Celou školu jsem přemýšlel, jak mu to vrátit a asi vím jak. Normálně jej budu neustále vzrušovat, jakýmkoliv způsobem a nebudu mu chtít s jeho problémem v kalhotách pomoct. Musel jsem se nad svým plánem usmát. Po vyučování pro mě zase přijel. Sedl jsem si vedle něj a pozdravil jej polibkem. "Takže se na mě nezlobíš?" Pohladil mě po stehně. "Né nezlobím." Usmál jsem se. "Takže jedeme domů? nebo chceš třeba do cukrárny?" Zapřemýšlel jsem. "A nemohli bychom prosím jet domů, tam bych se převlékl a pak do cukrárny?" Udělala jsem na něj psí oči, protože mi bylo fakt horko v té košili a necítil jsem se v ní dobře. "Samozřejmě zlato." Dojeli jsme domů. V ložnici jsem najednou měl vše mé oblečení. Yoongi je prostě dokonalý. "Lásko mohu ti vybrat oblečení?" Zazubil se a je souhlasil. Doufám že mě neoblékne jako nějakou bitch. Nakonec to dopadlo v celku dobře.. Tedy až na ty boty doufám že se nezabiju. Jsou to totiž černé 10ti centimetrové podpatky.
Sedli jsme tedy do auta a vyjeli. "Nestydíš se za mě?" Řekl jsem najednou. "Proč bych se za tebe měl stydět?" Řekl nechápavě Yoongi. "Heh no já kluk.. Šaty, podpatky a tak." Začal jsem říkat náhodná slova s tím spojená. "Nestydím se za tebe zlatíčko. Jsi výjimečný a tak krásný." Pohladil mě po stehně.
ČTEŠ
Texting Yoonmin
FanfictionKniha se týká Jimina, který obdivuje modela Yoongiho. Jimin má, ale jedno menší tajemství. Jak na něj bude okolí reagovat? Začne si Yoongi s nesebevědomím Jiminem psát? Začátek: 5. ledna 2018