My Curly Hero (H.S.) /POMALÉ PŘIDÁVÁNÍ, KOREKCE/

,,Růženka sedí tady,"

Z mohutným zívnutím se protáhnu. Když otevru oči uhodí mě do nich teplé sluneční paprsky. Už dlouho jsem se neprobudila do tak krásného rána. Vlastně jo, včera, předevčírem. Když tak vzpomínám, tak od té doby, co jsem se probudila v nemocnici a ne ve sklepě. Pomalu se zvednu a protřu si oči. Nakonec se rozhodnu, že nebudu čekat, než mě někdo snese dolů a zkusím to sama. Z postele sjedu po schůdkách, jak jinak než po prdeli. Když už se chystám, tak dojít i ke dveřím, prudce se otevřou a já se setkám s nasupeným Liamovým obličejem.

„Děláš si ze mě srandu," naštvaně ke mně zamíří.

„Proč?" zeptám se nevinně a ještě zamrkám.

„To, jak si sjížděla ze schůdků, bylo slyšet až do kuchyně," popadne mě do náruče.

„Ale -ale," namítám, „já se musela nějak dostat dolů, když nikdo z vás nebyl schopnej tady být," odseknu. Sakra to jsem přehnala, jsou na mě tak hodní a já jsem na ně zlá. Teď bude naštvaný.

„Mohlas zavolat," řekne jako by to bylo naprosto logické.

„Někdo z vás," začnu, „si ale klidně mohl vyspávat a já bych ho vzbudila," usměju se.

„Je poledne," sejde poslední schod, ,,takže ti mohlo dojít, že budou všichni vzhůru, ospalče," uchechtne se.

,,Nemám tam hodiny," alespoň jsem si jich nevšimla, protože jsem je nějak nehladala.

,,Jsou naproti posteli," posadí mě na židli v jídelně, ,,takže tahle výmluva neplatí," ušklíbne se.

,,Jenže já nepoznám jaký je čas, neumím jej," zašeptám, stydím se za to.

„Ou," vydechne Li, „tak tě ho odpoledne naučíme jo?" slíbí mi.

„Fajn," přikývnu a pustím se do něčeho bílého. „Mňam," zamlaskám, „mčo ťo mje," zahuhlám s plnou pusou.

„Když máš jídlo v pusu, tak se nemluví," pokárá mě brunet.

„Já vím," sklopím hlavu, „a omlouvám se, ale," chci doříct, ale on mě přeruší.

„Nic, tak hrozného to není," vyhrkne spěšně, „spíš je to takové neuctivé, jo? Za to se neomlouvej," pohladí mě po hlavě.

„Fakt?" nakloním hlavu na stranu.

„Opravdu," jeho ústa se roztáhnou do širokého úsměvu.

„Díky," uculím se, „a cože to vlastně je? Chutná to skvostně," pochválím mu to.

„Omeleta," uchechtne se, „není to nic složitého, někdy tě to naučím," uklidí talíře ze stolu.

„A kde jsou vlastně ostatní, " zeptám se, když si uvědomím, že tu nikdo není.

 „Za měsíc jsou Vánoce, tak šli nakupovat nějaké dárky," vysvětlí mi.

„Nevypadá, že budou Vánoce, vždyť svítí Slunce," poukážu k oknu, ale to, co vidím mě překvapí. Venku se protrhly mraky a spustil se obrovský slejváky, padají pravděpodobně i kroupy. Tak rychle se změní počasí, až mě to překvapuje

„Svítilo," zasměje se, „počasí je tady strašně nevyzpytatelné, mění se z minuty na minutu," koukne též z okna.

,,Aha," zakývám hlavou.

,,No a co bys sis přála ty?" usadíme se do obýváku na gauč.

,,Nic," položím si nohy do Liamova klína.

,,Něco jo," nedá pokoj.

,,Fakt nic," zakroutím hlavou.

,,Tak co," upře na mě svuj pohled.

,,Opravdu nic," fakt je neodbytný.

,,Tak třeba oblečení?" navrhne.

,,Ježíš," zaúpím, ,,ty jsi hroznej," bouchnu ho do ramene, načež udělá, že ho to bolí.

,,A šaty, trička nebo třeba sukni," napadá ho jeden nápad za druhým.

,,Jediné o co vás poprosím, nechci žádné oblečení," stačí, že mám přecpanou šatnu díky holkám.

,,Fajn," zasměje se, ,,a co jiného?" pozvedne obočí.

,,Knihy?" navrhnu.

,,Myslím, že to ještě probereme jindy," řekne, když se bytem rozezní zvonek.

,,Nazdar!" uslyším Niallův nadšený hlas.

,,Vzbudila se už naše Šípková Růženka?" ozve se tentokrát Louis.

,,Růženka sedí tady," odpovím.

,,Fajn, tak tam seď a nevylézej," rozkáže Ni.

,,Vždyť ani nemohu chodit," zašeptám smutně.

,,Sunny," klekne si přede mě blonďák, ,,já to tak nemyslel, máme dárky a já nechtěl, abys je viděla," obejme mě a já mu zabořím hlavu do krku.

,,Já si to uvědomuji, neboj," usměju se na něj.

,,Tak," přiběhne k nám Loui v závěsu s Liamem, ,,co teď?" podívá se na nás.

,,Co třeba," chce navrhnout Liam, ale já ho přeruším.

,,Kde je Harry?" už zase chybí.

,,S tou nánou pitomou," ozve se naštvaně ze schodů a já uvidím Soph, jak jen v pyžamu jde k nám s Lux v náručí

,,Říkals," otočíme se na hnědookého bruneta, ,,že jsou všichni vzhůru a na nákupech," založím si ruce na hrudi.

,,Ptala ses na kluky a ti opravdu byli v obchoďáku," pokrčí rameny, ,,holky byly také vzhůru, ale udělaly si malovací salón včetně Lux," vysvětlí.

,,Aha," chápavě přikývnu.

Něco začne cinkat v zámku a za chvíli k nám do obýváku vstoupí Harry ruku v ruce s Kendall.

,,Co. Tu. S. Ní. Děláš," odsekává naštvaně Gemma, která právě s Lou a Thomasem přišla. Neříkal li náhodou, že se holky malovaly? Potom nechápu, co tam dělal Thom.

„Je to moje přítelkyně, takže tu může být, když ty vaše jsou tu taky," pokrčí rameny a chce jít asi nahoru do pokoje, ale zastaví ho Louisův hlas.

„Ale my ji tu nechceme," ukáže rukou ke dveřím, „tamtudy se odchází," zavrčí na ni.

„Takže když já si někoho přivedu, je to problém, ale když vy někoho, tak jsou vítaní, no skvělý," řekne sarkasticky.

„Tak uděláme hlasování," navrhne Liam, aby všechny uklidnil, „kdo nemůže vystát Soph?" zvednou se pouze dvě ruce a já vám určitě jasné čí. Harry a Kendall.

„Vidíš jenom dva," ušklíbne se BooBear, „a kdo nemá rád Kendall?" zase jen dvě ruce, ale tentokrát položené, protože všichni včetně mě a Lux hlasovali, že ji tady už dál nestrpíme. 

„Ty se neozývej chuděro," vyplivne na mě ta zrůda.

„Neurážej jí a táhni," zakřičí Niall, který se mě vždy zastává. Sama jsem překvapená, že na ní zařval, protože co jsem pochopila, on to nemá v povaze.

Tak tady máte Štědrovečerní díl, tak doufám, že se líbí. Co jste dostali k Vánocům a co vám udělalo největší radost?
Já dostala plno věcí související s Harrym Potterem💓💓💓 a jedno tričko s nápisem We dance all night to the best song ever💞💕💓💖💗, takže jsem šťastná. Jinak přeji krásné prožití svátků a šťastný Nový rok. Jinak vám moc děkuji za tolik shlédnutí a vote, vážím si toho.💓💓💓

PS: Vše nej Tommo😘😘😘

by Carol Horan Tomlinson