16.

3.8K 273 9
                                        

V noci mě probudil zvláštní zvuk. Jakoby zaskřípání okna. Nějak jsem se tím nezaobíral a svedl to na větr.

Skoro jsem zas usnul, jenže...
Cítil jsem, jak se matrace vedle mě prohíbá. Jakoby si někdo vedle mě lehl. A taky že jo.

Když jsem se otočil, Levi ležel vedle a koukal na mě. Rychle jsem se posadil.
,,Jak ses sem dostal?" zeptal jsem se. V tu chvíli mi nedošlo, že vlastně když umí šplhat po stromech, umí lézt i po domech.
,,Oknem," odpověděl s nezájmem. Byl jsem rád, že tady byl. Že tady byl semnou.
,,A co tu děláš?" chtěl jsem to slyšet. Chtěl jsem slyšet, že přišel zamnou a né za mou krví.

,,To je jedno. Spi," tak teď jsem znejistěl a trochu se odtáhl. Že by opravdu...
,,Přišel jsem se na tebe podívat, blbečku," aha.  Tak dobrý. Povolil jsem a znovu si lehl a zavřel oči.

Jedna Leviho ruka se mi obmotala kolem pasu a druhou paži mi dal pod hlavu. Naprotestoval jsem. Naopak. Víc jsem se k němu natiskl. Bylo mi u něj dobře. Cítil jsem se nejlíp za celý svůj život.

Jediné, co mi vadilo, bylo, že jsem nic neslyšel. Ne, že by ohluchnul. Ale neslyšel jsem Leviho tlukot srdce. Ani se mu hrudník nezvedal pod nádechy a nesnižoval pod výdechy. Bylo to jako ležet v objetí s body pillow.

Jenže tenhle body pillow jsem miloval. On mě k sobě tiskl a já se tiskl k němu. On na mě mluvil. I přes ledovost jeho kůže mě hřál. Nejen na těle, ale i u srdce.

Nakonec jsem v jeho objetí usnul. Uteklo to moc rychle. Brzy bylo ráno. A Levi nikde. Nebyl to sen? Nebyl...cítil jsem tu stále jeho úžasnou vůni. 

Zazvonil budík a vyhnal mě z postele. Rychle jsem jo vypnul a vstal. Zamířil jsem do koupelny a dal si sprchu. Po ránu je nejlepší.

Čistý jsem se pak vydal i s nachystanýma věcma dolů do kuchyně. No...probíhalo to jako každé ráno. Pár otázek...pár odpovědí. Nic extra.

Někdo zazvonil.
,,Ty někoho čekáš?" zamračil jsem se nechápavě na otce. Ten se tvářil stejně a jen zakýval hlavou.
Došel jsem otevřít. Zůstal jsem hledět s otevřenou pusou. Levi. Ale nějak jiný. Černá kožená bunda a černé kalhoty. Byl v tom kuva sexy!

,,Můžem jet?" sledoval mě šedýma očima. Vykoukl jsem za něj. Leskla se za ním krásná bíla audi. Je to vůbec Levi?

,,J-jo," koukal jsem na něj nejistě. Jakoby se přes noc změnil.
,,Erene, kdo to je?!" zavolal otec z kuchyně.
,,Levi. Jedem do školy, jo?" přišel jsem za ním do kuchyně. Otec vstal a odešel ke dveřím.
,,Hele kluku. Něco se stane a já si tě najdu...jasné?" vyhrožoval otec černovláskovi. Já se jen tiše zasmál.
,,Nebojte pane..." uklidnil Levi fotříka.
,,Tati dneska se trochu zdržím," oznámil jsem mu a stoupl si s batohem přehozeným přes rameno vedle Leviho.
Otec přikývl. Levi mi přehodil ruku přes rameno a my se spolu rozešli k autu.

Těším se na Leviho rodinu. Těším se, až je poznám. Ale taky by mě zajímalo, co se s Levim děje. Včera byl ještě úplně odtažitý...a dnes? Třeba je rád, že má někoho, kdo ho má rád takového, jaký je. Myslím tím někoho jiného, než jsou upíři.

Kousni mě (Riren)Kde žijí příběhy. Začni objevovat