Texting Yoonmin

20.

Okamžitě jak se zaklaply dveře jsem utíkal za Minnem. Našel jsem, ale jen třesoucí se hromádku v mé posteli pod dekou. Přišel jsem k němu a odkryl deku, Plakal. "Minnie proč pláčeš?" "M-Máš s-se mnou akorát p-problémy. "  "To není pravda." Začal jsem mu stírat slzy. "A-ale je. T-teď se o tobě b-bude všude psát že jsi buzna!" "Nebude."  "Ale jo bude... Myslíš že si to nechá pro sebe?" "Musí máme na to smlouvu že nesmí vynášet ven nic z mého soukromý nebo bez mého vědomí."  "Ale má pravdu... Jsem z-z-zrůda... Se na mě podívej." "Okamžitě si přestaň myslet takové blbosti ano." "A-Ale.." "žádné ale Minnie! A pojď něco ti ukážu." Natáhl jsem k němu ruku on si utřel slzyčky a ruku přijal. Za ruku jsem s ním došel až k velkému zrcadlo, které je v tomto pokoji. Jeho jsem si dal před sebe a řekl. "Podívej se na sebe. Jsi krásný." Řekl jsem a ruce jsem mu omotal okolo pasu. "Nejsem." "Ale ano jsi podívej se. Ty vlásky, očka, nosík, plné a tak neodolatelné rty" každou část jeho těla kterou jsem řekl jsem pohladil."Úžasná drobná postava a ten kulatý zadeček." Neodpustil jsem si nezmáčknutí zadečku. "M-moc děkuji." Řekl otočil se a obejmul mě. "Ale na zadek už mi nesahej." "Pročpak?" řekl jsem a provokativně mu ruce opět přiložil na zadek. "Prostě to nedělej dělá to pak semnou divné věci, všechny ty tvoje pohledy a doteky."