Discord

Kapitola 11.

Když jsme následujícího dne spolu s Kate vkročili do mého přechodného domova, byl překvapivě pustý. Nezdálo se, že by se tam Erik vůbec od rána stavoval.

„Jsem tak ráda, že nemusím živořit na kolejích..." vyjádřila Kate své první domy.

„Je to praktické... Většinou tedy," opáčil jsem a zavřel za námi dveře, „Určitě se brzy objeví, bylo by hodně podezřelé, kdyby ne. Užívejme tedy chvíle klidu. Chceš si pustit nějaký mizerně hodnocený film?"

„Jo, je tu jeden, který chci už nějakou dobu shlédnout." Vrhla se mi k laptopu, aby ho našla. Ani moje heslo ji nezastavilo, byť jsem si nebyl vědom toho, že bych jí ho říkal. Raději jsem se tím dál nezabýval a koukal jí přes rameno.

„Opovaž se mi tam natahat viry..." varoval jsem ji a vydal se udělat z postele pohodlné posezení pro naše provizorní kino.

„Tady, slušná kvalita a snad to tvůj počítač i přežije," oznámila mi zvesela a položila mi ho na noční stolek, který jsem posunul ke středu postele za tímto účelem.

„Tak se u nás usaďte," poplácal jsem postel a sám si udělal pohodlí.

Film sám o sobě nebyl dlouhý, jen hodina, ale i tak jsem pocítil mírné zklamání, když můj drahý spolubydlící a jeho věrný pes přišli až k jeho úplnému konci. Zrovna jsme byli uprostřed záchvatu smíchu nad jednou bizarní scénou, když se otevřely dveře a dvojice vstoupila dovnitř. Očividně se o něčem bavili, ale náš stav je oba umlčel.

Zhluboka jsem se nadechl a zastavil přehrávání, neboť Kate zaměřila svou pozornost na černovlasého kluka. S trochou námahy se vyhrabala z našeho pelechu a šla si ho prohlédnout zblízka.

„Páni, ty jsi fakt roztomilý!" zvolala a bez okolků mu zatahala za tváře, „A ty vlasy!" rozzářila se a začala zkoumat jejich kvalitu, „Co používáš za šampon?"

Pobaveně jsem je pozoroval, než jsem zachytil Alexův tázavý a lehce podrážděný pohled.

„Kate, nech ho, není to štěně," napomenul jsem ji falešně káravým tónem.

„Aw," zaprotestovala, ale nechala toho chudáka se od ní rychle vzdálit, „Promiň, asi jsem se nechala unést. Kate Archer," představila se lehce vyděšenému Erikovi.

„Erik Red..." podal jí nedůvěřivě ruku a co nejrychleji následně zdrhl ke své posteli. Nejdřív ale vrhl vyčítavý pohled mým směrem.

„A ten méně roztomilý je Alex," pokývl jsem hlavou k alfovi, který nás dva nepřátelsky sledoval, „Jdeš to dokoukat?" vrátil jsem svou pozornost k dívce.

„Nenechala bych si ten konec ujít," ujistila mě a vrátila se zpět na postel. Dali jsme si galantně do uší sluchátka, abychom nerušili druhou dvojici a dokoukali tu hovadinu.

Sotva to skončilo, odtlačil jsem stolek s noťasem o kus dál a útrpně na Kate pohlédl.

„Doufám, že tohle už nikdy znova neuvidím."

„Už jsme zažili horší," mávla nad tím rukou, svalila se na mě a udělala si pohodlí.

„Uh..." vyšlo ze mě jen, ale nesnažil jsem se osvobodit. Kolikrát jsme takhle už spolu lehávali? Její přítomnost mi vždy přišla příjemná, nicméně ten pocit jsem nějak již nemohl najít. A důvod jsem dokázal odhadnout dost dobře. Musel jsem si povzdechnout a věnovat dalších pár sekund svého života niternímu lamentování nad svým krutým osudem.

Zřejmě zachytila něco z mého neklidu, neb se nadzdvihla a zkoumavě mě přejela pohledem.

„Něco se na tobě změnilo," zamumlala v jasné výzvě, abych jí vylil hlubiny svého srdce.