Zima... byla zima.... foukal studený vítr a v něm poletovaly chladné vločky.... teplo... teplo jiného těla které mě tiskli k sobě.... ruce... silné ruce které mě drželi v náruči a tiskli k sobě abych se zahrál... kabát... kabát který mi přehodil přes ramena abych nezmrzl... slzy.... slzy zaschlé na mých tvářích... krev.... krev tekoucí z mých ran... bouřlivá obloha.... přesně tak vypadali jeho oči.... šedé... jako mraky před bouří.... ne jako u něj... ne jako ty chladné a krvelačné oči azurové barvy.... šála... měl šálu která mu zakrývala obličej... je mi zima.... pořád mi je zima..... spánek... sladký spánek ke kterému mě klidná chůze spolu s teplem donutí... to je to jediné co si z toho dne pamatuji...
Byla noc, a venku padal sníh. Miluju zimu, a noční procházky, venku skoro nikdo není a já mám klid. Rád se přicházím zapadlími uličkami. Z mého rozjímání nad chladnou nocí mě vyrušil pláč. Tichý a zoufalý pláč. Dojdu až tam a uvidím malého bělovlasého chlapce který na sobě nemá nic jiného než dlouhou bílou zašpiněnou košili která mu i když sedí na kusu krabice s koleny přitáhlími k sobě sahá skoro po kolena. Na tvářích má slzy a na sobě zaschlou krev. Dojdu k němu, nevšímá si mě. Sundám si kabát a dám mu ho pres ramena, je celý promrzlí... zvedne hlavu a pak ji opět sklopí. Vezmu ho do náruče a vydám se i s ním do mého bytu. Neunesl jsem ho.... jen chci aby se zahřál... jednou rukou ho držím pod zadkem aby nespadl a tou druhou ho hladím po zádech.
---
Takže první kapitola je na světě. Nějaké návrhy pro jména postav?
ČTEŠ
krásný pro bolest
Short Story,,Si nádherný.." zapředl sladce a v ten okamžik nůž opět přejel po mé ruce. Opět ze mě tekla krev.. z očí se mi valily slzy...
