dělala něco na mobilu a pak jsem sešla schody dolů. To co jsem uviděla mě zarazilo. Stál tam táta, který včera večer na pár hodin odjel. No a teď za ním  stála Míša a Áďa!

,,Holky!" zavolala jsem a hned jsem je objala. Sice jsme se neviděly jen pět dní, ale chyběly mi hodně. Áďa byla celá pryč z toho, že je u Gunnarsenů v domě a Míša na nic nečekala a hned se ptala.

,,Kde jsou kluci?" zeptala se natěšeně. Zasmála jsem se společně s Gerd, která dělala oběd.

,,Ještě spí, jen Emma je vzhůru" povzdechla jsem si sarkasticky a opřela jsem se o stůl.

,,Klasika" dodala Gerd a pokračovala.
,,Thee, vem holky a běžte je vzbudit. Když by náhodou nechtěli vstávat, tak jim vyřiď, že jsou bez oběda" pohrozila Gerd se smíchem.
,,A to bude jejich oblíbené jídlo" dodala.

Jen jsem kývla na znak souhlasu a se smíchem jsem vzala holky nahoru. Už už jsem s nimi chtěla jít po schodech nahoru, když jsem uviděla jak si Marcus kráčí jen v teplácích dolů po schodech, rozcuchaný a očividně ještě rozespal]ý. Promnul si oči. Zrovna když si všiml, že je tam někdo cizí a ještě k tomu dvě holky, chtěl se vrátit zpátky nahoru, což by se mu relativně podařilo, kdyby to nebyl Marcus a nehodil by držku. Bez ohledu na jeho "těžká zranění" po jeho ladném sesunu na schody jsem se začala smát, načež se přidala i Áďa s Míšou, zatím co dospělí jen kroutili hlavou.

Marcus se na nás nejdřív trochu naštvaně podíval, ale pak se začal smát s náma, načež přiběhl (už naštěstí oblečený) Martinus a hned za ním Emma. Oba dva nechápali co se děje a Míša s Áďou byly v sedmém nebi. Já jsem jen Marcusovi hodila jeho tričko, které se válelo někde v obýváku. Marcus je strašný bordelář, to se musí nechat. Ublíženě se na mě podíval, stejně jako Míša, což mi přišlo strašně vtipné a začala jsem se smát znovu. Zatímco Marcus vstával ze země, Gerd nám naservírovala oběd.

,,Zlatíčka, skočte někdo pro Kjella, bude někde na zahradě" poprosila nás Gerd.

,,Jo" ozvalo se sborově, ale nikdo se od stolu nezvedl.

,,Hej, Martinusi běž tam" pobízel Marcus Martinuse.

,,Proč on? On šel minule, lenochu" opáčila jsem se na Marcuse, načež on jen prokroutil očima a otráveně se zvedl ze židle.

,,Kdyby jste tu nebyly, tak dělá větší aférku, ale nechce se ztrapnit" zašeptala jsem holkám a zachichotaly jsme se.

,,Jak se vlastně jmenujete?" zeptal se zvědavě Martinus.

,,No já, já jsem Míša" vykoktala něco srozumitelného Míša a já s Áďou jsme  neskrývaly své pobavení. Jinak řečeno, dostaly jsme záchvat smíchu, tak jsem se slova ujala (zase) já.

,,Míša" ukázala jsem na Míšu.
,,A Áďa" a ukázala jsem na Áďu.
Martinus se usmál.

,,Já jsem-"
,,Ony ví" přerušila jsem Martinuse a spiklenecky jsem na něj mrkla. Hned jsme se zase všichni začali smát. U stolu panovala velmi dobrá atmosféra, všichni jsme byli v pohodě

Když přišel Marcus a Kjell, tak jsme se jen pozdravili a začali jsme jíst.