For Me

10

,,To jste vy?" Ozve se ten brýlatý. ,,Páni, nevypadáte jako Starková." Vysvětlí.

,,Protože nejsem." Vrátím se k hologramům.

,,Byla bys radši Kirsch?" Zašklebí se Tony.

,,Drž hubu." Prsknu po něm. ,,Mimochodem, vás já odněkud znám." Zaměřím se opět na toho může.

,,Bruce Banner." Představí se.

,,Kdo?"

,,Doktor Bruce Banner."

,,Vy jste Hulk, že jo?" Sepne mi to.

,,Asi tak, jako ty jsi Starková." Sundá si brýle a podá mi ruku. On nesnáší sebe a já zase lidi kolem sebe. Zvlášť, pokud jsou moje rodina.

,,Jo ták." Zasměju se. Vsadím se, že ho donutím se proměnit v Hulka do tří, maximálně čtyř, dnů. ,,Alessandra Sparrowová, těší mě." Usměju se a stisknu Brucovu ruku.

,,Nápodobně. Ale tohle," ukáže na papír popsaný mými poznámkami, ,,potřebuju." Zasměje se.

Pozorněji se kouknu, co jsem si to vlastně přivlastnila.

,,Děláte si srandu? Vy tohle potřebujete?" Rozesměju se.

,,Co je? Windows mě rozčiluje."

,,Takže když vám to teď nevrátím, zezelenáte?" Přejdu na druhou stranu místnosti.

,,Ne." Uchechtne se. ,,Tak jednoduše to nefunguje."

,,A když vás ještě navíc bodnu třeba propiskou do zadku?"

,,Starkovy geny se ve vás nezapřou." Začne se smíchem zmenšovat rozpětí zobrazení.

,,Já odcházím!" Vykřikne hystericky Eric, až nadskočím. ,,Už zase vyhrožuje bodáním."

,,To není pravda!" Podám Brucovi rychle jeho, mnou znehodnocený, návod a sama si nejsem pořádně jistá, jestli popírám jeho kecy o mojí rodině, nebo ty Ericovy, týkající se - jak jinak, že jo - osvědčeného tématu, a to bodání do lidí.

,,Tohle taky ne." Ukáže Banner na výpočet načmáraný přes nadpis "Microsoft Office - začínáme".

,,To jo. Já se v aritmetických výpočtech nepletu."

,,Tím chcete říct, že se pletu já?"

,,Tím chci říct, že se Tony spletl při vyvíjení." Mrknu na něj a propletu se mezi Tonym a Stevem ven z laboratoře. Eric už je pryč. Naštěstí. Ten chlap je větší primadona než královna Alžběta.

,,Já, že se spletl?" Vyběhne za mnou Tony.

,,Jo."

,,To tys vyvíjela ten druhý program."

,,Ale já se nepletu." Zopakuju mu. ,,Mimo to, až se vyspím, tak si promluvíme o tom, že ho používáte bez mého svolení."

,,Já jsem hlavně zvědavej, kde ta chyba je, ty chytrá."

,,Zeptej se doktora Bannera, já jdu spát."

,,Je teprve deset večer."

,,V Londýně ne."

,,Máš pravdu. Tam je po poledni."

,,Prostě jdu spát." Ukážu mu prostředníček a zajdu za roh.

********

Za dalšími dvěma zatáčkami, u kterých jsem si ještě byla jakš takš jistá, že vedou alespoň do správné poloviny základny, jsem se opřela o zeď s tím, že prostě počkám, až kolem půjde někdo, kdo nebude Tony, a kdo mi ukáže cestu. Navíc mi bylo špatně.
Mohla jsem tam stát možná deset, možná patnáct minut, než se na chodbě objevil Bucky.