7

1.8K 132 2
                                    

Jen tak jsem tam stála, koukala se na lesy za oknem a stále spoutaná čekala, až Fury ještě něco řekne. Místo toho se však ozvalo zaklepání na dveře.

,,Dále!" Vyzve Fury dotyčného ke vstupu.

,,Pane?" Objeví se ve dveřích téměř plešatá hlava. ,,Nevím, zda už se to k vám doneslo, ale po základně se povídá, že je tu prý mladá Starková. A že pobodala Killmongera."

,,Je to Sparrowová!" Protočím očima nad lidskou zabedněností.

,,Shar?" Podívá se ten ve dveřích na mě. ,,Jsi to vážně ty?" Rozejde se ke mně.

,,Ne, tady Ježíš." Ušklíbnu se.

,,Sharpay Starková, ty jsi ale vyrostla!" Roztáhne paže s přehnaně sladkým tónem hlasu.

,,Phil Coulson! Ty jsi ale zestárl!" Chci ho obejmout, když mi tělem projede elektrický výboj. ,,Kurva, do píče!" Zakleju nahlas, když se za Kapitánovy pohotové pomoci sbírám zpět na nohy.

,,Slovník."

,,Víte, jak to bolí?!" Utrhnu se na něj. Pouze si povzdechne a pomocí malé kartičky s čárovým kódem mi ta zpropadená pouta sundá. Jen, co mám obě ruce zase volné, jsem vtažena do Philova otcovského objetí.

,,Co tady děláš?" Odtáhne mě od sebe, aby si mě mohl lépe prohlédnout.

,,Nudila jsem se, tak jsem se rozhodla, že se zajedu podívat za rodinou." Pronesu ironicky.

,,Agente Coulsone," vyruší nás Fury. A jsem za to ráda.

,,Ano pane?"

,,Sežeňte slečně Sparrowové," na vyslovení mého jména klade až přílišný důraz, ,,volný apartmán v jižním křídle, prosím."

,,Jistě, pane."

,,A v desáté sekci, v archivech, vemte její starou složku. Myslím, že si Kapitán rád počte o nové člence jeho týmu."

,,Cože?!" Ozve se trojhlasně.

,,Přesně tak. Slečna Starková..."

,,Můžete s tím přestat?!" Utrhnu se na něj, a uraženě se posadím do křesílka pro hosty, stojícího u velkého, mahagonového stolu.

,,Slečna Starková," zopakuje, naprosto ignorujíc mou osobu očima hledající vhodnou vražednou zbraň. Zabiju buď jeho, nebo sebe. Zaprvé mi říká tak, jak mi říká, a zadruhé se mě snaží naverbovat do té jeho superhrdinské sebranky, kde je, mimo jiné, můj otec, a muž, kterého jsem se pokusila ubodat kuchyňským nožem. ,,Tu totiž zůstává." Nepovedlo se mu ze mě udělat agentku, tak mě alespoň pořádně nasere a připojí k trapným hrdinům. No, to je suprový.

,,Ne!" Zamítnu rázně jeho rozhodnutí. Phil se nenápadně vytratí a Kapitán se posadí na gauč, najednou velmi silně zaujat jednolitou, bílou podlahou.

,,Ano, slečno. Zůstáváte tady."

,,A to jako proč?!"

,,Protože jste Vylepšená. Extrémně, to všichni víme. Za těchto okolností je jen otázkou času, kdy se projevíte." Mluví o tom, jako by to nic nebylo, čímž se moje chuť bodnout mu propisku do krku ještě zvětšuje. Dalo mi tolik práce, abych potlačila všechny ty schopnosti, a on mi teď řekne, že s tím, že se mi vrátí, nic nenadělám. ,,Bylo by ode mě hloupé, nechat vás jen tak běhat po světě, když víme, co dokážete." Takže mě tu chce držet, protože jsem, prý, nebezpečná.

,,Za posledních deset let jsem se neprojevila ani jednou, pane." Zálžu. Nehodám se mu svěřovat, jak jsem si málem amputovala pravou nohy, když jsem se omylem v záchvatu vzteku projevila. Nebo, když jsem tehdy zapálila auto svého bývalého. Řeknu vám, je to efektivnější, než mu jej trapně objíždět klíčem.

For MeKde žijí příběhy. Začni objevovat