My Curly Hero (H.S.) /POMALÉ PŘIDÁVÁNÍ, KOREKCE/

„Zklidním je,"

Když se mnou v náruči sejde Ni schody a posadí mě na židli do jídelny, postaví přede mě jídlo.

„Takže holky přinesli Nando's, což už jsi jednou měla, ale musíš to ochutnat znovu," mezitím připravuje oběd i ostatním.

„Co to tu tak krásně voní?" přijde do kuchyně Liam a hned si sedne ke stolu.

Po chvíli přijdou i ostatní včetně Lux. Teda chybí tu Harry a Kendall, ale to se asi dalo očekávat. Když všechno všichni připraví, mě samozřejmě k tomu nepustí, musím jen sedět, zachrastí klíče v zámku.

„To je určitě Harry, jdu se podívat," vstane ze židle Li a políbí na čelo Soph.

Najednou se ozve křik, „co si myslíš, že děláš, jsi normální? Původně jsme se domluvili, že se společně naobědváme a ty jdeš na nákupy s tou fiflenou. Děláš si pr... tedy srandu?" poznávám hlas hnědoočka.

„Ježíš," ozve se otrávený hlas Harryho, „ty zase vyvádíš, však se moc nestalo," úplně vidím, jak protáčí očima.

„Zklidním je," kývne na nás Lou a běží tam.

„Klid," uslyšíme ji, „vyřídíte si to pak, teď se posilníte jídlem z Nando's, vydýcháte se, a pak se zavřete v pokoji, aby vás nebylo slyšet a dořešíte to, jo?" mírní je.

„Fajn," uslyším, ale teď nejsem schopná říct, kdo to z nich byl.

Když oba se uráčí přijít do jídelny, pustíme se do jídla. I přes to, jaká je v místnosti dusná atmosféra, Niall se snaží s Louisem vtipkovat a já se nemůžu nepřestat smát.

„No a jednou Liam obmotal Nialla páskou a on si toho skoro nevšimnul," vyprskne smíchy Louis, když dopoví jednu z historek z jejich koncertů a já se musím také zasmát.

„Nebo," pokračuje Niall, který už má v sobě čtvrtou porci hranolek, dva hamburgery a teď se láduje tortillou, „jak Liam běžel z toho kopečku, podjelo mu to a srazil tebe," ukáže na Louiho, „když si zrovna procházel kolem," tentokrát se pousměje i Harry. 

„Co teď?" zeptá se Lottie, když všichni včetně nenažrance dojíme.

„Mohli bychom si pustit film," navrhne Liam.

„A co?" zeptá se Gemm.

„Horor!" vyjekne nadšeně Thomas s Harrym.

„To by nebylo moudré," zamračí se Lou, „vzhledem k tomu, že tu jsou děti," ukáže na Lux a mě. Vážně ukázala na mou maličkost?

„Luxinka půjde spinkat a Belle není malá," pokrčí rameny její přítel.

„Ne!" zakáže to Li, „Lou má pravdu," ukončí to, „proto si pustíme Toy Story to je i pro malé," nevinně se zaculí.

„Šem velká!" nafoukne tvářičky Lux.

„Už zase?" protočí očima všichni přítomní na výběrem filmu.

„Mně to nevadí, líbilo se mi to," pousměji se na něj.

„Yeah," vypískne, „jdeme si to pustit," nadšeně zatleská rukama Li. 

Usadíme se na gauč, kvůli Ninimu vezmeme jídlo a film začne. Ke konci se mi začínají klížit oči, a tak si hlavu položím na Louisovo rameno.

„Chceš spát?" zeptá se mě, když už zavřu oči.

„Asi jo," zamumlám duchem nepřítomná.

„Fajn," zasměje se, „jdu ji uložit," sdělí ostatním, než mě vezme do náruče a odnese nahoru. „Dobrou noc," políbí mě na čelo před tím, než odejde a já se ponořím do spánku plného hrůzy.

„Jsi jen neschopný malý spratek," šeptá mi do ucha maminka, „který není schopný se ani bránit," zasměje se, „jsi tak slabá," ozývá se místností její hnusný smích.

Najednou mě kopne do břicha, pak do obličeje, prostě všude, kam se strefí. Bolí mě celé tělo, z nosu a rtů mi teče krev a dělají se mi mžitky před očima. Přemýšlím nad tím, proč se to děje mně, proč ne někomu cizímu. Teda ne, že bych to někomu přála, ale stejně.

„Příště," rána do obličeje, „až nestihneš umýt okna," švih páskem o má stehna, „to," plivnutí do obličeje, „schytáš," kopnutí do břicha, „hůř," zavrčí.

Pláču, ale ona si toho vůbec nevšímá, nechápe, jak mě to uvnitř pálí a bolí, a tím nemyslím fyzicky, ale psychicky. Asi si to neuvědomuje, neví, jaké to je, když vás jediná rodina zneužívá.

„Tedˇpadej zpátky do sklepa a nedostaneš dneska už jídlo, takže vlastně se pokusíš dodržet tu dietu, kterou potřebuješ, protože si neskutečně tlustá tak, že to není ani možné," zachechtá se má matka a pokyne mi rukou ke dveřím, což znamená, že dokud to pěti vteřin nevypadnu, dostanu další nakládačku.

Dobelhám do své skromné místnosti, kde není skoro nic a podívám se na to, co jsem dneska utržila. Mám červená až do krve rozřezaná záda od pásku, už tak modré břicho a hruď od kopanců a jsem celá poplivaná a zničená.

Náhle uslyším bušení na dveře a zašeptám: „Dále." Překvapí mě, že vstoupí Aaron, což je jedno ze zdejších dětí. Na patnáctiletého vypadá na osmnáct, protože už mu rostou jemné vousy a knírek černé barvy stejně jako jeho vlasy.

„Čau Bell, jak se máš? Doufám, že máš náladu, chtěl bych s tebou něco zkusit," přiblíží se ke mně na metr.

„Ahoj," zašeptám, bojím se ho. Vím, co chce udělat, už se o to pokoušel několikrát, ale vždy ho někdo přerušil.

„Teď tu nikdo není, vzduch je čistý, zmlácená si už byla, Jacob, Amy a Lucy právě probírají v kuchyni, jak uvařit věci z náhražek*," dotýkáme se nosy a já zavírám oči.

„Prosím, Aarone, ne," brečím, ale nedokážu se bránit jsem slabá.

„Klid, Annie, klid," někdo mě objímá v náručí a houpe se mnou, jak s malým dítětem, „vše už je v pořádku, my tě ochráníme," šeptá mi něčí příjemný hlas do ucha, ale nejsem schopná ho zařadit.

 Kolébá se mnou tak dlouho, že po čase usínám, a dokonce se mi nic nezdá a pokud ano, nevím o tom.

* vždy měli nějaké takové pitomé hodiny, aby je připravili na život

Ahoj, omlouvám se, že vydávám tak pozdě, ale v sobotu jsem vydala a dopisovala svou jednodílovku a nějak nestihla dopsat toto. Takže, kdo si myslíte, že k ní přijde? Co si myslíte o novém videoklipu, který je nahoře, od Harryho?

by Carol Horan Tomlinson