Texting Yoonmin

55.

Celý čas co jsme tu byli jsme se jen objímali, líbali a především si povídali. "Takže pane Min já vám píchnu takovou látku na uklidnění a za 10 minut už pojedeme." Celých deset minut jsme se líbali a objímali se. Slzy jsem nechal volně téct. "Miluju tě Yoongi." "Já tebe Miluju Jimine." Naposledy jsem jej políbil než odjel. "Operace bude trvat hodinu." Oznámil doktor. Čekal jsem na sedačce před sálem. "Jimine?" Přišla ke mě dáma. Byla to Yoongiho mamka. Okamžitě jak zjistila, že jsem to opravdu já mě obejmula. Slzy nešly zastavit. "Neplakej Minne. Bude to dobré." Hladila mě po zádech. Poté co jsem se uklidnil, jsme si dali kávu a vyčkávali. Po dvou hodinách se stále nic nedělo. Už jsem nervózně přešlapoval. Před dveřmi sálu. Dalších 15 minut. Stále se nic nedělo. Chtělo se mi brečet. "Neboj Minne všechno bude v pořádku." Začala mě uklidnovat. Byl jsem ji za to celkem dost vděčný. Po další hodině už se konečně otevřeli dveře. Nejdřív jela postel s Yoongim a různými přístroji pak doktor. "Pan Min je stabilizovaný během dvou hodin by se měl probudit z narkózy. Vše je v pořádku nelekejte se, že jsme tam byli  trochu déle. Teď jděte za ním." Pronesl s úsměvem doktor. "Hele Minne já už musím jít. Yoongiho pozdravuj. Nemohu tady být déle. Řekla jsem jen, že jdu s kamarádkou na kafe. Nechci, aby manžel věděl, že jsem zde. Je to hrozné, ale on stále nemůže rozdýchat to, že jsi našel tak rozkošného klučinu jako jsi ty." Obejmula mě. "Naschledanou paní Min. Víte mám vás rád." Pronesl jsem a odešel za Yoongim.