𝐦𝐚𝐤𝐞 𝐲𝐨𝐮 𝐛𝐞𝐥𝐢𝐞𝐯𝐞 𝐢𝐧 𝐥𝐨𝐯𝐞 | 𝐦𝐚𝐫𝐜𝐮𝐬 & 𝐦𝐚𝐫𝐭𝐢𝐧𝐮𝐬

Česká Republika

Dneska je 20.2. , tudíž mají zítra dvojčata narozeniny a dneska poletíme, tím myslím my všichni, do České republiky. Míša ani Áďa to neví, tak to pro ně bude překvápko. Mám s sebou jenom menší cestovku, jedeme tam jenom na týden.
Když jsem dobalila poslední věci, šla jsem za Tinusem, který se snažil si poskládat oblečení, marně.
,,Chceš pomoct?" zasmála jsem se.
,,Jo, asi jo" nervózně se poškrábal na zátylku. Bože, to bylo tak roztomilé. No, každopádně jsem mu pomohla to dobalit a mohli jsme jet na letiště.

Na letišti

,,Hej! Já chci sedět u okna!" vykřikla Emma.
,,Ale u okna už sedí Terezka, víš zlatíčko" oznámila jí Gerd-Anne a Emma posmutněla.
,,Tak já si s tebou vyměním letenku, chceš? Sedneš si k oknu, já vedle tebe, vedle mě Tinus a ostatní na druhé straně, ano?" konejšila jsem si, načež natěšeně přikývla. Po odbavení a takových těch kravinkách, které trvaly zhruba dvě hodiny, jsme konečně seděli v letadle. Cítila jsem se, jako bych zase letěla poprvé. Letadlo prostě není moje silná stránka. Ostatní se tvářili, jakoby v letadle bydleli a já jsem nervózně zarývala nehty do sedačky. Při mé smůle si toho Emma všimla.
,,Nemusíš se bát, nic se nestane" řekla mi a usmála se. To jsem fakt nečekala.
,,J-jo, jasně" usmála jsem se na ni taky.
,,Jestli ti to pomůže, chytnu tě za ruku" řekla a nastavil a dlaň, kterou jsem přijmula. Avšak jsem si to prostě neodpustila a chytla jsem za ruku i Tinuse. Ten se na mě podíval A když viděl, že se držím i Emmy tak se na mě usmál a dal mi pusu na čelo.
,,Nemusíš se bát, princezno" zašeptal mi do ucha. Jenom jsem se usmála a letadlo vzlétlo. O můj bože, já žiju.

v České Republice

Pohled Adly

,,Co zase chceš? Máma tě nesmí vidět" zasmála jsem se, když jsem byla donucena vylést z mé milované postýlky, abych přešla k oknu, kam mi házel kamínky můj přítel John. Je vysoký, brunet a má krásné modré oči. Chodíme spolu asi měsíc a asi jsem se do něj zamilovala. Ale jenom asi.
,,ehm.. Ehm..." odkašlal si.
,,Jako plamínek ohně v krbu, září i má láska k tobě,
S tebou se cítím tak, jako ryba ve vodě.
Měl bych co nejdříve si najít cestu k tobě,
Adel, Miluji tě"
Ehh... Super?
Usmála jsem se a plácla jsem se do čela. Připadala jsem si , jak kdyby John byl Romeo a já Julie.
,,Pojď dovnitř" pobídla jsem ho a šla jsem mu otevřít.
,,Ahoj lásko'' řekl mi.
,,Ahoj" odpověděla jsem mu a políbila jsem ho.
,,Nechcete to dělat někde jinde?" odfrkla si Míša. Odtrhla jsem se od něj a protočila jsem očima, v tom někdo zazvonil. Otevřela jsem dveře a nevěřila jsem svým očím. Co tady sakra dělají?
,,Teri!" vykřikla jsem a objala jsem ji, načež přiběhla Míša, ani se neohlédla a skočila na Maca až spolu spadli do sněho. John tam jenom tak stál, zatímco jsem objímala Tinuse.

Pohled Míši

,,Teri!" uslyšela jsem z verandy. Na nic jsem nečekala, rychlostí blesku jsem tam přiběhla a skočila jsem na Maca. Svalili jsme se do sněhu a já jsem ho furt nepouštěla.
,,Chyběl jsi mi, Macu. Moc moc moc!" řekla jsem mu a zmáčkla jsem ho ještě víc.
,,Taky jsi mi chyběla lásko." řekl a políbil mě. Pak jsem se jen přivítala s Tinusem a s Terkou a odtáhla jsem si Maca do pokoje.

Pohled Terky

Zatímco se Adla objímá s Tinusem a Míša se válí ve sněhu nalepená na Macovi já pozoruji Johna. Co tady sakra dělá? Je to můj bývalý spolužák, chodí s Adlou a Míšou do třídy.
,,Co tak čumíš?" zeptal se. No, dá se říct, že se nemáme moc v lásce. Šikanoval mě, kdysi.
,,Co tady děláš?" vyjela jsem po něm.
,,Jsem tady za svojí holkou?" řekl sarkasticky a já jsem vytáhla obočí.
,,Kdo by zrovna s tebou chtěl chodit, prosimtě?" to už se na nás díval i Tinus a Adla.
,,Ona, že by?" zeptal se a ukázal na Adlu. Se slzami v očích jsem se na ni podívala a ta ho jen chytla za ruku. Ví, co mi dělal, jak se mi neustále smál, dělal mi naschvály, zesměšňoval mě...
,,Děláš si srandu, že jo?" zeptala jsem se Adly.
,,Ne, nedělá. A teď odprejskni, nikdo na tebe není zvědavej. A co se týče tebe" ukázal na Tinuse.
,,Radím ti dobře. Je to děvka, nic si s ní nezačínej. A klidně pojď dál, rád se s tebou seznamím" řekl a kývl na Tinuse. Ten se na mě jen podíval a když viděl, že brečím, chytl mě ruku a zavrtěl hlavou.
,,No jasně, plakej děvko, ať na tebe jde víc debilů!" zařval John a plivl přede mě. Otočila jsem se a společně s Tinusem jsem odešla před branku. Brečela jsem a odmítala jsem přestat. Jak byste se asi cítili, kdyby vás odkopla vaše nejlepší kamarádka kvůli klukovi?
Tinus mě jen objal a mlčel. Věděl co potřebuji a co mě uklidní. Jenom on. Když jsem se jakž takž uklidnila, tak jsme se vydali domů. Měla jsem stále uslzené oči, když jsme došli domů. Byli tam Adlini a Míšini rodiče, moji rodiče, Kjell-Erik s Gerd-Anne a Emma.
,,Teri, co se stalo?" zeptala se mě máma.
Jen jsem mávla rukou a začala jsem mluvit česky, aby Emma nerozumněla, co říkám.
,,Mami, pamatuješ si Johna? Toho Johna?" zeptala jsem se.
,,Myslíš, toho největšího debila pod Sluncem?" zeptal se táta.
,,Co je s ním?" zeptala se máma.
,,Chodí s Adlou a Adla se na mě kvůli němu vykašlala! Nadával mi do děvek a ona ani nepípla! Obrátila se ke mně zády kvůli klukovi a ještě k tomu kvůli takovému debilovi!" řekla jsem zoufale a sjela jsem na židli. Brečela jsem a všichni se na mě koukali.
,,Nezírejte tak, nemám to ráda" nařídila jsem jim, norsky i česky.
,,Terezko, neplakej, to bude dobrý" přišla za mnou Emma a objala mě. Okey, asi mám novou nejlepší kamarádku, sice jí je devět, ale je o moc lepší než Adla. Máma se tvářila překvapeně, ale já už jsem byla zvyklá. Dala jsem Emmě pusu do vlasů a odtáhla jsem se, pak jsem mi sedla do klína. Ádina máma hned začala nadávat.
,,Jak si to představuje? Ona se s někým tahá a ani mi to neřekne? Tak to si teda doma vypije" znova jsem uronila pár slz a Tinus mě vzal kolem ramen, tak jsem mu dala hlavu na rameno. Vypadali jsme jako rodiče. Najdnou zazvonil zvonek. Máma šla otevřít.
,,Pojďte dál" řekla a za chvíli se v obývaku objevila Míša s Macem.
,,Nemusela jsi být na Johna taková" řekla mi Míša. Okamžitě jsem vyletěla ze sedačky.
,,To snad ani nemyslíš vážně!? Já?!" opáčila jsem se na ni.
,,Ano ty. Změnil se a ty mu začneš tak nadávat?"
,,Já že jsem mu nadávala? Já!? Já jsem neřekla ani slovo!" odporovala jsem a cítila jsem se ještě hůř. Obě moje kamarádky na mě serou.
,,Míšo, jako promiň, ale Terka nic špatného neřekla. Neřekla vůbec nic. To ten debil jí tam nadával" zastal se mě Martinus. Míša si jen odfrkla.
,,Míšo, je to pravda? Pohádaly jste se?" zeptala se jí její mamka.
,,Jo, já ale nemůžu za to, že lže!"
,,Já nelžu!"
,,Lžeš! Svedla jsi to na něj a na Adlu! Že se nestydíš!" zakroutila jsem hlavou a sedla jsem si zpátky na gauč za Emmou.
,,Hej! Nemáš co říct? Je to pravda, že?" zeptala se Míša.
,,Já mám jedno pravidlo. Nikomu se nebudu vnucovat. Jestli mi někdo nevěří, jestli mě někdo nemá rád, jestli si o mě někdo něco myslí, je mi to fuk. Nepotřebuji, aby mě měl každý rád, stačí mi, když vím, že mě má někdo rád i přes ty lži. Myslíš, že potřebuji pozornost? Že potřebuji Adlinu nebo tvou pozornost? Nebo snad pozornost toho blba? Myslela jsem si, že mě znáš dost na to, aby jsi na to přišla sama. Očividně jsi mi celou dobu lhala a já ti jak husa věřila. Moje chyba, promiň"
S těmito slovy jsem se zvedla a odešla jsem do pokoje.
Po chvíli někdo zaklepal. Do pokoje jako první vletěla Emma, za ní Tinus a dokonce i Mac.
,,Je tu Míša?" zeptala jsem se Maca.
,,Jo, sedí dole na gauči. Máme za úkol tě dostat dolů, aby se ti mohla omluvit"
,,Já s ní ale mluvit nechci" řekla jsem a otočila jsem se k nim zády.
,,Lásko, vím, že jsi na ni teď naštvaná, ale nechceš se rozhádat se svou nejlepší kamarádkou kvůli klukovi, ne?" zeptal se Tinus. Zakroutila jsem hlavou, jakože nechci.
,,Tak vidíš. Pojď, bude to v pohodě, neboj" uklidňoval mě Tinus, tak jsem se teda do obýváku dobelhala.
,,Promiň, Teri. Nevím, proč jsem spíš věřila Johnovy než tobě. Omlouvám se" řekla Míša. Já jsem se na ni jen neutrálně dívala a pak jsem si povzdechla.
,,Dobrý, kámošky?" odpověděla jsem jí a nastavila jsem malíček.
Ona za něj zahákla svůj nalíček a tím potvrdila, že jsme kámošky.
Pak jsme se všichni tak nějak bavili, napůl česky, napůl norsky, sem tam nějaká angličtina. Okolo deváté Koplovi odešli a Emma šla spát, tak jsme si pak povídali jenom norsky.
,,Teri a vy jste teďka s Tinusem spolu?" zeptala se máma když Tinus odešel na záchod. Protočila jsem očima a povzdechla jsem si. Jakoby nastačili Gerd-Anne a Kjell-Erik. Ona musí začít ještě máma.
,,Jo ježiši, proč to tak řešíte všichni?''
,,A už jste spolu...?"
,,Co jako?"
,,Spali?"
,,Děláš si srandu? Ne proboha!"
,,Ale určitě jo" provokoval Marcus.
,,To bych o tom musela něco vědět, ne?" Marcus se jen usmál a protočil očima, ale furt se na mě úchylácky koukal.
,,Macu přestaň" zaskuhrala jsem.
,,Až se přiznáš"
,,Nemám k čemu, dobrou" řekla jsem a odešla jsem spát. Tohle byla ta nekvíc trapná situace co jsem kdy zažila. Když jsem chtěla vyjít po schodech nahoru, vrazila jsem do Tinuse.
,,Co blbneš?" zesmál se.
,,Padám, co asi. Jdu spát , dobrou noc" řekla jsem mu.
,,Už? " zeptal se.
,,Jo?" natáhla jsem se pro polibek a odcupitala jsem pryč.
Vzala jsem si pyžamo a šla jsem do sprchy. Za chvíli jsem slyšela jak se otevírají dveře.
,,Ehm...Tinusi?" řekla jsem nejistě.
,,Neboj, jsem to já" odpověděl mi.
,,Můžu se přidat?" zeptal se.
,,Ne, nemůžeš'' řekla jsem sarkasticky a Tinus už byl za chvíli ve sprše se mnou. Začal mi zezadu krk obsypávat polibky.
,,Ale varuju tě, zítra už nic nebude" řekla jsem mu. Jenom přikývl a pokračoval. Po menší předehře ve sprše jsme se přesunuli do pokoje. Tam převzal nadvládu úplně a dělal si se mnou co chtěl. Poté jsme šli jen spát. Ještě než jsme usnuli, tak si Tinus oblékl tepláky a já jsem si oblékla kalhotky a Tinusovo tričko, jelikož nás máma určitě přijde ráno vzbudit.