kaktusová romance

nechci lítost

„ jak jsi vůbec věděl, co se děje? To si nás sledoval ?" „ no tak nějak. Prostě už na obědě se mi nelíbilo to, jak se tě dotýká, a tak jsem si to šel zkontrolovat. Už ho chvíli znám. Bydlí se svou matkou kousek od nás. Na první pohled vypadá, že je v pohodě, ale jinak je to hajzl. Ale většinou tohle zkouší na holky, se kterými už nějaký ten čas byl, ne na někoho s kým se moc nebaví." Aha „ no tak to by sedělo. Víš, o poledním klidu jsme se byli s klukama koupat v jezeru no a pak jsme šli spolu zpět." Parkera to očividně zaskočilo. „ a když jsme šli, uviděli jsme Denny s Davidem při romantické chvilce. Nechtěla jsem je rušit, a tak jsem ho poprosila, jestli by nenašel do tábora jinou cestu. Šli jsme nějakým houštím a já zakopla o kořen a skutálela jsem se dolů ze stráně. On mi přišel pomoct a trval na tom, že mě zpět ponese. A až u tábora se mi podařilo přemluvit ho, aby mě pustil. Nic se mi sice nestalo, ale bylo to divný." Řekla jsem Parkerovi celou pravdu. „ tak teď už je mi to jasný. Měl jsem ti to říct dřív. A nejvíc mě na tom sere to, že ten ubožák tě viděl v plavkách! Na tebe v plavkách se můžu koukat jen já." Usmál se. „ neměl bys tohle říkat Belle? Víš, moc ti děkuju za záchranu. Skvěle se mi s tebou povídá a máš opravdu pohodlnou hruď, ale tohle není správný. Taky by se mi nelíbilo, kdyby nějaká cizí holka ležela mýmu klukovi na hrudi." Nechtěla jsem to říkat, ale vážně. Co kdyby sem třeba přišla Bella? Co by jí řekl? Neboj, chodím s tebou, ale tuhle holku jsem zachránil před znásilněním a teď se tu s ní válím v posteli a říkám jí, jak je krásná? To asi ne. „ Bella je mi absolutně jedno. Jo v Londýně si hrajeme na pár, ale tady ne. Tady si můžu dělat relativně, co chci." To znělo, jako bych byla jen pro zábavu. Užije si a odkopne mě. Nad čím to zase přemýšlím, nechodíme spolu ani spolu nic nemáme. „ hrajete si na pár? Nechápu." „ vím, že si nás slyšela. Nejsi tak dokonalej pion, jak si myslíš. Ale stejně ti asi dlužím vysvětlení." A do háje. On mě za tou chatkou vážně viděl? To je trapas. „ asi" špitla jsem. Vážně se cítím trapně. „ můj otec v Londýně vlastní ohromnou stavební firmu. A já jako jeho syn a jeho nástupce jí mám reprezentovat. Dělal jsem ale přesnej opak. Chodil za školu, chlastal, pořádal u nás v domě party, kouřil a příležitostně bral i drogy." Zděsila jsem se. „ všechno to vyvrcholilo v den, kdy u nás měl otec nějakou sešlost s lidmi z jeho práce. Sháněl investory, aby mohl rozšířit firmu. Já jsem tam nesměl chybět. V ten den se se mnou rozešla moje holka a já se neskutečně ožral. Přišel jsem na ten jeho večírek totálně na sračky a řval na něj, že za všechno může on. Nakonec jsem si stoupl k mikrofonu a před všemi těmi lidmi se pozvracel." Povzdechl si. Bylo na něm vidět, že se za to stydí. „ otci nakonec došla trpělivost. V tu dobu se snažil svou firmu spojit s firmou Bellyina otce. Nakonec z nich vypadlo, že aby se firma později spojila, máme s Bellou tvořit pár. Ona byla nadšená a já se to snažil nějak vyřešit. Tolikrát jsem utekl z domu, ubližoval si, ale nic." Vyhrnul si rukáv od mikiny a ukázal mi pravé zápěstí, na kterém byly viditelné stopy po řezech žiletkou. Panebože. Chytila jsem jeho ruku, a přejela po těch řezech prstem. Začínaly mi znovu téct slzy. Parker mi zvedl hlavu a usmál se. „ nic ale nepomohlo. Takže otec přede všemi oznámil, že jsme s Bellou spolu a mě vyhrožoval, že jestli ještě něco provedu, ublíží Miley. To je moje malá sestra, víš. Určitě by ses jí líbila." Usmál se. „ tahle dohoda trvá do doby, než nám oběma nebude osmnáct. Což Belle bude za měsíc. Doufám, že potom prostě dodělám školu, převezmu firmu a s Bellou už nebudeme mít nic společnýho." Bylo na něm vidět, jak moc se na tu chvíli těšil. „ mrzí mě to. Oproti tomu, co zažíváš ty, je můj život pohádka." „ nech toho káčátko. Nechci lítost" zasmál se. „ chci jen, abys tu byla se mnou a neodsoudila mě za to, co si právě slyšela." Jeho oči se na mě naléhavě podívaly. Jako by potřeboval slyšet, že se pro mě v mých očích nezměnil. „ nemám to v plánu. Jen e ke mně chovej jako do teď a už mě od sebe neodstrkuj, prosím." „ už nebudu. Už nikdy." Usmál se a políbil mě na čelo.

„Neměli bychom už jít na tu party?" došlo mi po chvíli. „ já nevěděl, že tam po tom všem ještě chceš jít. Je možný, že se tam objeví i Alex" řekl váhavě Parker. „ když tam budu s tebou, nemám se čeho bát ne?" usmála jsem se. „ tak vzhůru na party" „ jen se ještě dojdu převlíct. Počkáš na mě před chatkou?" zeptala jsem se, když jsme došli k naší chatce. On jen kývl a já zapadla dovnitř. Nebudu to nějak přehánět. Prostě si vezmu černý rifle a světle růžové tílko. Ještě si dám řasenku a učešu vlasy. Tak a hotovo.

„sluší ti to" polichotil mi Parker. „ děkuju. Tak,můžeme jít" řekla jsem a pořád nemohla uvěřit tomu, co mi Parker před párminutami řekl. Jakej kus sebe mi odhalil