For Me

24

Po téhle otázce se dlouho nic neozývá. Naprosto netuším, která bije, rána v boku mě pálí jak čert a přemáhám se vší silou vůle, abych nebrečela.

,,Sharpay, kde teď jsi?" Povzdechne si pak Tony.

,,Ježíš, já nevím, někde kolem základny." Opřu se o Jamese a zasyčím bolestí.

,,Jseš si jistá, že jsi v pohodě?" Skloní ke mně James pohled. Jsem si jistá, že normálně takhle malá nejsem... Tak co se to kruci děje?!

,,Jo." Zalžu. Rozhodně v pohodě nejsem. S tou střelou muselo něco být. Tohle by se normálně nestalo.

,,Proč bys neměla být v pohodě, Sharpay?" Optá se Tony opatrně. Ten taky musí do všeho strkat ten svůj plechovej nos.

,,Postřelili ji." Práskne na mě James, chytí mě kolem pasu a pomůže mi narovnat se. Hajzl. Být teď schopná stát na vlastních nohách...

,,Postřelili?!"

,,Ježíši, jsem v pohodě! Je to jenom..." Párkrát se zhluboka nadechnu, ,,je to jenom škrábnutí, do pytle!"

,,Jseš si jistá, že jsi v pohodě?" Zeptá se Tony podezíravě.

,,Naprosto." Odpovím klidně a potom (protože mám asi neodolatelné nutkání shazovat každé svoje tvrzení, nebo co) skrz zuby procedím pár hlasitých nadávek.
,,Jsem naprosto v pořádku." Snažím se znít přesvědčivě, i když vím, že se mi to vůbec nedaří.

,,Vím, že to není pravda."

,,Vím, že to víš." Zapojím se do hry se slovy.

,,To vím taky."

,,Já vím." Bucky mě podepře i druhou rukou. Skloním pohled na jeho, krví prosakující, bílé tričko na mojí ráně a z toho pohledu se mi zvedne žaludek. Ne, že by mi krev nějak vadila, nebo tak... Pokud to není moje krev, jsem v pohodě. Ale tohle byly litry mojí krve!

,,Sakra," protáhne Eric, ,,to byla spousta vědění."

,,Hold jsme," dovolím si další hluboký nádech a krapet větší plochu Jamesova těla jako podporu, ,,inteligentní rodina."

,,Najednou jste rodina!" Zaječí Eric. ,,Minule jsi mě kvůli tomu pobodala a teď jste rodina!"

,,Vidíš, a stačí jenom, aby mi vystřelili ledvinu z těla." Stisknu víčka pevně k sobě. ,,A pobodat tě klidně můžu znovu." Pokusím se zasmát, což se ukáže jako velmi, ale velmi špatný nápad.
,,Do hajzlu!" Zaječím a zaryju Jamesovi nehty do paže.
,,Nejsem v pohodě! Nejsem!" Odvolám hystericky svoje předchozí tvrzení a nechám Buckyho převzít plnou kontrolu nad mou rovnováhou, když se mi podlomí kolena. ,,Něco s tou kulkou je!" Teď už bolestí i seriózně brečím. Je to trapné.

,,Musíme ji odsud dostat!" Zvedne mě Bucky do náruče. Protivníků docela ubylo. Jsme sice daleko od základny, a pokud se dostali dovnitř, jsou tam, přemýšlím, i tak je to ale divné. Snažím se svou mysl zaměstnávat co nejvíce věcmi - třeba Jamesovou dokonale řezanou čelistí a krkem (a jsme zase u toho mého problému), hlavně abych přestala myslet na tu neuvěřitelnou bolest.

,,Řekni mi něco, co nevím, Sherlocku!" Hrkne hystericky Tony.

,,Co takhle... Co takhle zavolat Clinta?" Navrhne nesměle Natasha.