kaktusová romance

okamžitě jí pusť

„ Teď jsou na řadě turnaje ve fotbale a vybíjené." Prohlásil Martin, jakmile jsme se všichni dostavili na plac před jídelnu. A sakra. Před chvílí jsem plavala a teď ještě běhat? Oni mě chtějí zabít. „ první hraje zmijozel a havraspár." Rozhodl Philip, který zastával funkci fotbalového rozhodčího. „ jde se na to. Tohle musíme vyhrát!" zakřičel Parker. Že by se už konečně začal zapojovat? Stoupli jsme si do hřiště a proti nám nastoupil stejně sebevědomý Havraspár. Philip pískl a my mohli začít hrát. Jo asi pěti minutách všem holkám došlo, že se nemusí moc hýbat a natož běhat, protože za nás veškerou práci zastali kluci. Vyhráli jsme! Jen díky nim neměli havraspárští žádnou šanci. Jako další hráli další dva oddíly. Vyhrál Nebelvír. Nakonec jsme hráli mi proti nebelvíru. Z celého turnaje jsme vyšli jako vítězové. Na řadě byla vybíjená. Začínal havraspár a Nebelvír. Poté mi a mrzimor. Už od začátku jsme vedli. Míče se ujal Jack, který přihrál Parkerovi.ten okamžitě hodil míč do vedlejšího hřiště. Nějak to ale nevypočítal. Ne že by netrefil, spíš šlo o to, do koho se trefil. Míč totiž naprosto přesně zasáhl Bellyinu plastickou tvářičku, od které se odrazil a trefil ještě holčinu před ní. Bella se okamžitě chytla za tvář a běžela za Elou, ale za to Parker, ten se málem zadusil smíchy. Čekala jsem, že za ní půjde, ale on nic. Prostě stál a smál se jí. Jeho smích je tak nakažlivý, že za chvíli jsme se smáli všichni. Tedy až na Bellu. A zoufale přesvědčovala Elu, že má těžký otřes mozku a musí do nemocnice. Ela to nakonec vzdala a vzala jí s sebou na marodku. A my mohli hrát dál. Nakonec jsme je ale bez problému porazili. Takže vítěznou bitvu jsme vedli proti havraspáru. My vyhráli! I když jsem k tomu pramálo přispěla, radovala jsem se spolu s ostatními. Za patnáct minut je večeře a po ní ta sešlost v hlavní budově. Jelikož jsem šíleně zpocená a vlasy mi smrdí vodou z jezera, vlezu do sprchy hned. Holky se totiž budou chtít taky vysprchovat a po večeři to všechny nemáme šanci stihnout. Ostatní ještě nepřišli. Boty jsem si nechala u postele a šla jsem do koupelny. Svlékla jsem se a vlezla do sprchy. Umyla jsem si i vlasy. Po pěti minutách jsem vylezla, ale jelikož jsem si zapomněla čisté věci na posteli, musela jsem se tam vydat v ručníku. To jsem ale neměla dělat. Hned jak jsem vylezla z koupelny, uviděla jsem Denny bez trička a nad ní sklánějícího se Davida. Naštěstí si mě ani jeden z nich nevšiml. Zalezla jsem zpět do koupelny a znovu si na sebe oblékla to špinavé oblečení. Pořád lepší, než ten krátký ručník. Mám tu čekat nebo ne? Když jsem ale po chvíli slyšela tlumené vzdychy, měla jsem jasno. Musím pryč. Vezmu to okýnkem. Doufám, že se tudy protáhnu. Najednou se ozve další pár vzdechů. Musím si pospíšit. Co budu ale venku dělat bez bot? Ty jsem si nechala u postele a v žabkách ven nelezu. Šlápla jsem na zavřený záchod, otevřela to malé okno a vydrápala se do něj. Půlka je za mnou. To okno je ale dost vysoko. Jestli si něco zlomím, Denny mi bude do nemocnice nosit sladkosti. To zvládnu. Jedna noha, druhá noha a skok. Au moje nožky. Kterej idiot sem dal ty kamínky? „ co to tu nacvičuješ?" jo tak tys tu chyběl, chlapče. Parker má skvělou super schopnost objevovat se vždy, když to nejmíň potřebuju. „co je ti do toho Parkere?" ozvala jsem se. „ no, jenže místo večeře, na které už máš deset minut být, tu lezeš oknem ze své chatky bez bot a vypadáš jako špion." Smál se mi. Ha ha ha. Děsně vtipný. „ ty bys poslouchal třeba Danielovy vzdechy, kdyby si do chatky někoho přivedl a neřekl ti o tom?" ohradila jsem se. „ tak odtud vítr fouká. Ne normálně bych mu řekl, ať jde píchat někam jinam. Ale když ty ses rozhodla pro tuhle blbost, měla sis vzít alespoň botičky, princezno" směje se mi dál. „ obyčejně si do sprchy beru boty. A teď budu muset stejně čekat, než to dodělají, abych mohla jít na večeři, protože takhle bych si leda tak píchla něco do nohy. Asi příště zkusím to, co jsi říkal ty." Už mám takový hlad. „ našel jsem řešení, ale nebude se ti líbit" zasmál se a začal se ke mně přibližovat. To ne. Přišel, chytl mě a vzal mě do náručí. „ Parkere dej mě dolů. Já si na jídlo dojdu pak." On mě ale neposlouchal. „ no jasně. Vždyť slyším, jak ti kručí v břiše. Než to dodělají, tak bys tam hlady umřela" začal se řehtat jako šílenec. Jako malej. Fakt. Vstoupili jsme do jídelny. No výborně. Všechny pohledy se od talířů se škubánkami přesunuly na nás dva. Parkerovi to ale bylo nejspíš jedno. Bella byla navíc stále na marodce, takže mu neměl kdo udělat scénu. Donesl mě ke stolu, kde už seděli kluci a došel mi pro tác s jídlem. Pak znovu odešel i pro svou večeři. „ děkuju, Parkere, vážně" poděkovala jsem. Byla jsem mu opravdu vděčná, jelikož Denny ještě nepřišla a podle mě jim to bude ještě trvat. „ kde si nechala boty Katie?" ptal se Daniel „ v chatce. Měla jsem dost na pilno." Uculila jsem se, ale Daniel to očividně nepochopil. „ a kde jsi narazila na Parkera?" zajímal se James. Tohle je jako výslech. Díky bohu se slova ujal Parker. „ co bys dělal, kdybys šel výjimečně pozdě na večeři a nějaká sexy holka se snažila vylézt oknem z koupelny? A ono by se jí to povedlo, ale zjistila by, že nemá boty a dole jsou kamínky. taky bys jí jako správný gentleman pomohl ne?" „ no samozřejmě." Odpověděl James. Vtom se do jídelny přiřítila Dee s Davidem. Po delším zkoumání šlo poznat, že má Dee obráceně tričko. Koukla jsem se na Parkera, který to taky zjistil a oba jsme propukli v hlasitý smích. „ Už je nám to asi jasný" smál se Jack. Dál už jsme to ale neřešili. Jack a Daniel probírali něco ohledně posilování a James s Parkerem byli zamyšlení, a nevnímali. Já už ty škubánky nemohla, ale nechtěla jsem šlapat na tu špinavou, jídelní podlahu. Je mi ale blbý znovu říkat Parkerovi. Jak se ale dostanu do chatky? „ naskoč" ozvalo se za mnou. „ ehm vážně?" usmála jsem se na Alexe. „ jasně. Přece bys nechtěla šlapat na tu nechutnou podlahu" má pravdu. Prvně mi ale odnesl tác a pak se pro mě vrátil a já mu skočila na záda. „ tak kluci, díky za milou společnost, ale mě už přišel odnos" zasmála jsem se. „ tak na té večerní sešlosti Katie, ale to už bych si být tebou vzal boty." Dělal si ze mě srandu Jack. „ budu na to myslet Jacku." Alexe asi přestalo bavit čekat, než se vykecám, a tak mě začal lechtat na nohou a já se začala hrozně smát. Málem bych spadla, ale na poslední chvíli jsem ho rukama objala a přehoupla se k němu do náruče. Alex mě sotva chytil, ale dostal tak hrozný záchvat smíchu, že mě málem upustil. Po chvíli se k němu přidali i ostatní kluci. Až na Parkera. Ten vypadal, jako by snědl citron. Nechápu proč. Alex už ale odešel z jídelny, a tak jsem se nemohla zeptat. U nás v chatce mě posadil na postel a došel mi pro boty. „ vážně si mi pomohl. Díky Alexi." Sedl si vedle mě na postel a znovu mě začal lechtat. Rukama putoval po mém těle, a to i na místa, kde mi to nebylo dvakrát nejpříjemnější. „ Alexi prosím nech toho. Počůrám se." Přes smích jsem nemohla skoro mluvit. „ a co za to zlato?" dělal si ze mě ještě srandu. „ cokoliv, jen přestaň, vážně už to dlouho nevydržím." „ no fajn" usmál se. sedl si na mě a chytil mi ruce. Tohle není dobrý. Začal se přibližovat a najednou přitiskl své rty na ty mé. Jeho rty byli sice jemné, ale mně to bylo extrémně nepříjemné. Jelikož mi držel ruce, nemohla jsem se bránit. Nespolupracovala jsem, ale jemu to bylo úplně jedno. Začala jsem sebou škubat a snažila se křičet. konečně se odtáhl, ale neslezl ze mě. „ Alexi nech toho a okamžitě ze mě slez. Nelíbí se mi to." Křikla jsem. On mě ale neposlouchal a zase se začal přibližovat. „ prosím nee" plakala jsem. Jeho boule na kalhotách se začala zvětšovat a mě po tvářích tekl vodopád slz. „ okamžitě z ní slez, ty kreténe!!" zařval někdo ode dveří. S Alexem to ale ani nehlo. Pak se po něm ale natáhly dvě velké, potetované ruce a sundaly ho ze mě. „ tys mi nerozuměl, ty čůráku?" Parker. Najednou jsem slyšela ránu. Zvedla jsem se a vidím, jak Parker mlátí do Alexe, který se snaží bránit. „ jestli se k ní ještě někdy přiblížíš, zmlátím tě tak, že už se nezvedneš, jasný?" „ j jo" . Parker ho vzal za tričko a vyhodil z chatky ven. Zabouchl za ním dveře a přišel za mnou. „ jdi v pořádku, Katie? Neudělal ti nic?" zeptal se a já se zmohla jen na slabé zavrtění hlavou. Parker mi otřel slzy z tváří a přitiskl si mě k sobě. Miluju jeho objetí. Lehl si se mnou na Dennyinu postel a hladil mě po ruce. Uklidňovalo mě to. „ panebože Katie, co se stalo? proč z naší chatky odešel Alex celej od krve a proč se tu teď válíš s Parkerem ?" vychrlila ze sebe Denny okamžitě, co vletěla do chatky. Mě se po tvářích zase začali kutálet slzy. „ hele ona ti to vysvětlí potom, protože jak vidíš, teď jí leda tak přitěžuješ. Vezmu jí k sobě do chatky. Vy se tu zatím můžete připravit. A neboj, víc jak ten kretén, co tu byl před chvílí, jí vážně neublížím." Odpověděl jí Parker, přitiskl si mě k sobě a vzal mě k sobě do chatky. „ neboj, nikdo tu nebude. Kluci připravujou tu party." Odpověděl mi na mou nevyřčenou otázku. Znovu mě položil na postel a lehl si ke mně. Ležela jsem mu na hrudi a odpočívala. Zrovna mi bylo absolutně jedno, jestli má holku nebo ne, prostě jsem potřebovala oporu. „ d děkuju." Vymáčkla jsem ze sebe po chvíli. „ nemáš vůbec zač Katie. Kdykoliv bych to pro tebe udělal znovu. Kdyby tě ještě obtěžoval, tak mi řekni a já to vyřeším jo?" kývla jsem a znovu se na něj položila. „ jsi krásná" Parkere uvádíš mě do rozpaků. Ignorovala jsem to a víc se k němu přitiskla. On mě hladil ve vlasech a já si užívala tuhle skoro dokonalou chvíli.