God's Wife/CZ/Avengers FF [2]✔

(18)

*z pohledu Verity*

Tupě jsem zírala na list papíru, kde bylo drobným písmem napsáno přesně to, co se mělo v následujících minutách odehrát. Do posledního detailu zde bylo popsáno, co jsem měla říct a udělat, i to, jak jsem se měla cítit.

„Prosím, řekni, že tohle je jen hodně špatný vtip," zaprosila jsem a podmračeně se podívala na Lokiho.

Zatvářil se nepatrně ublíženě. „Jistěže ne. Psal jsem to celou noc, ocenil bych trochu vděčnosti. Pokud chceš, aby nás Skadi neodhalila, uděláme to přesně tak. A být tebou, věřím mi, znám ji lépe než vy dva dohromady."

Kývl hlavou nejprve k Thorovi a pak ke mně.

Dnes již minimálně po sté jsem zakroutila nevěřícně hlavou. Nadechla jsem se a začala svůj scénář číst nahlas.

„Horké slzy se mi kutálely po tvářích jako perly z roztrženého náhrdelníku.

Jak si jen mohu vzít někoho, koho doopravdy nemiluju? Někoho, kdo se mě pokusil zabít?

V mé hlavě panoval absolutní chaos a mé srdce svírala mrazivá dlaň zoufalství. Bylo to bláznovství, ale zároveň má jediná možnost, jak zachránit člověka, kterého jsem skutečně milovala.

Ano, Jeremy žije. Na to se musím soustředit. Je živý, silný a zdravý. Může zachraňovat svět, zatímco já budu pryč.

Zmítaly mnou vzlyky. Zlaté šaty, do kterých jsem se musela navléknout, už byly na některých místech úplně mokré. Tak jsem si svůj svatební den nepředstavovala ani v tom nejhorším snu. Budu si muset vzít boha, který se kdysi pokusil zničit New York.

'Jsi připravena?' ozval se za mnou hlas mého budoucího manžela."

„Moment, moment," zasáhl Loki. „Tohle už nečteš ty, to je moje pasáž. Koukej, máš to tady vyznačené. A to, co je zvýrazněné červenou, se nečte vůbec. Jsou to většinou popisy nějakého stavu, jako třeba to s těmi šaty, a pak taky části za přímou řecí."

Zakoulela jsem očima. „K čemu to vůbec je? Připravujeme tady snad nějaké divaldení představení?"

„Skadi nás bude sledovat, drahá Verity," zašveholil Loki s podivným úsměvem. „Všechno musí být důvěryhodné; to, co řekneme, uděláme... I pocity, které jsem ti tak krásně sepsal do tohoto scénáře. A teď už žádné zdržování. Kde jsme skončili? A jistě. Ehm. Jsi připravená?"

V duchu jsem se okřikla, abych Lokiho nenakopla. Bylo stále těžší a těžší nelitovat toho, že jsme ho požádali o pomoc. Zamžourala jsem do scénáře a hledala, co mám přečíst. „Ano. Ano, jsem."

☆ ☆ ☆

„Doufám, že je všechno jasné," podotkl Loki a uhladil si svůj plášť, který si vybral jako svatební oděv. Následně významně pohlédl na Thora, jako by tušil, že jeho bratr ve skutečnosti svůj scénář ani neotevřel.

„Naprosto," zasáhla jsem, než stačil Thor vůbec otevřít ústa. Stáli jsme na úpatí obřadní síně, vše a všichni byli připraveni na naši velkolepou svatbu. Snažila jsem se tvářit co nejvíce zkroušeně, přesně jak mi Loki napsal do scénáře, a připadala jsem si nehorázně hloupě. Svatební šaty byly sice nádherné, ale myslím, že prostě nejsem typ osoby, které by šaty slušely.

„Dobrá, jdeme na to," přikývl Loki. „Thore, vedeš mou nevěstu k oltáři. Protože... já už tam jsem..."

Světlovlasý bůh si povzdychl a následně mi nabídl rámě. Váhavě jsem se jeho paže chytila a následně jsme oba vyšli vpřed. Jakmile jsme vstoupili do obřadní síně, všichni zmlkli. Prostor zaplnilo ticho, takové, že by bylo slyšel i spadnutí špendlíku na podlahu. Loki už postával u oltáře a jak jsem doufala, bylo to jeho skutečné tělo a ne pouze imaginární verze.