Strong to trust 2

25.Díl- Návštěva

Cesta trvala neskutečně dlouho. "Neříkal jsi náhodou, že je to docela blízko?!" Zamručela jsem. Danny se uchechtl. "Mě se to zda jako blízko...Jezdím tuhle trasu tak často, že už mi to nepřijde jako dálka.." usmál se pohotově. "Cože? Vždyť je to přes 80 kilometrů!" Vyjekla jsem. "Jsi vazbě roztomilá když se zlobíš!" Uculil se. Protočila jsem oči a odvrátila pohled k okýnku.

***********

"Páni! Je tady vůbec někdo chudej?!" Vydechla jsem. Všude jsou velké domy s velkou zahradou a luxusním zařízením. Každý dům vypadá jinak, ale přesto jsou všechny stejně hezké. Danny se jen usmál. "V nějakým takovým domě bych chtěla bydlet.." usmála jsem se. "Věřím že se ti to splní! Luke pro tebe udělá první poslední...Miluje tě!" mrkl." Víš já..taky ho miluju, ale náš rozchod jsem myslela vážně definitivně!" Zamračila jsem se. "To jako fakt? Bože...Nechápu důvod.." zakroutil hlavou. "Stačí že ho vím já a Luke! Tvoje věc to není!" Sykla jsem. "Sorry, nechtěl jsem tě naštvat!" Pokrčil rameny. "P-promiň...Omlouvám se..Já jenom že už mám dost tohohle vysvětlování.." zakroutila jsem hlavou. "Jo, to asi chápu..Ty promiň.." omluvil se taky. "Do smrti dobrý?" Ušklíbl se a plácnul si s mnou. Oba jsme se na sebe usmáli. Netušila bych, že je kromě Luka ještě někdo takhle skvělý..

"Tak, jsme tady Meggie!" Řekl. "Wow! Děláš si srandu?! Tady bydlíš?!" Vyhrkla jsem. "Jo, tenhle dům je můj..." oznámil. "Bože můj! Ty jsi milionář nebo co?!" Ušklíbla jsem se a vyběhla ven z auta. Všechno je tu velké a moderní! Je to tady boží! Strašně ráda bych se tu procházela a objevovala, ale musím co nejdřív za Lukem. "Jdeme?" Pokývl na mě Danny a otevřel mi vchodové dveře. "Luku?! Jsem tady! A vedu ti návštěvu!" Zvolal Danny." To znamená, že on o mém příjezdu ani trochu nevěděl?!" Přihmouřila jsem oči. "Promiň.." pokrčil rameny a šel nejspíš za Lukem. Následovala jsem ho. "Čau! Máš tady návštěvu.." oznámil Danny Lukovi. "Je tady Meggie!" Špitl tiše Danny."Co? C- Panebožeee!" Vyhrkl Luke. Čekala  jsem za rohem, ale i tak jsem ho slyšela. "V pohodě kámo?!" Zeptal se pobaveně Danny. "Drž hubu a pomoz mi!" Sykl Luke. Luke lítal po obýváku jako vítr. Sem tam a sbíral všechno co kde leželo. Asi po minutě se tu konečně objevil. "A-ahoj Meggie!" Pozdravil mě. To, jakým stylem vyslovil moje jméno mě zahřálo u srdce. Najednou mě všechny moje obavy z našeho setkání opustily. Pevně jsem ho objala a on mě k sobě ještě pevněji tiskl. Nasávala jsem jeho vůni....Tak úžasný pocit! Po nějaké chvíli toho nejbezpečnějšího objetí jsem se odtrhla.  Chvilku jsme jen tak stáli a dívali se vzájemně do očí. "Jsi tak krásná..Chyběla jsi mi.." usmál se a pohladil mě po tváři. "Ty mě taky!" Stekla mi po tváři slza. Najednou jsem se neudržela a...a vlepila Lukovi facku. "Au! Za co?!" Ušklíbl se. "Za to že jsi mi nic neřekl!" Rozbrečela jsem se. "O čem to mluvíš?" Podivil se. "O tvý nemoci! Vím to!" Vyjekla jsem. "C -co všechno víš?" Zeptal se pomalu. "Vlastně skoro nic..Čekám, že si o tom promluvíme!" Řekla jsem. "Jo, máš pravdu..A vím, tu facku jsem si zasloužil.." kývl. Vlepila jsem mu další. "Tuhle taky!" Vyjekla jsem. "Dobře...Chápu to.." řekl.

"Jak jsi mě našla?!" Usmál se a oba dva jsme si sedli na pohovku. "Danny...Je strašně fajn a jen díky němu jsem tady...Luku, řekni mi prosím úplně celou pravdu o tvé nemoci.." řekla jsem. "To není důležitý.. " řekl. "Luku, je to důležitý! Je to teď důležitý víc než cokoliv na světě!" Zamračila jsme se. "Ne,nejdůležitější jsi ty a ta malá.." Zaculil se. "Luku, prosím.." chytila jsem ho za ruku..Luke poraženecky kývl. "Víš, začalo to normálním odběrem krve..Když mi doktor volal výsledky, oznámil mi že mám možná rakovinu...Byl jsem na milionech vyšetření a ukázalo se, že se nádor největšuje, takže snad neumřu.." Ušklíbl se. "Luku, prosím tě nech si ty srandičky! Tohle je vážný.. J-je mi to strašně líto!" Do očí se mi vehnaly slzy. "Ne, Meg! Je to v poho...Nerozšiřuje se to.." otřel mi slzu z tváře. "J-já vím, ale...Bože můj!" Rozbrečela jsem se naplno. Luke má rakovinu! On má rakovinu! Bože! "A-a jak dlouho už t víš?" Zeptala jsem se mezi slzami. "Věděl jsem to ještě tehdy, když jsme spolu byli.." řekl. "Cože?! J-jak jsem si mohla nevšimnout nějakých příznaků?!" Vyjekla jsem. "Byla jsem tak pitomá!" Chytila jsem se za hlavu. "Ne ne, Meg! Nemohla jsi to poznat.." řekl. Jeho slova mě utěšovala, ale bylo mi na nic. Nemůžu uvěřit že se tohle děje.."Obejmi mě.." řekla jsem a otírala si slzy. Luke mě ihned pevně přitiskl k sobě. Teď jsem se cítila v bezpečí. A až teď jsem si všimla, že tu vůbec není Danny. Došlo mi, že nás chtěl nechat o samotě. On je prostě hrozně moc hodnej! Luke svůj stisk povolil a já se pomalu napřimovala zpět do sedu. Byli jsme u sebe blízko...Hodně blízko. Dívali jsme se na sebe a v domě vládlo ticho. Luke se ke mě ještě o trochu více přiblížil. "T-tohle nejde..." šeptla jsem a vstala.

*Pohled Luka*

Nemůžu uvěřit tomu, že po tak dlouhé době zase vidím Meggie! Je snad ještě krásnější! Když jsem odjel sem, naivně jsem si myslel že mi to pomůže zapomenout na mojí lásku k Meg, ale teď když je tady, si uvědomuju že to stejně nejde! Miluju jí a vždycky budu! Ale ona nestála an o polibek.. Už jsme byli tak blízko! Tak moc blízko ke střetnutí našich rtů a ona to pokazila...

"To přece není možný, že by ke mě už nic necítila, ne?!" Vrtalo mi hlavou.

"Hele kámo, věř že ona tě miluje stejně tak jako ty jí.." mrkl na mě Danny.

"Myslíš?...Víš když se tu objevila a chvíli jsme si povídali, blesklo mi hlavou že bych měl dokončit to, co jsem nestihl, protože se se mnou rozešla.." řekl jsem.

"Měl bys to udělat... Vím že ti Meg padne kolem krku.." usmál se Danny.

"Jenže co když mě znovu odmítne?! To už bych vážně nezvládl.." kroutil jsem hlavou.

"Hemmings! Prober se! Ona tě chce taky zpátky!" Bouchl mě Dann do ramene.

Třeba má pravdu! Třeba ke mě Meg cítí ještě pořád to samé! Musím to zkusit! Musím zkusit dokončit to, co jsem nestihl.

Tak, poděkovat bych moc chtěla Cute_Hemmings za krásnou zprávu <3<3

Tak,co si o díle myslíte? :)) :O