Uklidil mě do pokoje, který vypadal skoro stejně, jako před sedmi lety. Jediná změna v tomhle pokoji...byla postel.
Jinak se to tu nezměnilo... Nikdy to tu nebylo nejhorší. Prostě barák, který si něco zažil. A tenhle barák přežil mé dětství, takže...
,,A...už jsou tady," ozval se otec stojící u okna. Podíval jsem se taky. Nějaký muž s kloboukem na hlavě a vedle něj černovlasá holka.
To se mi jako snaží najít kamarády?
Vyšli jsme před dům. Dívka ze mě nezpouštěla oči.
,,Takže...tohle je Eren," poplácal mě otec po rameni.
,,Páni...pamatuju si tě ještě jako malého kluka. Já jsem Kenny. Tohle je Mikasa. Tak tě tu vítáme," usmíval se na mě muž s kloboukem na hlavě. Dívka nemluvila. Jen na mě koukala.
Já přikývl a usmál se.
Otec s mužem šli někam stranou a já tu zůstal s tichou sám.
,,Takže...chodíš tady do školy?" něco jsem už říct musel. To ticho bylo hrozné.
,,Mám učení doma," odpověděla mi dívka jednoduše. Jen prosté ,aha' mi uniklo z úst a k tomu přikývnutí.
Pohled ze mě nezpouštěla.
,,Kolik ti je?" moc mě to nezajímalo, ale tak co...
,,15," zase jednoduchá odpověď. Ta holka mě děsí.
Chvíli jsme tam ještě téměř mlčky stáli. Pak s Kennym odešli. T
o byla teda konverzace za všechny prachy. To vám řeknu...
No a já se zavřel v pokoji a poslouchal hudbu.
ČTEŠ
Kousni mě (Riren)
FanfictionTrochu jiná Twilight saga. Mé jméno je Eren Jaeger. Kvůli matčině cestování se svým novým přítelem, jsem se musel na nějaký ten čas odstěhovat k otci. Nudné město, nudní lidé. Co jsem ale opravdu nečekal, že hned v prvních dnech tam, se můj život ú...
