kaktusová romance

fénix nebo holub?

Svůj souboj jsem vyhrála. Vrátila jsem se za Davidem, který se za tu dobu nehnul. Usmíval se jako sluníčko. „ gratuluju k vítězství. Ani jsem nepochyboval o tom, že bys to nezvládla. Proto jsem si tě zamiloval. Svá, odvážná a silná." „ Davide, tohle už jsme probrali. Oba jsme se kvůli tomu opili a mě to přidělalo dost problémů. A navíc, můžeš si za to sám." Oznámila jsem mu. Nechtěla jsem, aby mi to říkal. „ Denny, už jsem se ti za to tolikrát omlouval, s tou holkou jsem se rozešel a vím, že jsem to podělal já, ale chybíš mi." „ teď to tady přede všema nechci řešit." Odpověděla jsem a poukázala tak na ty holky, co nás odposlouchávali. „ dobře, tak se mnou pojď po večeři na rande." Řekl rozhodně. „ cože?" zaskočilo mi „ já to s tebou myslím vážně Denny. Pojď se mnou na opravdové rande. Sice nemůžeme opustit tábor, ale i tak to může být hezký ne?" zamyslela jsem se. A vlastně proč ne? Po rande mu stejně řeknu, že to nemá cenu a alespoň ho nebudu muset odmítat. „ tak dobře, ale pod podmínkou, že si od toho nebudeš moc slibovat." Řekla jsem a čekala na jeho odpověď. „ jasně, takže na dnešní večer si nic neplánuj." Rozsvítili se mu oči a dal mi pusu na tvář. Jelikož jsem to nečekala, tak jsem se lekla a odskočila od něj asi o dva metry. Než jsem stihla dopadnout, porazila jsem dvě holky sedící vedle nás a skončila někomu v klíně. „jéé, ahoj Denny, dneska je hezky co?" zasmál se Will, kterému se tahle situace zdá očividně dost vtipná.mohla jsem být ale ráda. Nakonec jsem se začala smát taky a neřešila,jak moc je tahle situace trapná. Pomalu jsem se odsunula z jeho klínu a omluvila se dvěma holkám, které jsem za letu kopla. Ty chvíli něco soptili, ale pak mou omluvu přijali. Né, že by mi na tom nějak záleželo. Když jsem se vrátila na zpět tam, odkud jsem odletěla, David tam neseděl. Po delším zkoumání okolí jsem ho zahlédla na hřišti, jak se snažil Parkerovi ukořistit jeho vlajku. A samozřejmě se mu to nepovedlo. Ne, že bych o něm nějak pochybovala, ale Davidova mírně kulturistická postava neměla v souboji rychlosti proti Parkerově atletické pramalou šanci. Ale kdybych si měla vybrat, tak beru Davidovu. Stoprocentně. Prostě mě to přitahuje víc. No a tím tuhle debatu mě a mého mozku končím, protože se vrací David. „ to byla náhoda." Nabručeně se posadil. Musela jsem se zasmát a přitakat, protože to nejhorší, co se může stát, je snížit muži ego. Ten je pak nepříjemnej a uraženej. Ne, neptejte se, jak jsem to zjistila. O tom, jak jsem odskočila, už jsme se naštěstí nebavili. Ještě chvíli jsme vedli docela nezáživnou konverzaci o marvelovských filmech, než Martin zapískal konec hry. Zvedla jsem se a vydala do chatky, protože jsem si po tak náročném programu chtěla odpočinout. Možná bych si mohla i zdřímnout. Holky měli asi stejnej nápad, a tak když jsem přišla, holky už ležely na posteli a odpočívaly. Zaujala jsem polohu rozpláclého hrocha a doplňovala energii. „ holky, máte plán na odpoledne?" zajímalo Kristy. „ ne, chtěla jsem se celý polední klid válet, ale jestli máš lepší plán, sem s ním." Odpověděla Kiara a my s ní souhlasili. „ jelikož je Katie na marodce a tak nám nikam neuteče, vyženeme Parkera a uděláme si holčičí odpoledne. Vezmeme tam chipsy, sladkosti, laky na nehty a pokecáme." Vysvětlila nám plán Kristy a my neměli důvod nesouhlasit. Byl to opravdu dobrej nápad. Akorát vyhnat Parkera bude celkem problém. No a pak už jsme si povídali. O hře, klucích a oblečení. Jen Megan po chvíli usnula. Což mě docela překvapilo, protože jsme byli slyšet snad přes celej tábor. A bylo nám to jedno. Řekla jsem holkám o mém podezření, že to David táhne s Bellou. Oni tomu ale nedávali velkou váhu, protože na tomhle táboře se takovýhle románků stalo spousta a vždycky se to po týdnu rozpadlo. No a nakonec to může být dobře, protože si Bella alespoň nevšímá Parkera a Katie má klid. Musela jsem dát holkám za pravdu. Stejně bych to ale mohla říct Katie. Za zhruba deset minut pískali na další program. Sice se to z mojí postele nechtělo řešit, ale přece jenom jsem šla. Došly jsme na nástup. „ takže minulá hra ještě není vyhodnocená a teď jsou na programu rukodělky. Každý kouzelník si dnes vyrobí kravatu tak, aby ladila s barvami jeho koleje. K dispozici máte bílé kravaty, barvy, šablony a lihovky. Dám vám na to hodinu a půl. Kdyby to bylo málo, tak budeme pokračovat po obědě. Teď se přesuňte do budovy, kde už je vše připravené. Celý oddíl si sedne k jednomu stolu společně. Cílem je shodnout se na motivu a vyrobit si skvělé kravaty, které by měli ladit s ostatními z oddílu. A nezapomeňte, že havraspár a zmijozel musí vyrobit o kravatu víc pro dívky ležící na marodce." Domluvil Martin a mě vrtalo hlavou, kdo je z havraspáru na marodce. Pak se zeptám Katie, jestli o tom něco neví. Celý oddíl jsme si posedali ke stolu v rohu místnosti, aby od nás podle Matthewa nikdo neopisoval. naše barvy, co se musí na kravatách objevit jsou červená a žlutá. k dispozici máme i pozlacovací fixy, které jsme se rozhodli taky použít. „ tak vzpomínejte na nějaký motiv, co by vystihoval Nebelvír." Ozvala se Zoe a naštvaně hypnotizovala prázdný papír před ní jako by věřila, že se na něm zázračně objeví dokonalý návrh naší kravaty. Zkoumavě jsem se podívala po členech našeho týmu. Tobias s Chrisem sledovali zadek nějaké holky od vedlejšího stolu a málem jim tekly sliny až na papír před nimi. David měl na svém pracovním místě položenou hlavu a vypadal, že ho práce na kravatách moc baví. Matthew a Harry se přetahovali o obyčejnou tužku s obrázkem batmana kterou ž stihli zlomit. Jamie se vrtal v nose a doufal, že to nikdo nevidí. Omyl. Zoe pořád pozorovala papír před ní. Emma s Jessicou si čmárali po rukou fixama a Vee něco kreslila na papír a u toho zpívala znělku ze seriálu Simpsonovi. Jo, to máme vážně skvělej oddíl. Nedalo mi to a i přes myšlenku na to, že ani moje rozhlížení po ostatních nám nepomůže, jsem se otočila na ostatní oddíly. Parkerův oddíl, který k nám byl nejblíže, se rozdělil na dvě pomyslné půlky. Holky seděli nad papíry a kreslily z dálky neidentifikovatelné motivy a kluci sedící na druhé straně stolu se zrovna smáli Jackovi, kterému Parker hodil do kalhot tužku a on ji nemohl vylovit. Pořád jsou na tom lépe jak my. Oddíl vedený Bellou na tom byl podobně. Pár lidí pracovalo a ostatní se bavili a dělali bordel. Ostatní oddíl mě ale překvapil. Všichni členové týmu seděli nad svými návrhy a pracovali. Ani si nepovídali. Jak to sakra udělali? Mě tady nikdo neposlouchá. No možná David. Ale ty patnáctky si ze mě dělají akorát tak srandu. „ co třeba lev a nebo fénix?" ozval se Harry, který už asi dodělal průzkum svého nosu. „ a ty to zvládneš nakreslit? Mě by z fénixe vyšel tak akorát holub." Rýpla jsem si do něj. On se asi urazil a sedl si. „ co sova nesoucí dopis?" napadlo Vee a ukázala nám svůj náčrt. Nebudu říkat, že je to ošklivý, protože nebylo, ale zase mi to připadalo nudně obyčejný. A ostatní to brali podobně jako já. „ a co si na kravaty každej nakreslit karikaturu jednoho z nebelvírských kouzelníků? Kravaty si pak nebudeme muset podepisovat a originální to bude taky." To se mi líbí. Chrisův nápad se očividně líbil všem a tak jsme se pustili to vyjmenování všech kouzelníků z nebelvíru, co známe. Jestli je jich vůbec tolik. Rozhodně chci mít Freda nebo George. Moji a Katiini oblíbenci. Chvíli nám to zabralo, ale opravdu jsme přišli na tolik kouzelníků, aby to stačilo pro všechny. Ron, Hermiona, Harry, Ronova máma, brumbál, Hagrid, Neville, George a Fred, Ginny, Seamus , Sirius, Remus, Petter Pettergrew, Godric a Ronův táta. Tak a teď to nakreslit