Nerada to přiznávám, ale asi jsem se ztratila. Asi určitě. Jenomže - na mojí obranu - kdo by, do prdele, čekal, že jedna posraná základna bude takhle obrovská?! Já ne.
Možná nebyl nejlepší nápad vykašlat se na systém. Teď by se mi hodilo, aby mě našli. Potřebuju totiž strašně na záchod, ale nemůžu ho najít. Taky mám hlad a je mi zima na nohy. A žvýkačka hlad nezažene.
Zrovna zjišťuju, že buď chodím v kruzích, čtvercích, nějakých cyklonech, nebo co to je - prostě se vracím - nebo tu mají až podezřele moc podobných chodeb, když se zaujetím pozoruji vlastní nehet - potřebuju si zajít na manikúru - a někdo to do mě napálí v plné rychlosti šest kilometrů v hodině.
,,Do prdele!" Ozve se od toho někoho, mezitím, co já sedím na zemi, naprosto si jistá tím, že dneska někdo umře.
,,No, ty máš tak, co nadávat!" Utrhnu se na něj a prohlídnu si svoje jediné tričko, celé od smradlavého džusu - což mi připomíná, že všechny moje věci zůstaly v tom kradeném autě na Malibu.
,,Jo, ty jsi totiž určitě hrozná chudinka, když jsi kapku od pití. Já se musím jít minimálně vykoupat." Odpoví nepříjemně, i přes to mi ale podá ruku, aby mi pomohl na nohy. Mírně se zaseknu, když se mi k obličeji přiblíží kovová dlaň. ,,Dělej, nemám na tebe celej den." Otráveně si povzdechne, snažíc se mě popohnat. Přijmu tedy jeho pomoc a nechám se vytáhnout na nohy. Najdu rovnováhu a prohlídnu si ho. On udělá totéž, mezitím co já však od jeho dlouhých, od džusu ulepených, vlasů, jedu pohledem přes hrudník a kovovou paži až k botám, jeho pohled na mě se zasekne na džusem promáčeném tričku, zpod kterého mi prosvítá prádlo. Celkem sympaťák, řekla bych.
,,Oči mám tady!"
,,Já vím." Zčervená a podívá se mi do obličeje. Pak ke mně natáhne ruku - tu z masa a kostí. ,,Seržant James Buchanan Barnes." Představí se.
,,Bývalý speciální agent Sharpay Allessandra Sparrowová." Přijmu jeho ruku a vynechám jak Denebolu - protože to zní blbě - tak i pravé příjmení. Ignoruji jeho zkoumavý pohled i rychlou změnu nálady. Tedy, snažím se o to.
,,Takže, Alessandro," usměje se na mě, ,,omlouvám se za to, že jsem z tebe udělal Miss Mokré tričko, ale nešlo tomu zabránit."
,,Takže, Buchanane..." Začnu taky.
,,Bucky. Jenom Bucky."
,,To se mi nelíbí. Ne tolik." Ušklíbnu se. ,,Nicméně, Jamesi, asi bych se ti měla taky omluvit. Nechtěla jsem z tebe udělat zmoklou slepici."
,,V pohodě. Mohlo to být horší."
,,To určitě." Usměju se a obejdu jo s úmyslem odejít pryč. Pohledem se při tom zaseknu na rudé hvězdě na jeho kovové paži. Zvednu udiveně obočí. ,,Сова*?" Zeptám se ho rusky.
,,Jo, bohužel." Kývne jemně. ,,Nevěděl jsem, že mladá Starková mluví rusky." Dodá s úsměvem.
,,Nejen rusky. Mimochodem, jak to víš? Neřekla jsem ti, že jsem Starková." Založím si ruce na hrudi.
,,Steve povídal. Máme tě hledat." Pokrčí rameny. ,,Takže bych tě teď měl asi odvést ke Starkovi." Nasadí křivý úšklebek. Páni, tady se informace šíří rychle.
,,Ale?"
,,Ale mohl bych dělat, že jsem tě jakože nepotkal."
,,Co za to budeš chtít?"
,,Zatím nic. Mě bude stačit, když bude Anthony napruzený. Vyberu si to později. Navíc, nevypadáš, že by se ti chtělo vracet se tam, a líbíš se mi. Teda, ne, že se mi líbíš, jako líbíš, ale... Víš co? Zapomeň, že jsem to kdy řekl." Mám co dělat, abych se tu smíchy nesvalila na zem.
,,Fajn." Kývnu a zazubím se na něj. ,,Nikdy jsme se nepotkali, seržante Barnesi." Mrknu.
,,To beru, agentko Starková." Usměje se a rozejde se pryč.
,,Je to Sparrowová, do háje." Šeptnu naštvaně.
*****
Ráda bych řekla, že po tom, co jsme se od sebe s Jamesem oddělili, se mi přestalo chtít čůrat a že jsem si spokojeně bloudila základnou. Jenže to se nestalo. Čůrat se mi chtělo ještě víc (logicky, že jo...) a smrad vycházející z mého politého trička mě za chvíli začal neskutečně iritovat. Navíc mi byla zima.
Takže mi ani tak nevadilo, když mě našli dva agenti a odvedli mě zpět do Furyho kanceláře. Sice ne zrovna jemně, ale co si budeme povídat, mohlo to být i mnohem horší.
,,Děláš si srandu?" Vybalí na mě Tony, jakmile překročím práh místnosti.
,,Možná." Usměju se na něj.
Kapitán zvedne hlavu od mé složky, vykulí oči, načež si sundá svou šedivou mikinu a přehodí mi ji přes ramena. S tichým díky si ji přitáhnu blíž k tělu.
,,Můžeš mi vysvětlit, cos dělala?" Zeptá se Tony otcovským tónem.
,,Nic moc, hele." To už se Tony nadechuje, že zase něco spustí, když ho opakovaně přeruším. ,,Ještě než začneš - ne, že bys na to měl vůbec právo - smím vědět, kde tady máte záchod?" Otočím se na Furyho. Jen kývne na jednoho z těch agentů, co mě sem přivedli a potom se podívá na mě, s tím, že mě tam zavedou. ,,Konečně."
Nechám se tedy odvést na záchod, přičemž zjistím, že asi dva centimetry vedle jsem se opírala o zeď a proklínala celý svět. Nicméně se konečně vyčůrám, vysleču si to smradlavé tričko - vážně by mě zajímalo, co to bylo za pití - a navleču se do Kapitánovy mikiny. Je mi sice tak o deset čísel větší, ale nepáchne a je v ní teplo.
Vyjdu ven, s rukou znechuceně nataženou před sebe, kde mezi palcem a ukazováčkem držím tričko. Nechám se odvést zpět do pracovny, kde ten - na vždy znehodnocený - kousek oblečení upustím na zem. S hlasitým šplouchnutím dopadne na podlahu. Pokrčím nos, zaženu zvracení a pyšně zvednu hlavu, plně připravena čelit S.H.I.E.L.D.u, i Tonymu.
*сова? [Savá] - sověté? (Ruština)
ČTEŠ
For Me
FanfictionSnažila jsem se zapomenout. Začít znovu. Jinak - líp. Potřebovala jsem to. A docela se mi to dařilo. Deset let jsem si přišla v bezpečí. Potom stačila jedna noc, a to všechno bylo pryč. Upozornění: obsahuje vulgární výrazy, psychické a fyzické nás...