Discord

Kapitola 13.

Úterní odpoledne a večer jsem raději zase rovnou strávil v knihovně. Snad to byla vážně jen touha po klidu, snad jen dětinská snaha a ubohé trucování, ne že bych si to kdy skutečně připustil.

Podivné ale bylo, že i když jsem se vrátil po zavíračce knihovny na pokoj, byl prázdný. Erik přišel až po mně a na dotázání o jeho náhlém toulání se mi svěřil, že si jen byl zařizovat nějaké doučování na příští semestr. V první chvíli jsem si chtěl rýpnout, že jsem mohl klidně posloužit, ale naštěstí jsem včas zadupal své ego hluboko pod zem a odpověděl pokývnutím. Po tom všem by nebylo vhodné trávit čas společně ještě víc, než se nám poštěstí jako spolubydlícím.

Konečně jsem se dočkal středy. Vzal jsem ji celkově jako jedno velké volno a dal si od učení moudře pauzu. Strávil jsem pár hodin postaru s Curtem a zahrál si s ním nějaké hry na pc, než nadešel čas se sbalit a jít si pro svou společnici.

Nakonec se tip její kamarádky neukázal být příliš dobrým. Hudba byla pochybná a drinky průměrné. Nenechali jsme si ale zkazit náladu a odhodlaně si večer užili, byť Kate hlavně, neb ho prakticky celý zasvětila k výslechu. Tentokrát jsem ale rezignoval na nějaké tajnosti a svěřil se jí s celým svým srdceryvným příběhem.

Lehce podnapilí a o něco víc zmrzlí jsme se ocitli u jejího bytu již krátce po půlnoci. Měl jsem v plánu ji pouze galantně doprovodit a následně se vydat na štreku zpět na koleje, nicméně když mi nabídla, jestli nechci přespat u nich, ani jsem moc neváhal, na to mi byla velká zima.

„Nebude to vadit spolubydlícím?" napadlo mě se zeptat až když jsme se ocitli v malé předsíni.

„Ale ne, budeme se v relativní tichosti držet mého pokoje a bude klid. Amanda je ještě vzhůru, svítilo se v okně..." vydala se dovnitř po sezutí bot. V tichosti jsem ji následoval do pokoje, který se uspořádáním ani moc nelišil od toho našeho kolejního. Dvě postele a dva stoly, u jednoho sedící silnější bruneta, která se k nám s překvapeným výrazem otočila.

„Návštěva?" přejela nás pohledem.

„Přeci ho nenecháme kráčet v tomto počasí domů," pokrčila Kate rameny a začala se vysvlékat ze teplých vrstev. Po krátkém zaváhání jsem se dívce představil a taky ze sebe shodil bundu a mikinu.

„Ale kde bude spát?" ozvala se pochybně Amanda po chvíli zase.

„Vejdeme se v pohodě ke mně do postele. A neboj, nebudeme dělat nic nemravného, tomu bych tě nevystavila," zasmála se, na což se jí dostalo pobaveného povzdechu.

„Doufám, že nechrápeš," obrátila se na mě výhružně, „A jdu do koupelny, než se tam vrhnete vy." S tím si sbalila pár věcí a zanechala nás o samotě.

„Čekal jsem větší skepsi," přiznal jsem a usadil se na Katinu postel, která slibovala poněkud těsnou noc. Ne že by to bylo poprvé. Jenom poprvé po mém dostaveníčku s Alexem. Neubránil jsem se vzpomínce na to, jak cizí se mi její dotek zdál minulý týden.

„Ale ne, Amanda je zlato... Hm? Tváříš se nějak divně," usadila se vedle mě a pátravě na mě pohlédla.

Asi to byl mix alkoholu a mé nesmířenosti se situací, ale cítil jsem neskutečnou touhu se zkusit nějak vzepřít zákonům přírody.

„Um... Neprašti mě?" zamumlal jsem a pak se k ní nahnul a bez zaváhání ji políbil. Ihned jsem si uvědomil, jak blbý tah to byl a zatoužil si sám nakopat.

„Gabrieli..." vydechla, sotva jsem se od ní odtáhl. Nezněla naštvaně, spíš mírně zklamaně a soucitně. Asi bych ten vztek uvítal víc.