Discord

Kapitola 10.

„Ale ona je jeho teta, to je hrozný!" četl jsem si zrovna zprávu na messengeru od mé drahé Kate a neubránil se zaúpění.

„Ve středověku byly svazky v rodině běžná věc, nevím, co řešíš..." odepsal jsem a odložil mobil, abych se mohl vrátit ke knize, co jsem zrovna četl. Zvládl jsem ale jen jeden odstavec, než mě opět vyrušilo zapípání mobilu. Jo, asi jsem to čtení mohl zabalit úplně.

„Jak co řeším? Tobě by přišlo normální, kdyby ses měl dát dohromady s Giou?" To byla podpásovka.

„Do těchto temných vod se pouštět nebudeme. Oni se aspoň neznali, já s tou maniačkou muset sdílet i dělohu! Jednou to stačilo." Celý jsem se otřásl nad tou představou a dostal chuť vykoupat se ve svěcené vodě. Pak jsem si všiml, jak mou mimiku zkoumavě sledují tři páry očí. Erik s Victorem zase rozebírali nějaké výpočty a Alex si udělal pohodlí v mojí židli a něco se učil. Rozhodl jsem se být tak milý, že jsem ho odtamtud ani nevyhazoval.

„Normálně nejsi tak přilepený na mobil," poznamenal Erik zvědavě. No, kritizovat jsem ho za to nemohl, taky bych na jeho místě asi byl.

„Normálně neřeším s lidmi taková zajímavá témata, aby mě u toho mobilu dlouho udrželi," odvětil jsem a opět mobil odemkl, když oznámil novou zprávu.

„Jednou to stačilo? Nevím, jestli je ten vtip fakt hrozný nebo geniální," rýpla si do mě.

„Prosím, změňme téma..."

„Poděl se s námi o detaily. Vypadá to na zajímavou konverzaci," ozval se Victor a úplně jsem z něj cítil tu naději, že jde o něco velkého. Rozhodl jsem se na něj být hodný.

„Ale, řeším tu se svojí ex negativa incestu," řekl jsem ledabyle a jen stěží potlačoval smích nad těmi výrazy.

„Se svojí ex, hm?" chytil se Victor té správné části.

„No jo, někteří lidé zvládají spolu spát a nekousat do sebe v průběhu." Věnoval sem významný pohled Alexovým směrem a s potěšením sledoval, jak se papír pod jeho prsty začal mačkat.

„Nevěděl jsem, že jsi někoho měl..." zamumlal Erik překvapeně.

„Já toho o tvém milostném životě donedávna taky kupu nevěděl," neodpustil jsem si, „Kdybych byl o něco znalejší, milerád bych býval vyklidil Alexovi cestu a mohl jsem se teď stále těšit pozornosti mé drahé Kate. No, bohužel." Za tuhle poznámku na mě Victor káravě pohlédl a Erik se raději s podivným výrazem vrátil zpět ke své práci.

„Raději si ty komentáře odpusť," přispěchal Alex na obranu své drahé omegy.

„Hm? Hodláš mě nějak umlčet?" vyzval jsem ho a bedlivě sledoval ty emoce, co se mu prohnaly očima. Jo, vymyslel jsem to geniálně. Gia bude pyšná.

Z nastávající roztržky mě vytáhla další zpráva a zcela jsem Alexe nadále ignoroval.

„Ještě furt ujíždíš na Pokémonech?"

Vzhledem k tomu, že nám narozeniny vycházely na víkend, museli jsme si zvolit den, kdy je kolektivně oslavit s přáteli během všedních dní. Neměli jsme šanci vyhovět všem, ale demokratickým hlasováním byla zvolena jako nejlepší možnost středa (vůbec na to nemělo vliv, že tam zrovna probíhala akce a byla sleva na studentské karty).

Jak se pomalu blížilo zkouškové období, začínala se většina studenstva aspoň trochu učit, a tudíž nám zbývalo méně času na vzájemné konfrontace, vlivem čehož úterý i středeční odpoledne proběhly celkem v poklidu bez zbytečných rozepří. A jestli jsme si při tom s Alexem připustili, že se nám lépe udržuje pozornost na učivu jsme-li v jedné místnosti, netřeba se nad tím moc pozastavovat. Tenhle drobný akt příměří nemohl fungovat sám o sobě moc dlouho.