For Me

13

Rychle od ní odtrhnu pohled a prudce se postavím. Papíry nechám ležet na zemi a jak nejrychleji můžu - což teda není žádná sláva - se rozejdu ke dveřím. Zrovna chytám za kliku, když někdo udělá totéž z druhé strany, dveře se rozletí dokořán a já to málem odnesu se zlomeným nosem. Už jsem připravená se do něj alespoň slovně pustit, ale potřebuju si něco vyřídit. Proto jenom tiše dotyčného - Kapitána, jak později zjistím - obejdu a zalezu do malé pozorovací místnůstky sousedící s výslechárnou.

Pohledem najdu onu dívku.

,,Starková," začne Fury, ,,nějaký problém?"

,,Já nevím." Odpovím stále zírající na tu dívku. Ona mi pohled opětuje. ,,Kdo to je?" Zeptám se Kapitána. Už zase stojí tady.

,,Wanda Maximoff, těší mě." Odpoví ta dívka a natáhne ke mne ruku. Všichni jsou tu tak mile formální.

,,Alessandra Sparrowová, pomlčka Starková." Zdůrazním slovo pomlčka. Ve smlouvě stojí, že pokud si budu chtít nárokovat S×H×A×R×P, musím se začít uvádět jako Starková, protože veškerá práva na ni teď mají Stark Industies. Což mě štve, zvláště, když si uvědomím, že jsem to na firmu vlastně napsala já. Přijmu Wandinu nabízenou ruku. Další blbá chyba z mojí strany. Mohla bych si to začít zapisovat. Jakmile se jí dotknu, stane se asi padesát sedm různých věcí, mezi které patří i to, že moje ruka zase zmodrá a Wanda dostane kvalitní elektrický výboj.
,,Panebože!" Vyjeknu a odstoupím od ní. ,,Hrozně moc se omlouvám!"

,,V pohodě, nic se nestalo." Usměje se na mě, mezitím co jí ta druhá žena pomáhá zpět na nohy.

,,Co to sakra bylo, Starková?" Začlení se do rozhovoru Fury.

,,To by mě taky zajímalo." Pokrčím rameny a spěšně opustím místnost, mířící do laboratoře za Tonym a Brucem.
Teď si o mě určitě myslí, že jsem šílená.

********

,,Bruci!" Zavolám, jakmile vejdu do místnosti.

,,Ano?" Ozve se zpoza rohu.

,,Kde je Anthony?"

,,Tady!" Ozve se Tonyho hlas kousek ode mě. Polekaně s sebou trhnu.

,,Kolik jich tady je?" Spustím vytočeně.

,,Čeho?"

,,Vylepšených, do hajzlu!"

,,Dva a ty."

,,To je blbost." Založím si ruce na hrudi a přejdu do zadní části.

,,Co blbneš?" Zeptá se Tony, když hledám jehlu.

,,Nemůžou tu být jenom dva." Posadím se a odeberu si krev. Při odtékání zase na moment zmodrá, než se uvnitř ampulky vrátí do normální barvy. Tony vykulí oči, a radši mlčí. ,,Na dva Vylepšené bych nereagovala takhle, sakra."

,,Cože?"

,,Potom." Odbyju ho. ,,Potřebuju tvojí krev."

,,Cože?!"

,,Přestaň se blbě ptát a dělej." Vyhrnu mu rukáv košile.

,,Zbláznila ses?!" Vyjekne, když mu bodnu jehlu do ruky.

,,Ty to chceš pochopit, ne?"