Přiveď ho

6.kapitola

Temné sídlo, 3. září, pozdní večerHarryho neusnesly vlastní nohy. Sesunul se na podlahu. Tohle nenáviděl. Plazit se před Voldemortem po kolenou. Prudce, přerývaně oddechoval. Černokněžník se na něj díval se směsicí zalíbení i krutého posměchu."Jsi roztomilý, Harry, když se tak snažíš. Jestli tě tak motivuje, že je Severus v sídle, budu ho zvát častěji," posmíval se mu. "Dáme si pokračování, co ty na to?""Vždyť teď jsme skončili," zakolísal Harrymu hlas. Nedokázal skrýt zděšení."Ty už nemůžeš? Pomůžu ti, neboj," zavrněl Voldemort a pozvednul hůlku."Ne! To jsem neře-!" pokusil se Harry zareagovat, ale kouzlo bylo vyřčeno a on při jeho doteku vykřikl. Zaklínadlo ho okamžitě vzrušilo až na bolestivou úroveň."Vidíš, Harry, jsi plný energie. Copak bys teď chtěl?" Pán zla jen jakoby mimochodem znovu švihl hůlkou. Harrymu propukl oheň ve slabinách. Zkroutil se na podlaze a zatínal zuby, aby nezačal křičet nahlas."P-prosím," vyrazil ze sebe. Z očí mu začaly stékat slzy."O co prosíš?" lačně se zaleskly rudé oči. Na to existovala jediná správná odpověď."U-uspokojit...v-vás," mladík začínal vzlykat, ta bolest se stupňovala na neúnosnou mez."Hodný kluk," zatrylkoval černokněžník. "Na kolena," přikázal. Harry se poslušně vyškrábal do kleku."Můžeš se sám sebe dotýkat." Kdyby se Harry netřásl po celém těle, začal by, když se opatrně dotknul své erekce. Už tohle párkrát zažil a věděl, že se nedokáže udělat, dokud mu to Voldemort nedovolí. Pramínky vzrušení smíchaného s bolestí se mu plazily z klína do celého těla.Věděl, že když na sebe bude moc mírný, jen tím přivolá v lepším případě strohý příkaz přitlačit nebo přitvrzení kouzla. Proto se stiskl prsty trochu víc. Nahlas zasténal. Bolestí? Vzrušením? Nevěděl. Cítil, že ještě chvíli a sebeovládání půjde k čertu a on se rozkřičí. Ale Voldemort to všechno dělal schválně. Jen takhle ho mohl donutit, aby ho pozval dovnitř. Do svých myšlenek. Kdyby si vstup vynutil, nemělo by to ani poloviční efekt."Prosím..." vzlykl. "Zvu....v-vás....P-pros-sím...""Pojď sem, Harry," natáhl muž ruku, jako by to byl projev laskavosti. Mladík se natáhl a téměř mu padl do náruče."Do očí se mi dívej, můj drahý," zasyčel Voldemort. Rudé oči se setkaly se zelenýma a pronikly jimi.S Harrym se zatočil celý svět. Známý pocit, že není jen svým tělem ho zaplavoval velice rychle. Do jeho myšlenek se vplížil Voldemort jako symbiont. Harryho emoce přestaly patřit jen jemu a stejně tak Voldemortovy. Bolest, kterou Harry cítil, se v žáru utrpení přetavila v rozkoš tak naplňující, že nevěděl, jestli sténá nebo vykřikuje.Voldemort přijímal jeho bolest a tavil ji v čisté vzrušení, které na Harryho doléhalo. Bolest a slast. Mezi těmahle dvěma pojmy nedokázal mladík rozlišit, když otevřel mysl svému trýzniteli. Byl tím, do koho bylo téměř hrubě pronikáno a byl i tím, kdo pronikal.Takový příliv vzrušení nemohl ani jeden z nich dlouho vydržet. S Voldemortovým zasyčeným svolením Harry skoro explodoval v orgasmické křeči. Spíš se jen domýšlel než cítil, že Voldemort se na něm uspokojil také a stáhl se z jeho mysli. Téměř hned se z něj Voldemort zvedl."Dokonalý jako vždy, že, Harry?" protáhl a prsty krátce pocuchal Harryho vlasy. "Měl by ses sebrat, čekám, že Severusovi náležitě poděkuješ, než ho pošleš domů. Nechceme přece, aby si myslel, že jsem tě dobře nevychoval." Voldemort s chladným smíchem opustil místnost.Jeho hlas se Harrymu zařezával do uší. Co má v tomhle stavu promerlina dělat se Snapem? Ten hadí bastard to takhle udělal schválně. Aby minimalizoval jakékoliv potěšení, které by Harry ze sexu se Severusem mohl mít.Účinek kouzla ustupoval a Harrymu začala být příšerná zima a zle od žaludku. Hlava začínala hrozit, že se mu rozskočí. Postel byla potřísněná vším možným - potem, spermatem i trochou krve. Harry nedokázal vzít hůlku, aby postel očistil. Prostě se natěsno zabalil do pokrývky a doufal, že se brzo propadne alespoň do bezvědomí.Kruci, Snape mu určitě za chvíli donese ty lektvary. Zázrak, že nepřišel během toho...toho.Vstávej, vstávej, vstávej! Aspoň čistící kouzlo! křičel v něm hlásek posledního zbytku jakés takés hrdosti. Ruka se mu třásla jako starci, když se natáhl pro hůlku. Nejistě s ní mávl a vyslovil zaklínadlo.Kolem zápěstí se mu rozzářily magické okovy. Ucítil mírný tah...a nic se nestalo. Ani kouzlo ne.Že já do těch Bradavic chodil, zalitoval si Harry. Ne, takhle na to nesmím myslet, protože tohle on chce, abych si myslel. Myslím, že Snape už viděl horší věci, než je špinavé prostěradlo. Trochu se usmál. Doufal, že Severus ty lektvary přinese brzo. Měl chuť si hlavu omlátit o nejbližší zeď, jak ho bolela.Nečekal tak dlouho, jako se mu to zdálo. Ostré klepnutí na dveře ohlásilo mistra lektvarů. Kdo jiný by se mu tady taky obtěžoval zaklepat na dveře, že? Voldemort těžko."Dále," zachraptěl. Vlastní hlas mu zněl cize."Pottere, tady jsou ty...U Merlina! Pottere-" Snape se zarazil protože Harry sebral veškeré síly, které mu zbyly, na zuřivou gestikulaci. Severus pochopil. Použil asonická kouzla."Vypadáte strašně," zhodnotil stav kriticky."Děkuju pěkně," zašklebil se Harry. "Mohl bych dostat ten lektvar proti bolesti hlavy a nevolnosti?" poprosil.Za Snapem levitovaly dvě velké karafy s tekutinami a jedna dóza s polotuhým balzámem. Rozhlédl se. V koutě stál stůl s džbánem vody a číší. Odlil do ní trochu vody a nadávkoval lektvary. Harrymu musel pomoct, protože ruce se mu třásly tak, že by číši vylil. Přitom zjistil, že mladík má mírnou horečku. Jeho bystrým pozorovacím reflexům neunikl ani pach sexu v místnosti a skvrny na posteli."Nechám vám tu psané instrukce," řekl mu. Na stole viděl i pergameny a brk. Zběžně naškrábal dávkování a nerozhodně nakročil ke dveřím. Všechno v něm se vzpíralo tomu, že by tady měl Pottera v tomhle stavu nechat. Krucinál, tolikrát tomu klukovi zachránil život a teď nemá, co by udělal.Harrymu se ulevilo skoro hned, sotva se napil."Nechoďte ještě," posadil se na posteli. To byla asi chyba, protože až Snapeův pohled ho přimněl podívat se na sebe dolů. Popravdě řečeno se mistr lektvarů tvářil tak, že vypadal skoro vyděšeně. Jen skoro.Harrymu se od slabin skoro až k ramenům táhla sada modřin tak hustá, že vypadala jako jedna velká. Plus od krku přes hrudník se táhly stopy nehtů. Kdy k tomu přišel? Všechno mu trochu splývalo. Stáhl na sebe znova pokrývku. Vsadil by se, že zezadu vypadá ještě hůř. Beze slova se napůl zabalený do deky odpotácel do koupelny.Pohled do zrcadla jím otřásl. Zdálo se, že nejméně poškozenou částí jeho těla je obličej. Měl jen oteklý ret po kousnutí. Z police vzal koupený regenerační balzám."Pottere, položte ho," objevil se mu Snape za zády."Zrovna dvakrát se mi nechce takhle zůstat," odsekl unaveně Harry."Předávkoval byste se. Na takhle rozsáhlé zhmožděniny se to nepoužívá," opáčil Severus tiše. Vzal mu nádobku z dlaně a podíval se na etiketu."Zvlášť tohohle nepoužívejte moc. Tenhle výrobce používá pár nešetrných náhražek, které jsou levnější. Ale ani ten, co jsem vám udělal já, byste neměl použít na tak velkou plochu těla." Zatímco Snape mluvil, namočil prsty do balzámu a lehce jím potřel mladíkův poraněný ret. Harry skoro ucukl. Snape ho lehce otočil. Tady už nezanechaly stoupy pouze ostré nehty ale i něco kovového."Jestli máte často otevřená zranění, nanášejte balzám jen kolem, ne přímo do rány," poučoval Pottera, zatímco mu ošetřoval tři dlouhé řezy. Zacelovat se začaly velice rychle, takže to nebylo magickou ocelí."A co ty modřiny?" pípl Harry. Snapeovy ruce mu ulevovaly už jen svým dotekem."Byla to vzrušovací kletba, že?" ponuře se otázal Snape. Harry jen kývl."Základní léčivé kouzlo a horká voda. Nic lepšího se s tím dělat nedá. Na dostatečně šetrný lektvar tu nejsou suroviny.""Tu horkou vodu zvládnu," pousmál se hořce Harry. "Zbytek je nejspíš mimo moje možnosti.""To kouzlo jste se učil v pátém ročníku," zkroutil rty Snape."Neříkám, že ho neumím. Říkám, že je mimo moje možnosti," odsekl Harry popuzeně.Tak přece si ho Pán zla nějak pojistil, svitlo lektvaristovi."V tom případě vám s tím vypomůžu," odtušil suše. Než stihl mladík něco namítnout, lehce zakroužil hůlkou. Podlitiny začaly zřetelně blednout, přestože zcela nevymizely."Děkuju," vydechl mladík s úlevou. Bolest konečně plně ustoupila a jemu zbyla bezbřehá únava."Teď už jen ta horká voda. Nepřidáte se?" mrkl na Snapea. Ten ho probodl pohledem. Harry se k němu přitulil."Myslel jsem to celkem i vážně. Stejně vám za vaši laskavost dlužím poděkování," otřel se o něj tváří. Lehce ho poškrábalo jednodenní strniště. Snape byl načichlý výpary z lektvarů, ale nezdálo se to zlé. Byl to prostě Snape."Ještě před chvílí ses ani nemohl pořádně postavit," pozvedl obočí muž. Nechtěl, opravdu nechtěl, sexuálně toužit po mladíkovi, který byl ještě před chvílí pošramocený z minulého sexu a který byl tak vyčerpaný, že se mu klížily oči. A stejně cítil šimravé pacičky vzrušení, když se k němu Harry víceméně úplně nahý tiskl. Pokrývku si jen symbolicky držel u pasu."Hřeješ," zamumlal Harry. Popravdě řečeno neměl už na nic náladu. Vzpomněl si na noc se Snapem. Jak ho držel a hřál celou noc a po sexu se o něj postaral a nechal ho, aby se přitulil... Skoro mu bylo do pláče. Zvlášť, když ho Severus objal."Všiml sis, že skáčeš od vykání k tykání a zase zpátky?" poznamenal lektvarista jen tak mimochodem."To samé ty. Asi zvyk," zahihňal se Harry. Zvedl oči, aby se setkal se Snapeovým pohledem. Natáhl se a lehce se o něj otřel rty. Nemohl odolat, aby se nepřitiskl pevněji. Lehce otevřel rty, aby muže důrazněji pozval. Severus se nenechal dlouho pobízet. Polibek nebyl tak vášnivý jako při jejich sexu, ale o to víc se Harrymu líbilo, že jej ten dotek nezraňuje. Snapeovy rty nebyly přímo jemné ani měkké. Přesto mladík vrněl blahem, když se od sebe odtáhli. V výdechem mu složil hlavu na rameno. Ruce mu složil na hrudník.Snape se trošku nepohodlně zavrtěl. Nějak si předtím nemohl ujasnit, proč mladík tak vítá jeho osobu. Po tom, co viděl dneska, se ocitl trochu víc v obraze. Vnitřně se otřásl. Se vzrušovací kletbou měl pár opravdu nepříjemných zkušeností. Po Cruciu neznal důmyslnější mučící nástroj než právě tuhle kletbu.Uvědomil si, že si prohlíží jizvičky na Harryho zápěstích. Zdály se mu zvláštně pravidelné. Lehce Pottera uchopil za dlaň a pozvedl mu ruku, aby se mohl lépe podívat. To mladíka vyrušilo. Prskl jako kočka a pokusil se mu vytrhnout. Snape už však viděl dost. Harry na něj podrážděně a trucovitě zíral a snažil se, aby Snape na jeho zápěstí neviděl."Měl bys jít do postele," nadhodil lektvarista mírně."Ale-""Pane Pottere, do postele," přerušil přísně Harryho prostesty Severus. Mladík nafoukl tváře a odporoučel se k posteli. Znechuceně se na ni podíval a překvapeně zamrkal. Byla čistá. S úlevou se do ní svalil. Snape se k němu naklonil a sám od sebe ho začal líbat. Jednou rukou si Harryho zezadu podepřel. Ten mu naoplátku zapletl prsty do vlasů.Harryho oči jen zářily, když Snape přerušil jejich kontakt. Sklonil se k jeho uchu. Mladík se zachvěl, když mu přes něj přejel vlahý dech."To kouzlo, kterým si tě pojistil, je omezené jen na hůlkovou magii," zašeptal mu tak tiše, že to Harry skoro ani neslyšel."Já o bezhůlkové nic nevím," odpověděl mu stejně potichu Harry."Prohledej tady knihovnu. Jestli je tu autor jménem Vasil Molockij, něco najdeš."Snape se narovnal. Švihem hůlky zrušil asonická kouzla."Pokud je to vše, pane Pottere, půjdu," kývl na Harryho."Ano je, děkuji," zamrkal na něj mladík. Snape se s prásknutím přemístil a Harry zůstal zase sám.