Strong to trust 2

13.Díl - Návštěva

Nastal den příjezdu Meredith. Bože,to zase bude! Zase se mi v životě objeví a znepříjemní mi ho.. S Claire jsme ji přichystali pokoj pro hosty a jen jsme vyčkávaly její příjezd. Jelikož nám neřekla, v kolik hodin přijede a už bylo odpoledne, rozhodla jsem se jít prostě za Lukem. "Kdyby už Meredith přijela, tak mě prozvoň a já tu hned budu.." Zamumlala jsem na Claire a vykročila.

"Dobrý den, paní Hemmings!" Pozdravila jsem Lukovu mámu,když mi šla otevřít. "Ahoj Meggie! Poslyš, klidně už nemusíš zvonit a můžeš sem rovnou vejít! Vím že se s Lukem vídáte každičký den a tak by bylo divné, chodit ti otevírat..!" Mrkla na mě mile. "Děkuji, paní Hemmings." Usmála jsem se. "A Meggie?" Zvedla jsem obočí. "Vím že se to nejspíš nehodí, al zeptat se musím... Jak to máte s tím malým?" Usmála se na moje bříško. "No,všechno je v naprostém pořádku!" Poznamenala jsem. "Tak to je skvělé!" Široce se usmála. "Jsem ráda že vám to nevadí.." pokývala jsem hlavou. "Mě a vadit?! Každá žena chce být jednou babičkou!" Mrkla na mě a s talířem bio sušenek mě poslala za Lukem.

"Ťuk, ťuk!" Ušklíbla jsem se. "Čau Meggie!" Políbil mě naléhavě. "Tohle nám posílá tvoje matka.." podala jsem mu talíř. "Zase bio?!" Zkousl si ret. "Náhodou, bio je super! Je to zdravý!" Zamračila jsem se. "Vážně?! Tak to tady buď častěji! Bio se tu vaří pořád!" Protočil oči. Musela jsem se zasmát. "Nepůjdeme se ven projít?" Zeptal se mě po chvíli a já kývla. Sedli jsme si na kopačky kousek od našich domů. "Tvoje máma se mě ptala jak s tím dítětem..Asi se na něj těší,co?" "Jo.těší..A promiň..Říkal jsem ji snad milionkrát aby nic neříkala. ." Zamračil se. "Mě to nevadí!" Usmála jsem se. "Za chvil tu bude moje máma...Budu muset jít,až mě Claire prozvoní.." řekla jsem a hned na to se i stalo. Rozhlédla jsem se k našemu domu a uviděla tam auto. Vstali jsme a šli domů. "Ta se asi nemá špatně,co?!" Uchechtl se Luke a pokývl na auto Meredith.. Bylo velké a diky jeho naleštěnosti vypadalo jako úplně nové. "To nemá.. Je teď v balíku.." protočila jsem oči. "No,tak já už běžím! Miluju tě!" Políbila jsem ho. "Uvidíme se zítra?" Zakňoural. "Jasně že jo!" Kývla jsem. "Jo a taky tě miluju!" Zakřičel ještě a já zmizela za dveřmi.

"Ahoj Meggie!" Prohlížela s mě Meredith. "Čau. ." Zamručela jsem. Chtěla mě obejmout, ale o to jsem vážně nestála! "No, tak jak se máme?" Začala s výslechem. "Skvěle, nic mi nechybí!" Odsekla jsem naschvál. "Uhmm, Claire? Jdu nahoru!" Mrkla jsem a odpochodovala. Ještě jsem se zastavila a slyšela jejich rozhovor.

"Proč je taková?!" Zeptala se Meredith.

Claire: "A jaká?! Jaká je?! Snad si nemyslíš, že se s úplně cizí ženskou bude objímat a tak!"

Meredith: "Nejsem cizí! Jsem její matk-"

Claire: "Ticho! Tak tohle už neříkej! Nikdy jsi se k ní jako matka nechovala, tak se to už nesnaž napravovat! Už je pozdě!"

Meredith: "Já jsem vždycky věděla že s tebou není domluva.. Že u tebe Meggie nikdy neměla skončit!" Odpověděla Meredith a šla za mnou. Rychle jsem utíkala do pokoje a tam zapla notebook a předstírala, že jsem zaneprázdněná.

Meredith zaklepala a vešla. "Megg-" "obvykle se čeká na pozvání, než vejdeš.." přerušila jsem jí. "Tak fájn,můžu dál?" Šla zpět ke dveřím. Kývla jsem a ona šla zpět ke mě. "Meggie.." začala znovu a tentokrát jsem ji už nepřerušovala. "Vím že jsem se k tobě nikdy nechovala tak, jak by se měla matka k dceři chovat, ale proto tu jsem! Chci to nějak odčinit! Jen...jen mi řekni jak!" Zaskuhrala. "To už nejde! Teď už je mi devatenáct! Už tě nepotřebuju stejně tak,jako tys nepotřebovala kdysi mě!" Zakroutila jsem hlavou. "Ale já tě potřebuju teď! Meggie!" Zamračila se. "Hmm, jdi hledat jinam... Já už jsem jiná! Už nebudu ta ustrašená, malá holka co kvůli tobě brečela! Už je to pryč! Život mě naučil! Jak k tobě mám být sakra milá za tohle všechno?!" Chytila jsem se za hlavu.

Tak, další díl je tu! :))

Vím, teď to je o ničem, ale to se rozjede! ;)))