kaktusová romance

pořád jsi mi neodpustila?

Parker

Když jsem uviděl, jak se raft otočil, snažil jsem se ho s Danielem otočit zpět. A povedlo se. Jack se snažil dostat do lodi a pak pomáhal nahoru Adel a Chloe. Nakonec na raft vyskočil i Daniel, ale někdo chyběl. Kde je Katie? Neviděl jsem jí. Na hladině není. Jack na mě něco křičel, ale proud je táhl dál po řece. Za chvíli jsem je už neviděl. Snažil jsem se doplavat na místo, kde se raft převrátil a Katie vypadla. Nikde ale nebyla. Mám hrozný strach. Co když se praštila hlavou o kámen nebo jí peřeje odtáhly někam daleko? Nepřežil bych, kdyby se jí něco stalo. Zmatkoval jsem. Voda mě unášela dál a dál a já jí pořád neviděl. Chytil jsem se kamene, jinak by mě voda strhla zpět do proudu. Uviděl jsem jí. Ještě chvíli bojovala s vlnami, ale neměla proti nim žádnou šanci. Topila se a já zápasil s proudem, abych u ní byl co nejdřív. Než jsem to ale stihl, tak její bezvládné tělíčko už unášela řeka. Kurva. Doplaval jsem k ní a chytl ji za pas a vytáhl na hladinu. Nereagovala. Vší silou jsem se snažil dostat nás na břeh. Po vleklém souboji s vlnami se mi to podařilo. Vytáhla jsem Kat ven a snažil se jí probudit. Prosím, dýchej. Povedlo se. Zamžourala a pomalu otevřela oči. Dlouho jí to ale nevydrželo. Víčka jí klesla a ona znovu usnula. Nechal jsem jí. Měl jsem totiž další problém. Nemám absolutní potuchy, kde jsme. Nikdo už kolem nás nebyl. Měl bych se jít podívat, kudy bychom se mohli vrátit, ale nemohl jsem se od Katie hnout. Pomalu, abych jí nevzbudil, jsem jí nadzdvihl a položil ji na sebe. Její nohy jsem si přitáhl do klína a snažil se jí zahřát. Byla úplně ledová. Tohle oba odstonáme. A taky to byla po pár dnech první příležitost, jak jí mít u sebe. Celé dva dny se mi vyhýbala, seč mohla. Děsilo mě to. Měl jsem strach z toho, že mi neodpustí, že mě nenávidí nebo že se něco stane a ona si tu najde někoho dalšího. Třeba toho debila Connora. Udělal jsem hroznou hloupost. Já vím. Ale neměl jsem na výběr. Ona u toho neměla být. Litoval jsem toho. Sakra moc. Ale vzít zpět už se to nedalo. Když mi ale u é vody přiznala, že mě taky miluje, měl jsem pocit, jako bychom k sobě patřili. Takové city jsem nikdy k nikomu nechoval. Dáme se zase dohromady. Musíme. Najednou se mi Katie začala hýbat v náručí. „ Parkere?" promluvila rozespale. Mohla spát asi hodinu. „ jo jsem tu s tebou." Usmál jsem se. Byla roztomilá. Zbožňuju, jak mě oslovuje. „ co tu děláš? A kde jsou ostatní? Nestalo se jim něco?" zajímalo ji. „ dostal jsem tě na břeh. Bál jsem se o tebe. Tohle už mi nikdy nedělej prosím." „ ehm a kde jsou ostatní?" na moje slova nereagovala. „odpluli. Proud je nesl dál. A ty další rafty sem neviděl." Mluvil jsem stručně. „ jo a mohl bys mě prosím pustit. Přece jen spolu nic nemáme a ty máš přítelkyni." Povzdechl jsem si a pustil ji. Čekal jsem to, ale stejně jsem si nemohl pomoct. Odsedla si ode mě pryč. I když si to nepřiznala, tak moje náruč jí vyhovovala. Teď se zatřásla zimou a ruce si stáhla kolem těla. Mrzne. Přitáhl jsem si jí teda vedle sebe a obtočil kolem ní ruku. Nebránila se. „ pořád si mi neodpustila?" „ a měla bych?" podle hlasu jsem poznal, že ji to trápí. Stejně jako mě. Věděl jsem od Denny, která mi i přes svojí značnou nechuť k mé osobě prozradila, jak to s ní doopravdy je. Jak moc jsem jí ublížil. Že si své uplakané oči zakrývá make-upem a ve společnosti se snaží chovat naprosto normálně. Jediný, komu dává najevo, jak moc je z toho v prdeli je Dee. Když je prý ale sama, stává se z ní slzavé údolí. Že se každou noc tulí k mé mikině, a i přes Dennyiny narážky toho stále nenechala. Každou růži, co přede dveřmi najde, obrečí. Nenávidím se za to, že jsem ji neuchránil před svým otcem. Ale i před sebou samým. „ každý den se ti snažím dokázat, jak moc tě miluju a jak mi chybíš. Vím, že jsem ti ublížil, ale ty teď ruinuješ mě i sebe. Oba víme, že k sobě patříme, ale ty mi zakazuješ s tebou být. Prosím, už mi konečně odpusť a nech mě tě políbit." Žadonil jsem. „ a jak mám vědět, že to, čeho jsem byla svědkem, se nestane znovu?" „Slibuju ti to Katie. Už nikdy." V její hlavě to šrotovalo. „ co Bella? Mám se s ní o tebe dělit?" „ jen pár dní. Pak už budeme jen spolu a jí pošlu do prdele. Vážně." Znovu se zamyslela. A pak udělala něco, co jsem absolutně nečekal. Přitáhla si mě k sobě a políbila mě.