𝐦𝐚𝐤𝐞 𝐲𝐨𝐮 𝐛𝐞𝐥𝐢𝐞𝐯𝐞 𝐢𝐧 𝐥𝐨𝐯𝐞 | 𝐦𝐚𝐫𝐜𝐮𝐬 & 𝐦𝐚𝐫𝐭𝐢𝐧𝐮𝐬

- 𝐬𝐩𝐨𝐥𝐞č𝐧ý 𝐝𝐞𝐧 -

Po obědě jsem vzala oboje dvojčata, ať se více seznámí. Martinus zná zatím jenom jméno a Marcus je zatím slyšel jenom se smát, ještě ke všemu jemu.

Takže jsem je vzala do mého provizorního pokoje. Marcus navrhoval ať jdeme k nim, ale nejsem si jistá. Já jen.. aby pak třeba nehledali kousky svých věcí a nenašli je u Míši. Tím nechci říct, že Míša krade, to fakt ne, jenom by si to vypůjčila na zbytek jejího života, aby měla nějakou vzpomínku na to, že tu vůbec byla. No, to je fuk. Prostě jsme šli do mého provizorního pokoje, kde jsme se usadili na postel a nastalo trapné ticho.

,,No, takže Marcusi tohle je Áďa..." řekla jsem a odmlčela jsem se, počkala jsem, až se obejmou, jelikož Marcus objímání miluje. Když se objímali, Áďa se zase začala smát. Jop, s ní se prostě nenudíte. Letmo jsem pohlédla na Míšu, která byla červená až za ušima a snažila se skrývat žárlící pohled. Typické, kolem Marcuse projde na ulici holka a Míša si už shání adresu a revolver.

,,A tohle je Míša" řekla jsem a ukázala jsem na Míšu. Pozvedla hlavu a dívala se na Marcuse, který se díval na ni. Oba se zdáli celkem nervózní a roztomilé čevené tvářičky neskryl ani jeden z nich. Jen tak tam seděli a dívali se na sebe, ani nemrkli. A Áďa dostala totální záchvat smíchu. Klasika.

,,Ježíš, nechci vám kazit vaši romantickou scénu, ale obejměte se nebo něco takového, nevím jestli to do zítřka stihneme jestli se budete furt takhle koukat." Nařídila jim Áďa a oni tak učinili, i když si myslím, že nervóznější objetí nikdo nikdy neviděl.

,,Tak jo, dobře hrdličky, navrhuji flašku, ale jenom na pravdu, hmmm?" napadlo mě a můj nápad se chytil. Vzali jsme si petku od fanty, kterou tady Marcus pohodil. No jo, Marcus a jeho bordel v akci. Každopádně jsem si vzala flašku a zatočila jsem s ní.

Padlo to na Áďu a Marcuse. Áďa měla odpovídat a Marcus pokládal otázku. Povzdechla jsem si, protože ho znám. Nasadil úchylný pohled a zakmital obočím. Celý Marcus.

,,No, tak třeba... Áďo, měla jsi už někdy kluka?" zeptal se a nakrčil obočí a vyčkával na odpověď.

,,No, jako jo, ale nic vážného" řekla Áďa a zatočila. Hrdlo padlo Míšu a spodek opět na Marcuse.

,,Hmmm.... A co ty a kluci? Měla jsi už někoho?" zeptal se Marcus s neskrývavou zvědavostí.

,,Ne, ještě nikdy jsem nikoho neměla" řekla Míša a začala se červenat.

,,Cože? Tak hezká holka a ještě jsi nikoho neměla?" zeptal se Marcus a zakroutil hlavou. Adla se jako na povel začala opět smát a Míša zčervenala snad ještě víc než předtím. Pak jen pokrčila rameny a stydlivě zatočila flaškou. Hrdlo ukázalo na mě, spodek na Martinuse.

,,Koho z náš máš radši? Marcuse nebo mě?" zeptal se mě zvědavě Martinus a nasadil pohled alá" řekni mě, nebo uvidíš"

,,No, mám vás ráda stejně. Marcus se sice často předvádí a snaží se být cool. Ty jsi zase takový jaký jsi byl i kdysi, ale oba jste pro mě jako bratři a mám vás ráda" řekla jsem a usmála jsem se.

,,Oooo, pojď na mou hruď" řekl Marcus a natahoval ruce jako malé dítě. Objala jsem ho.

,,Já chci taky!" řekl Martinus a přidal se k nám. Tak jsem k nám ještě stáhla holky a tvořili jsme hromadná objetí.
Ty miluju!

Chvíli jsme ještě hráli, asi tak do tří, a pak jsme se dívali na film V bolestech. Všechny tři holky a Marcus jsme byli úplně posraní a Martinus nás utěšoval, úplně vypadal jak naše máma. Všichni jsme se na sebe tiskli a myslím, že Míša by si určitě ten film pustila znova jen kvůli tomu, ale já už nikdy... Maximálně s dvojčatama, jelikož s něma je dívání na horor spíš zábava... Samé : 'panebože' 'fuuuuj' 'aaaaaa' 'Martinusiiiiii' a tak dále. Však to znáte, dva pubertální kluci dívající se na horor.
Jak říkám - zábava.